Marek Wollner je trnem v oku Andreji Babišovi i Miloši Zemanovi. Ve svém pořadu Reportéři ČT se totiž nebojí kritizovat jejich chování nebo podezřelé skutky z minulosti. Ministr financí ho považuje za „zkorumpovanou pakáž“ a podává na jeho práci stížnosti Radě ČT. O tom, proč tomu tak je, zda se takový tlak dá zvládnout nebo o rádoby investigativní práci některých novinářů, jsme si s renomovaným novinářem povídali Na barovce.

Názory na práci Marka Wollnera se liší. Někteří jeho pořad označují za ostrůvek svobody na veřejnoprávní televizi, jiní Reportéry ČT neustále kritizují. To však dramaturga publicistického pořadu nijak nepřekvapuje. „Kritizovat je naše povinnost. Naše práce je kontrola moci a ta nesouvisí s tím, jestli jsme levicoví nebo pravicoví, z toho jsme jako novináři dávno vyrostli,“ vysvětluje Wollner.

Když jeho tým Andrej Babiš nařkl z toho, že je podplacený, silně se ho to dotklo. „Zkorumpovaná pakáž nejsem a jsem na to docela citlivý, protože já jsem nikdy nehonil peníze a je pro mě důležité nebýt nikdy zkorumpovaná pakáž a dělat tu práci co nejpoctivěji,“ ohrazuje se Wollner. „Já jsem za svou kariéru slyšel od politiků spoustu hrubých slov, ale tohle je asi to nejhorší,“ dodává.

Útoky na média však nepovažuje za ojedinělou věc a byly zde prý vždy. „Náš prezident je tím proslulý. O novinářích mluvil jako o póvlu a hnoji, také o žumpě. Ale nikdy takto nemluvil o špatných novinářích, ale vždycky o těch dobrých a to mě na tom vždycky zaráželo a mrzelo,“ říká šéf Reportérů ČT. „On k novinářům vždycky přistupoval, ne že jsou to protivníci, ale nepřátelé. Žádnou lásku k novinářům neměl ani Václav Klaus, ale právě teď se v hrubosti vyjadřování ujímá vedení vedle prezidenta pan Babiš,“ je přesvědčen Wollner.

Krom slovních útoků se nyní řeší také ovlivňování médií vrcholnými politiky, konkrétně ministrem financí, což hodlá řešit i Evropský parlament. „Je to ostudné. My jsme v mnoha ohledech ve východním bloku patřili k premiantům a jednou z těch oblastí byla svoboda médií,“ přiznává populární novinář.

Impulsem ke světové ostudě se staly zveřejněné nahrávky Andreje Babiše, na kterých úkoluje Martina Přibila z Mladé fronty DNES, jak má načasovat dehonestující články na politické oponenty. „Já jsem ty nahrávky nepotřeboval. Už za doby Sabiny Slonkové a kauzy OKD jsem viděl, že se s těmi novinami děje něco nedobrého, ale po jejím odchodu jsem zjistil, že to může být ještě horší,“ říká Marek Wollner.

Stav věcí se však podle něj jen tak nezlepší. „Já se nedomnívám, že za současné situace, kdy ta média slouží svému majiteli, je možné vyvozovat nějaké exemplární odpovědnosti, vždyť to vedení pracuje tak, jak si majitel přeje. Platí však to, že by se měly vzbouřit ty redakce. Ale panuje tam bohužel cosi jako Stockholmský syndrom. S několika z nich jsem mluvil a zjistil jsem, že si myslí, že dělají to nejlepší, co mohou,“ konstatuje Wollner.

Problém však podle něj není pouze v novinářích vydavatelství MAFRA, ale i v těch, kteří svou práci dělají s rezervami, jako třeba Janek Kroupa z Českého rozhlasu, který přinesl nepodložené informace o inkriminovaných nahrávkách. „Nerad bych kritizoval kolegy, které mám přes všechny výhrady rád, a dokonce si jich vážím, ale nedomnívám se, že ta práce, která měla odhalit, kdo stojí za nahrávkami, je zdrojovaná. Veřejnoprávní média by měla nastavovat nějaký standard. Pokud se chceme odlišovat od různých konspiračních a dezinformačních webů, které kritizujeme proto, že nezdrojují své materiály, tak si nic takového nemůžeme dovolit ani my,“ má jasno Wollner.

Práci pod tlakem vnímá moderátor Reportérů ČT jako samozřejmost. „Nic jiného si už ani neumím představit. Spojil jsem s tím 15 let své kariéry, ale měl jsem vždycky pocit, že přes všechny ty tlaky, to přináší jakousi satisfakci. A tou je, že mnozí lidé naší práci oceňují, a bez toho by to úplně ztratilo smysl. Pokud bych zjistil, že vysílám pravdu do zdi, tak asi nejsem takový idealista, abych v tom pokračoval,“ je přesvědčen Wollner.

Přestože se ve svém pracovním životě setkal s různými způsoby nátlaku, nyní je to prý daleko horší. „Třeba pan Dalík na nás podal velice podobnou stížnost jako Agrofert. Také v tom duchu ,co si to dovolujete, už s tím přestaňte, nebo bude zle‛. V té době to bylo složité, i proto, že v Radě ČT seděli Helena Fibingerová a Jiří Baumruk, kteří se nám snažili v těch reportážích zabránit. Ale tenkrát strana, která měla pocit, že si může vše dovolit, za sebou neměla média a neměla za sebou neomezené ekonomické zdroje,“ srovnává situaci Marek Wollner.