Poprvé v historii České republiky projednávala Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR návrh ústavní žaloby na prezidenta pro hrubé porušování Ústavy ČR. Návrh prošel Senátem, aby se žaloba dostala až k soudu, muselo by pro ní ve sněmovně hlasovat 120 poslanců, což se však nestalo. Opět se ukázalo, že má Zeman dlouhodobě nakloněnu vládní koalici a většinu ve sněmovně – ANO, KSČM, ČSSD a SPD.

Hned před začátkem došlo k první komplikaci, když nebyla splněna základní podmínka pro zahájení projednávání. Ve Sněmovně nebyl totiž přítomen ani jeden ministr. Jednání tak bylo na několik minut přerušeno.

Na začátek jednání pak představil žalobu členům dolní komory jeden z jejích iniciátorů Václav Láska. Především se snažil rozprášit pochybnosti o tom, že by byl její vadou vyšší počet uvedených skutků. ,,Tato žaloba nemá ambici jakkoli v uvozovkách „trestat“ jednotlivé excesy prezidenta. Její ambicí je prokázat, že prezident České republiky kontinuálně porušuje Ústavu a ústavní pořádky. A má i ambici prokázat motiv, pro který to prezident dělá. A k tomu jeden skutek, byť zcela nesporný, nepostačuje,“ řekl senátor.

Dále čtěte

Láska: Abolice by mě nepřekvapila. Zeman potřebuje Babiše kvůli Dukovanům

V roce 2014 vstoupil Václav Láska do politiky, když se dostal do horní komory Parlamentu…

Mezi prvními poté na plénu přednesl řeč předseda SPD Tomio Okamura.  Poslanec přitom dříve vystoupil již ve volební štábu současného prezidenta. Členy dolní komory mimo jiné vyzval, aby dali lidem možnost rozhodnout o osudu Miloše Zemana v referendu. Připomněl tak zároveň návrh zákona z pera SPD, který by zavedl přímou odvolatelnost politiků prostřednictvím lidové hlasování. Podle něj se ovšem jednalo hlavně o hrozbu pro opoziční zákonodárce. ,,Nejtrapnější je část, že chce po prezidentovi vymezit nějaké mantinely. Ale skutečný cílem je vzbuzovat nenávist,“ řekl Okamura během rozpravy.

,,Jednání proti celistvosti a svrchovanosti republiky, jakožto i proti jejímu demokratickému řádu,“ citoval následně Jaroslav Faltýnek (ANO) nejvyšší zákon. ,,Ústava přitom nemá být prostředkem v politickém boji, protože trestem je pouze politická smrt. Volby skočili v lednu 2018. Ten výsledek nezměníte, bude se s tím muset smířit,“ dodal šéf poslanců hnutí ANO na adresu opozice. Podle jeho právní analýzy by navíc neměla žaloba obsahovat podstatné náležitosti hrubého porušení Ústavy, avšak přiznal, že  přesná definice závažnosti ústavního deliktu vlastně neexistuje. Závěrem dodal, že žalobu nelze projednat, protože nemohou být stíhány skutky z minulého volebního období.

Stanovisko sociální demokracie pak představila Kateřina Valachová. ČSSD neplánovala podpořit žalobu především kvůli právním stanoviskům.  ,,Většina skutků vypadá jako telefonní seznam odlišného vidění světa prezidenta,“ řekla poslankyně. Na druhou stranu  vzpomněla také případ kolem ministerstva kultury, kdy prezident dlouho odmítal odvolat Antonína Staňka a následně jmenovat nominanta strany Michala Šmardu. ,,Zde se shodují i ústavní autority. Nejsem ráda, že sociální demokracie sekunduje rozkládání parlamentní demokracie,“ vyčetla pak straníkům letní apatii. Valachová tak opomenula fakt, že by se Ústavní soud zabýval body žaloby jednotlivě.

Předseda ODS Petr Fiala připomněl, že iniciátorem žaloby není Sněmovna, ale Senát. Samotnou dolní komoru pak v procesu požaduje za ústavní pojistku jeho demokratického rozhodnutí. Zároveň se nyní nemá rozhodovat o tom, zda prezident pochybil, ale jestli dovolí Ústavnímu soudu jeho rozhodnutí posoudit. ,,Já sám nemám pochybnosti o jeho legitimitě a důvěřuji soudu, že žalobu posoudí s největší vážností. To usnadňuje i moje rozhodnutí a myslím, že by mohlo i to vaše,“ apeloval na kolegy a dodal: ,,I když jsme prosazovali její jiné znění, takže vaše pochybnosti chápu.“

Dále Jakub Michálek (Piráti) vyzdvihl zejména dva skutky. Jednak zmínil odvolávání, které měly přetáhnout rozumnou mez. A to nejenom v případě kolem resortu kultury, ale i Jaroslava Třešňáka, který mu měl být politicky blízký a zároveň sponzoroval jeho uplynulou prezidentskou kampaň. Jako druhý skutek pak zmínil šéf pirátských poslanců údajný pokus o kšeftování s funkcemi. Josefu Baxovi měl nabídnout post předsedy nejvyššího soudu výměnou za příznivé rozhodnutí v prezidentově případu nejmenování profesorů.

Během rozpravy nečekaně vystoupila také ministryně Alena Schillerová (ANO) s tím, že jí chodí vzkazy od lidí, že aktuální jednání představuje pouze plýtvání penězi daňových poplatníků. Proti tomu se obratem ohradit poslanec Jan Čižinský s tím, že se jedná ohrožení svobody slova. ,,Předestřený vývoj vždycky vede pouze k diktatuře,“ řekl poslanec. Přidala se k němu i Miroslava Němcová (ODS), která nabídla poslancům hnutí MF Dnes, pokud chtějí pouze přijímat noty od jejich šéfa Andreje Babiše. Premiér je v současnosti na pracovní cestě v USA.