Vilém Mrštík. Zarytý antisemita, který je dodnes pro Čechy klasikem

Vilém Mrštík (Profimedia)

Vilém Mrštík | FOTO: Profimedia

Před 110 lety zemřel dramatik a spisovatel Vilém Mrštík (14. 5. 1863–2. 3. 1912). Smrt spisovatele velebeného komunistickými kritiky pro údajný realismus byla mimořádně krutá. Pronásledován stihomamem se chirurgickým skalpelem, který používal k rozřezávání pláství ve včelíně, pětkrát bodl do srdce, nadto si prořízl hrdlo. Umíral dlouho. „Jsem opředen intrikami. Chtějí mě zničit,“ napsal v dopise na rozloučenou. 

Vilém Mrštík patřil mezi lidi, kteří hledají chybu pouze v druhých, ať jsou to Židé, literární kritici nebo nepřející sousedi. Odtud byl jen krok k přesvědčení o spiknutí, jehož cílem je potlačit myšlenky a dílo génia, jenž ve skutečnosti žádným géniem nebyl. Platí to bez ohledu na skutečnost, že komunistická literární kritika jeho práci s oblibou vyzdvihovala pro údajný realismus, Maryša je dodnes oblíbeným dramatickým kusem a Městské divadlo v Brně neslo název Bratří Mrštíků až do roku 1996.

S odstupem let můžeme pouze spekulovat, nakolik se Mrštíkovo obvinění nevztahovalo jen na sousedy v moravských Divákách a pražskou literární ­kritiku či divadelní dramaturgii, ale souviselo také s jeho přesvědčením o světovládném židovském plánu. Podobně jako v případě Jana Nerudy, či dokonce v míře ještě větší, důslednější, se o Mrštíkově antisemitismu mlčí. Nezmínil ho ostatně (pokud ano, pak se autorovi omlouvám) jediný text, jenž se výročím spisovatelova úmrtí zabýval. Podstatnější zmínku o něm neobsahují ani literárněvědné monografie, které o Vilému Mrštíkovi do dnešních dnů vyšly.

Paraziti v redakcích

Své názory dal Mrštík poprvé najevo v povídkovém souboru Stíny (1893). Povídka Z říše první velmoci stojí na ideovém schématu, či kostře, které Vilém Mrštík (ve spolupráci s bratrem Aloisem) zopakuje v řadě dalších děl. Prostý a poctivý Moravan je ožebračován vychytralým cizákem – Židem. V tomto případě hostinský Vávra obchodníkem Fuxem (od německého Fuchs, tedy liška – jaká náhoda!), jenž důvěřivému Vávrovi na jedné straně lichotí, aby ho na straně druhé mohl po léta okrádat.

V článku Albert Wolff z roku 1899 Vilém Mrštík na příkladu spisovatele, dramatika, uměleckého kritika a novináře popisuje, jak zlata lační…

Přečetli jste část exkluzivního obsahu pro předplatitele Týdeníku FORUM

Pokračujte dál ve čtení přihlášením do čtenářské zóny. Online verze článku je dostupná pouze pro předplatitele digitální verze předplatného.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Související články