Respektovaný český virolog profesor RNDr. Ivan Hirsch vyjádřil v nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce názor, že Česká republika zaostává za některými jinými zeměmi, zejména za Německem, Koreou, nebo Tchaiwanem v počtu provedených diagnostických testů. Vyslovil se pro zřízení funkce národního koordinátora, který by vedl metodiku testování na koronavirus tak, aby byl virus v populaci rychle podchycen, nakažené osoby izolovány a společnost se mohla brzy uvolnit z plošné karantény.
Po pěti dnech od vysílání pořadu profesor Hirsch v rozhovoru pro deník FORUM 24 říká, že původně zřejmě nebylo rozsáhlé testování prioritou mezi přijímanými opatřeními, ale nyní tento základní prostředek již nikdo z odpovědných činitelů nepodceňuje a k navyšování kapacit dochází. Významné navýšení kapacit testování podle něj přináší iniciativa pracovišť Akademie věd a univerzit. Současný rekord v počtu laboratořemi otestovaných vzorků na koronavirus je středeční číslo 4098 testů za den. Šéf krizového štábu profesor Roman Prymula stanovil jako denní cíl 10 tisíc testů denně.
Pane docente, nebylo při nástupu epidemie státními úřady podceněno testování osob neboli zjištění, kdo je nakažen?
Diagnostická kapacita stávajících laboratoří byla na počátku epidemie využita k testováni jedinců se symptomy onemocnění a jejich přímých kontaktů. Kapacita těchto zařízení se ukázala být s narůstajícím počtem onemocnění nedostatečná. Neřekl bych, že testování bylo podceněno, jen nemělo prioritu vzhledem k ostatním nutným opatřením, jako bylo a je zajištění ochranných pomůcek, respirátorů, restrukturace nemocničních kapacit… Žádný stát ani vědecké instituce s epidemií takového rozsahu nepočítaly. Evidentně na tom byly lépe státy, které dlouhodobě věnují vyšší částky rozpočtu na zdravotnictví a které mají rovněž kapacity nutné k výrobě diagnostických souprav na svém území.
Počty otestovaných osob jsou podle našich rešerší méně než poloviční oproti Německu v přepočtu na milion obyvatel. K 26. březnu bylo u nás otestováno 22.600 lidí, zatímco v Německu 400 tisíc. V přepočtu na počet obyvatel je naše kapacita tedy zhruba 46 procent té německé.
Přibližně je to tak.
Co brání podle vás tomu, aby Česká republika zvýšila kapacity testování? Je pravda, že nám chybějí konkrétní chemické látky?
Kapacita stávajících diagnostických laboratoří je vytížena až vyčerpána, lidsky i materiálně. Tak jako nelze globálně zakoupit ochranné prostředky, tak nelze zakoupit ani diagnostické soupravy na stanovení koronaviru. Navýšení kapacity je spojeno s iniciativou ústavů Akademie věd a univerzit. Tato iniciativa povede ke zvýšení počtů laboratorního personálu z řad pracovníků Akademie věd a univerzit, strojního vybavení a v neposlední řadě k vývoji nově vyvinutých diagnostických souprav vycházejících z doma dostupných surovin.
Je správné, že se testování indikuje jen při příznacích onemocnění? Nebo se to již změnilo? Šéf krizového štábu profesor Roman Prymula nám v rozhovoru řekl, že v tomto ohledu dojde teprve ke změně.
V situaci, kdy je vyčerpána diagnostická kapacita jak lidsky, tak materiálně, má prioritu informovat ohroženou osobu a její kontakty o jejím stavu. S navýšením diagnostické kapacity bude možné testovat bezpříznakové, ale potenciálně nakažené kontakty a také kontakty těchto kontaktů. V současné době je akademicko-univerzitní iniciativa ve stavu validace systému, tj. srovnání zde vyrobených diagnostických souprav s doposud užívanými soupravami komerčními.
Jak je důležité, aby krizový štáb zvýšil počty testů? Vycházíme z doporučení Světové zdravotnické organizace: Testujte, testujte, testujte.
Pouze rozsáhlé vyšetřování bezpříznakových pacientů umožní vyhledání těch, kteří jsou již nakaženi, aniž by to věděli, a jejich kontaktů, a přivést do „chytré“ karantény tyto jedince namísto celého národa.
Bylo možné udělat pro testování více? Nešlo přece jen o podcenění klíčové metody obrany před epidemií?
V počátcích krize nebylo z výše uvedených důvodů masivní testování realizovatelné. Jestli ho někdo podceňoval, nevím. Teď určitě podceňováno není. Naopak.
