Herec Ondřej Vetchý FOTO: ČTK / Šimánek Vít
FOTO: ČTK / Šimánek Vít
Andrej Babiš má jen dvě polohy. Agresivní, vulgární, urážlivou, buranskou a tu druhou, naříkající a obviňující všechny okolo. Tahle poloha je mi vrcholně nesympatická, říká herec Ondřej Vetchý. Před druhým kolem otevřeně podporuje Petra Pavla, kterého podpořil i během brněnského mítinku, kde vystoupil s krátkou řečí. Herec má mezi vojáky mnoho přátel a kamarádů, s kandidátem na prezidenta se zná dvanáct let. Ve videorozhovoru pro deník FORUM 24 se zaručuje za jeho osobnost a připomíná rozsah jeho politických zkušeností.
Kdyby byl Petr Pavel zvolen, s kým bychom měli tu čest?
Já znám Petra Pavla asi dvanáct let, jsme přátelé. Věřte, je to chlápek, kterého byste si přáli mít ve svém kolektivu na všech úrovních, ať by to byl sportovní, pracovní kolektiv, protože by do něj vnášel klid, jistotu. Byl by to ten první, za nímž by ostatní chodili a ptali se, co si o tom či onom myslí, a zároveň do věci vnáší určitý prvek odhodlanosti, protože je-li potřeba a není zbytí, je to on, kdo jde bojovat.
Má vizi, dřív myslí, než mluví, je to člověk, který má unikátní mozek. Já jsem tím úplně fascinovaný, protože například já tu teď mluvím a rozbíhají se mi myšlenky do tisíce směrů, on naopak dokáže z jakéhokoli tématu vytáhnout to nejpodstatnější, udělat si chronologii a pak to roboticky, bezchybně opakovat znova a znova. Neuvěřitelný člověk.
Považujete nedostatečné politické zkušenosti za relevantní argument v prezidentské kampani?
Je to absurdní. Když připomenu působení tady v Čechách, když byl náčelníkem generálního štábu, už tehdy byl na mezinárodní scéně nesmírně respektovaný. Chci říct, že úspěch, kterého dosáhl, když se stal šéfem vojenské sekce NATO, je jen a jen jeho úspěch. To mi připomíná, že oponenti v jeho minulosti zmiňují, že byl předsedou komunistické organizace ve škole. Ta představa, že by tehdy neuspěl v kolektivu dvaceti kluků, že by si ho sami nevybrali, je iluzorní, když se prosadil v kontextu celého světa. Tahle schopnost jen potvrzuje jeho výlučnost.
V souvislosti s ním často myslím na to, jak jsem se choval já, když mi bylo dvacet, jaké věci jsem udělal, jak se za ně stydím. Když si vzpomenu, že otec mě v šesté třídě chtěl dát na vojenskou školu, že bych ji absolvoval jenom v kolektivu těchto lidí, vojáků, nedostával bych žádnou zpětnou vazbu, nedostával potravu pro svou duši, zřejmě bych se zatvrdil a vůbec si nejsem jist, že bych se v životě zorientoval tak, jako pan generál, anebo jestli by mi to alespoň netrvalo mnohem déle.
Pan Churchill řekl, že kdo je mladý a není levičák, nemá srdce. A já bych k tomu přidal, že kdo je levičák jako dospělý, nemá mozek. Nicméně levicovost patří k romantice mládí a já to naprosto akceptuju. Petr Pavel by mohl reprezentovat to, čemu spousta lidí přestala věřit. Odvracíme se od politiky, jako kdyby to bylo něco špinavého, jenomže politika je jenom tak špinavá jako politici, kteří ji dělají. Pro spoustu lidí, zejména mladých, by Pavel mohl být právě tím vzorem, který nám chybí.
Andrej Babiš (ANO) tvrdí, že Petr Pavel od roku 2015 nic neudělal pro tuto zemi. Je to spravedlivé?
Je to stejně absurdní tvrzení, jako kdyby řekl, že pro tuhle zemi nic neudělal Miloš Forman anebo Milan Kundera. Mezi těch několik Čechů, kteří se prosadili v kontextu světa, generál Pavel patří. Na rozdíl od jiných zůstal této zemi věrný i po ukončení kariéry, měl potřebu vrátit se domů. Část populace bude muset prostě přistoupit na to, že je tu segment lidí, pro které je služba vlasti něco posvátného, a jakkoli politici po desítky let dělali všechno pro to, aby z lidí tuhle potřebu vytloukli, generál i já tu potřebu máme. Nic za to nechceme a největší urážka pro nás je, když nám někdo řekne, kdo tě za to platí. Jsem solitér, ale miluju demokracii a Českou republiku, to znamená, že pro ni chci to nejlepší, a v této situaci, v tom mezidobí mezi prvním a druhým kolem je pro mě Petr Pavel nejlepší možný prezident České republiky.
Andrej Babiš tvrdí, že nás Petr Pavel zavleče do války. Je v tom nějaká logika?
Má to logiku pro něj. Demokracie má to úskalí, že dovoluje používat nedovolené prostředky, a druhá strana je momentálně využívá. Ovšem my, co jsme neztratili paměť, víme, že předchozí dvě prezidentské kampaně dopadly tak, jak dopadly proto, že se používaly nedovolené prostředky. Vzpomínám si, jak jsem poslal studenty před prezidentskou volbou, v níž byl Jiří Drahoš, za Prahu, aby lidem představili prezidentské kandidáty. Jeli asi dvacet kilometrů za Prahu v době, kdy se rozesílaly vylhané e-maily lidem žijícím v izolaci a důchodcům, kteří si nemohou ověřovat informace jinde. Přišlo mi to záludné a nefér.
Nikdo si nezaslouží, aby s ním někdo takto manipuloval. Byl jsem ale vyděšený, jak to vypadalo v reálu. Studenti zazvonili s tím, že chtějí představit kandidáty, a ti lidé z nabídky ihned vyčlenili Drahoše. Proč, ptali se studenti. Protože je to iluminát. A vy víte, co je iluminát, divili se studenti. Ano, patří k jedenácti nemocnějším mužům světa. Studenti řekli, ale to je přece skvělé, že mezi takovými je český kandidát. Ale tenhle je jiný, je to debil, je to profesor. Jinde pro změnu tvrdili, že ho platí Wall Street, imperialisti, říkali, poslali nám to e-mailem kamarádi. A ti poslední tvrdili, že ho platí Vatikán a že má brýle, protože mu na ně promítají všechno, co má říkat.
Zlo spočívá v tom, že z těch starých lidí dělali blázny, ničili jejich představy o životě a veškeré hodnoty. Je to pořád stejné. Mě to uráží, zneužívají je jenom proto, aby získali moc. Vznikne velký problém, pokud se lidé nedostanou ke společnému informačnímu zdroji. Bývalí politici často pomlouvali Českou televizi, Český rozhlas, Akademii věd, což jsou jediné instituce, které ze zákona musí objektivizovat skutečnost, musí vyvažovat a být zodpovědné k občanům této země. Jakmile totiž lidé přestanou věřit těmto pilířům demokracie, začne se systém hroutit. Takže jestli někdo plive na veřejnoprávní instituce, tak tím sleduje buď něco nepěkného, anebo je to idiot.
Je třeba ocenit herecký projev člověka, který jeden den dští síru na tiskovce a druhý den žmoulá kulicha v kostelní lavici?
Z mého pohledu jako herec neobstojí, protože herectví je dopředu domluvená činnost. Vy se domluvíte s kolegy a směřujete ke společnému cíli. Tam on selhává, jelikož ho zrazují emoce. Pro herectví nemá předpoklad, navíc má jen dvě polohy. Agresivní, vulgární, urážlivou, buranskou a tu druhou, naříkající a obviňující všechny okolo. Tahle poloha je mi vrcholně nesympatická. Jestli má jenom tuto hereckou škálu, tak s tím se nedá vystačit.
Co byste řekl voliči Andreje Babiše, kdybyste ho chtěl na poslední chvíli přesvědčit, aby změnil názor?
Kdyby mi dal čas, říkal bych mu fakta. Kdyby mi ho nedal a křičel naučené fráze, zeptal bych se, jestli věří mně. A kdyby řekl, že ano, řekl bych mu – tak mi věř. Řekl bych mu, že my jako národ máme jedinou šanci, a to držet pohromadě. Máme tu spoustu skvělých lidí, vědců, řemeslníků. Když někdo postaví barák, který je pěkný, zasáhne mě to. Musíme držet pohromadě. Jedině tak vydržíme i vlivy zvenčí.
Jakou zemi byste do budoucna přál dnešním prvovoličům?
Přál bych jim co nejvzdělanější rodiče. Indikátorem, vodítkem jednání se pro velkou část populace stal selský rozum. Selský rozum ovšem nemůžete uplatňovat na úrovni konfrontace s někým, kdo se jednomu oboru věnuje třicet let a je v něm erudovaný. Anebo musíte být stejně vzdělaný.
Chtěl bych, aby se do škol implementovalo kritické myšlení a práce s ním a abychom připravili děti na to, že jsme globální změny nechali zajít tak daleko, že ony už nemusí mít možnost volby. Udělejme vše pro to, aby nedostaly zdevastovanou planetu a rozdělenou zemi. Přesvědčme jeden druhého, že se k sobě musíme vztahovat, protože nemáme jinou možnost. Buď obstojíme jako samostatná jednotka, anebo se staneme potravou pro imperiální země, jako je Rusko, které nedodržují pravidla.
Část obyvatel se vymezuje vůči demokratickému systému v této zemi, ale jakmile se demokracie zhroutí, nebudeme chráněni. V minulém století si nás vzali dvakrát bez ptaní, takže kdo tohle říká, je buď hlupák, anebo si strašně zahrává. Přál bych si, aby naše děti, až budou dospělé, aby nám mohly poděkovat, že jsme se do nich vepsali a že stojí za to pokračovat v naší práci. Ale vůbec to nebude jednoduché.
