REPORTÁŽ / Naše autíčko si to žene rychlostí 170 kilometrů v hodině po sítěmi zakryté silnici. Kontrolky blikají, i když by neměly. Družný hovor utichl. V kabině je naprosté ticho. Tedy až na zvuk ubohého motoru, který ze sebe vydává své nejlepší. Dobrovolníci pozorují drony pohybující se kolem lesíků, za podrostem. Zanedlouho už vjíždíme do města Izjum v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny.

Panuje silný vítr. To je dobře. Ukrajinská bojová linie už dávno nepřipomíná tenkou čáru. Je to pás široký desítky kilometrů, ve kterém se odehrává to nejhorší. Sledovací drony vidí vše jako oko Saurona. Útočné drony s doletem desítek kilometrů rozhazují miny a ocelové ježky na dálnice. O kus dál parkují letouny na optických vláknech, které číhají na každý pohyb a okamžitě útočí. Pokud tedy neúřaduje silný vichr jako dnes.

Dále čtěte

Bez české munice zemře spousta kluků, říká dělostřelkyně Iryna. Její syn padl u Vuhledaru

REPORTÁŽ / Její syn Dmytro padl loni u Vuhledaru, ale paní Iryna nadále slouží v Ozbrojených silách Ukrajiny. Nadále jezdí…

Se skupinou Sekce 2.0 Ukrajina jedeme za ukrajinskými průzkumníky z elitních jednotek vojenské rozvědky. Všechno, co se veze až sem, je striktně na jejich objednávku. Žádné nesmysly se do aut nevejdou. Zatímco se dobrovolníci ve městě Izjum na Ukrajině vítají se starými přáteli, okolo nejistě pošlapuje český voják Michal. Drony ho tolik neděsí, ale není zvyklý na to, aby kolem něj najednou poletovalo tolik Čechů. Ochotně nicméně souhlasí s rozhovorem, který deník FORUM 24 přinese již brzy.

Dobrovolníci pracují. Vše už mnohokrát zažili. Vzhledem k tomu, že spousta pomoci již skončila v nemocnicích a také na poštovním úřadě v nejmenovaném městě, aby zamířila k těm vojákům, kteří si o ni řekli, nemusí podstupovat obvyklý zápas, zvaný „tetris“, tedy nekonečné přeskládávání krabic, aby se dostali k těm, které mají vydat. Jsme téměř na konci cesty.

Před námi stojí velitel Běloruského dobrovolnického sboru. Jde o speciální jednotky, které se skládají z velitelství, z jednotky „SSO TEROR“ a minometné čety a spadají pod pluk TIUMR ukrajinské vojenské rozvědky GUR. Velitel, který přede mnou stojí, je zároveň velitel všech bojujících Bělorusů na Ukrajině, informuje mě Jaroslav Doješka ze zmíněné iniciativy. „Jsme ohromně vděční všem dobrým českým lidem, kteří nám pomáhají v našem boji proti ruské agresi a podporují dobrovolníky, aby nám mohli doručovat pomoc. Ta je pro nás nenahraditelná,“ říká mi důstojník. Svaly na něm hrají tak, že by ze mě snadno udělal dva menší.

Z dodávky, která je lepší než elektronická rušička (drony jdou vždycky nejprve po dodávkách) v mžiku mizí dary od českých dobrovolníků. Evakuační nosítka i turnikety Skala Medica, filament PRUSA, neboli náplň do 3D tiskáren, notebooky, mobily Samsung, čtečky flash disků. Stěhují se powerbanky, termoprádlo, bojové dávky potravin, léky, přenosné paměti i topení.

Jeli jsme sem několik dní, ale na dlouhé rozhovory není čas. Vymíním si, že posečkám na ukrajinského dobrovolníka Dmytra, který po vypuknutí plnohodnotné invaze vyměnil pohodovou a lukrativní práci na jihu Čech za uniformu. Dnes bojuje u jednotky v řadách 3. armádního sboru jako expert na elektronický boj. Jsou to také oni, kteří zastavují a monitorují ruské drony od těch nejmenších až po ničivé Šáhidy. Kluci si mezitím povídají, jako by nestáli v zóně pohodlného dostřelu a doletu značného množství ruských zbraní. Jednu z hlavních tržnic v Izjumu nedávno Rusové zasáhli. Udělali to za dne, takže tam zůstalo mnoho mrtvých civilistů. Místo bylo zcela zničeno.

Máme trochu štěstí, říkám si, protože fouká tak silný vítr. Snad to odstíní většinu dronů. Říkám Dmytrovi, že když jsem tu byl naposledy, loni, tolik sítí tu nebylo. „Brzy bude pod nimi celé město odtuší.“ (Také s ním již brzy přinese deník FORUM 24 podrobný rozhovor, pozn. red.)

Cestou nezapomeneme navštívit hranici mezi Doněckou a Charkovskou oblastí a také panelový dům, na který na samém začátku války dopadla ruská raketa. Zahynuly v něm desítky lidí.

Dále čtěte

Opilý výsadkář se v noci potácel v centru Kyjeva. Za elitními jednotkami až do srdce Ukrajiny

REPORTÁŽ / Namol opilý voják přechází mezi zákazníky restaurace a přisedá si k nim. Vysvětluje. Je hlučný. Nakonec vytáhne z…

„Izjum míval dříve přes padesát tisíc obyvatel. Byl sice okupován, ale následně osvobozen během ukrajinské protiofenzivy na podzim roku 2023,“ říká mi Dolejška. Nyní se k němu Rusové znovu blíží. „Ti vojáci, se kterými jsme mluvili, město brání. Jak dlouho budou moci obstát, to záleží i na nás a na všech těch, kteří nás podporují,“ dodává. Češi jim pomáhají dál, například prostřednictvím veřejné sbírky, kterou vypsali. Brzy tam proto vyrazí znovu s další pomocí.