Virolog Pačes: Věděli jsme, že vláda situaci podceňuje, ale nárůst nakažených všechny zaskočil

Koronavirus je mezi námi a musíme se s ním naučit žít. Vláda ale situaci nemá pod kontrolou, o čemž svědčí prudký nárůst nakažených. Jen za minulý týden činil počet lidí pozitivně testovaných na COVID-19 okolo 13 tisíc. Jak na tento nástup podzimní vlny reaguje molekulární genetik a virolog Jan Pačes z Akademie věd České republiky? Co už o koronaviru víme? Přijde třetí vlna? Jak si vykládat aktuální statistiky? A jak bude virus reagovat s podzimní chřipkou? I na tyto otázky odpovídal pro FORUM 24.

V červnu jste na rozdíl od vaší kolegyně molekulární genetičky Soni Pekové varoval, že pravděpodobnost druhé vlny je vysoká. Vaše slova se potvrdila. Proč tomu tak ale je? Proč tu máme druhou vlnu?

Odborná komunita počítala s tím, že se situace na podzim znovu zhorší. Na počátku pandemie, v době, kdy se počty nakažených ve světě počítaly na jednotky, si virologové mysleli, že v případě dobře zvolených pravidel by se nám mohlo podařit se viru úplně zbavit, tak jako se to podařilo se SARS 1. To se nepovedlo. Periodicita se pravděpodobně bude objevovat – virus částečně sezonní zřejmě bude, v létě ta čísla byla nižší. Souvisí to ani ne s vlastnostmi viru jako s vlastnostmi lidí, kteří se během léta potkávají v otevřených prostorách a ne v takových skupinách jako teď, když začala škola.

Bylo tedy třeba se na druhou vlnu lépe připravit? Co měla vláda podle vás udělat jinak? 

Z hlediska odborného si myslím, že kdyby se rozvolňování dělalo pomaleji, tak bychom lépe zjistili, která opatření opravdu dobře fungují. Tudíž bychom je mohli cílit přesněji a ne tak plošně, jako se to děje nyní. Druhá věc je, že nejenom česká vláda, ale obecně v Evropě se velmi podcenilo cestování. Země, které jsou na tom dobře, velice přísně testují příchozí, popř. musí do karantény, a tudíž se jim podaří nezavléct tu infekčnost zpět. To je jedna z příčin, o kterých se příliš nemluví. Pak jsou to samozřejmě roušky ve vnitřních prostorách – ať už si o nich myslí kdo chce, co chce, tak tu nálož viru v prostředí sníží.

Která země podle vás koronavirovou krizi zvládá nejlíp? 

Donedávna to bylo Slovensko, které v tom bylo velmi dobré, ve světě to nejlépe zvládá Tchaj-wan. Když tam člověk přijede, musí být 14 dnů v karanténě, dostane i mobil, podle kterého zjišťují, jak na tom je. Je to důležitá věc, která je v evropském prostředí těžce zaveditelná. Mluvíme o tom v době, kdy vyšla eRouška 2, uvidíme, kolik lidí takový nástroj začne používat a hlavně jaký bude efekt jeho používání. Všechno je to jak o nařízení, tak o tom, kolik lidí to nařízení ochotně dodržuje.

První eRouška byla některými odborníky masivně kritizovaná.

Smysl celé tzv. chytré karantény byl, aby pomáhal hygieně, která by pak nemusela všechny obvolávat. Aby stačilo oznámit, co se stalo. Ukázalo se ale, že je to v našem prostředí nefunkční, takže druhá verze rezignuje na hygienu a na stát a už je to jenom záležitost občanů mezi sebou. Dostanete varování a jak s ním naložíte, je na vás.

Pavel Hofman

Jak do této doby fungovala Chytrá karanténa?

Udělali obrovský kus práce na ten stav, jaký tady byl a který byl velmi tristní. Krajské stanice jsou propojeny, mohou si vzájemně pomáhat, informace tečou digitálně a nejen po papírech a telefonech, ale bohužel to nestačilo k tomu, aby byla skutečně funkční. Funkční znamená, že když je někdo nakažený, tak všechny lidi, které potkal, včas zastavím, než to rozšíří dál. To se evidentně nepovedlo.

Ve čtvrtek přibylo 3130 nakažených, v přepočtu 10krát více případů než na Slovensku. Je to podle vás překvapující?

Věděli jsme, že to vláda podceňuje a opatření zavádí pozdě, ale že to bude mít takový drive, nás všechny zaskočilo. Je důležité uvědomit si, že všechny případy, které dnes měříme, mají 10 až 14 dní zpoždění. Tyto případy jsou tedy ze začátku školního roku. To, co tu máme dnes, uvidíme až za dva týdny. Poznáme to, až začne přibývat počet pacientů ve vážném stavu.

I přes vysoký počet nakažených je reprodukční číslo R (vyjadřující rychlost šíření koronaviru) momentálně na hodnotě 1,5, tedy nižší než v březnu, kdy dosahovalo hodnoty 2,5. Čím to je?

Když začíná epidemie a nejsou v populaci žádné protilátky, tak to reprodukční číslo může být takhle vysoké. Hovoří o vlastnostech viru. Už nikdy nebude tak vysoké, protože i když není povinnost nosit roušky, tak si mnoho lidí dává pozor.

Čísel, která se dovídáme z médií, je spousta. Hovořili jsme o R hodnotě, máme tu každodenní počty nakažených, podíl otestovaných a nakažených… Jak by v nich lidé měli číst?

I tato čísla jsou ještě velmi zjednodušená a ani tahle nestačí k pochopení toho, co se děje. Počet lidí, kteří mají infekci, se později odrazí na tom, kolik lidí se dál nakazí. To je logické. R číslo nám říká, jakou rychlostí. V době, kdy je epidemie stabilní, nám nedává tolik informací, a proto se přestalo tolik zdůrazňovat. Když se nákaza šíří v jednotlivých oblastech, tak je pro tu konkrétní oblast mnohem vyšší, tedy jeden člověk mohl nakazit mnoho dalších, ale pro zbytek populace je to v podstatě nula.

Má však cenu teď – tedy v době, kdy všechny kraje mají nekontrolovatelné šíření, protože nám velmi pomáhá odhadovat, jaký tvar bude mít křivka, případně jestli opatření zabrala a jak. U covidu je komplikace, že se hodně šíří pomocí super-spreaderů. Většina lidí totiž naštěstí nenakazí nikoho, sem tam jich ale jeden nakazí hodně a to pak nadělá v číslech veliký rozdíl. I tohle je důvod, proč se s virem nebojuje tak lehce jako s jinou infekcí.

Mění koronavirus své chování v závislosti na čase, popřípadě na sezoně?

To je mimořádně zajímavá otázka. Virus v závislosti na čase nabírá různé mutace, které mohou nějak ovlivnit chování viru. Ví se o jedné, kde jsou silné indicie o tom, že změnila vlastnost viru a minimálně v laboratorních experimentech na buněčných kulturách se zdá, že virus s touto mutací je schopen infikovat buňky rychleji.

Co se týče sezonního chování, to většinou není vlastnost viru, ale souvisí s biologickým prostředím – jak se chová hostitel – a s fyzikálním prostředím: v horku se kapénka rychleji vypaří a virus se šíří hůře, naopak v uzavřeném prostoru se šíří moc dobře, ještě když je tam klimatizace.

Proč tedy v některých zemích, kde je horko, se koronavirus šíří také tak rychle?

Jedna z hypotéz je, že se v horkých zemích chovají lidé opačně než my, tedy naopak se shromažďují v uzavřených místnostech v létě – protože venku je ještě větší horko a mají tam právě klimatizaci.

Vraťme se zpátky do Česka. Co případy nakažených, o kterých nevíme? Podle Mariána Hajdúcha, který vede laboratorní skupinu při ministerstvu zdravotnictví, může být mezi Čechy až desetkrát víc nakažených. Jak tohle chápat? Jsou z hlediska nákazy nebezpeční pro ostatní?

Celá řada kliniků říká, že asymptomatické případy není třeba testovat a není potřeba se jim věnovat, protože když jste asymptomatický, tak to znamená, že v sobě máte méně viru a tím méně můžete nakazit někoho dalšího.

V literatuře na toto téma existuje jedna velmi dobrá studie. Jestli si vzpomínáte na Diamond Princess (velká výletní loď, která byla na začátku pandemie kvůli koronaviru umístěna do karantény, pozn. red.), to byl skoro laboratorní experiment. Ukázal, že klasické testy mnoho lidí nedetekují, i když je PCR metoda výborná, tak závisí na tom, jak dobře se provede odběr. Negativní test ještě nemusí znamenat, že v sobě člověk nenese virus v nějaké podobě. V těle se totiž stěhuje.

Z hlediska epidemiologie je to důležité na začátku, kdy ho máte v nose nebo v plicích, ale později není ve sliznicích tolik. Z této lodi, kde všichni byli mnohokrát testováni, se ukázalo, že na začátku bylo šíření hlavně od těch nemocných, kteří kašlali a prskali a ještě se to nevědělo, ale více než 50 procent nákazy bylo od pre-symptomatických nebo úplně asymptomatických osob – takže hodně. Je těžké říct, zda je to převeditelné na normální populaci, ale vypadá to, že i asymptomatičtí šíří virus poměrně dost. Měli bychom je také sledovat.

Nový typ koronaviru známe už 9 měsíců. Co je na něm nejzáludnější – z toho, co jste za tu dobu mohl zjistit?

Nejzáludnější je spektrum klinického projevu. To, o čem se nejvíce mluví, je, že je to respirační onemocnění – tedy že dostanete rýmu, kašel, zápal plic. Virus je záludný v tom, že ke vstupu do buňky využívá enzym ACE-2 a ten se vyskytuje na površích mnoha buněk. Jednak jsou to plíce, tam to přijde jako první, protože se toho nadechneme, ale pak jde do vnitřní výstelky cév a tam může způsobovat mrtvice nebo infarkty. Dostává se také do ledvin, u mužů do varlat, pravděpobně i proto mají muži větší smrtnost a bývají nemocní o několik dní déle.

Bohužel vstupuje také do nervové tkáně. Jeden ze známých příznaků je ztráta čichu a chuti a to není jako u rýmy kvůli zduřelým sliznicím, je to nervová záležitost. Existují studie, které tvrdí, že řada pacientů, kteří mají dýchací potíže, je nemají protože by měli zaplněné plíce infektem, ale protože to ovlivňuje mozkový kmen. Jsou to věci, jejichž následky budeme znát až za dlouho.

I proto je obecně tedy na místě jistá opatrnost?

Ano, princip předběžné opatrnosti. Taková ta panika, protože většina lidí sice řekne, že to není o moc horší než chřipka… No, doufejme, že není. Je možné, že to o dost horší než chřipka je, a následky se mohou projevit až v dlouhodobém horizontu. Proto ta idea „ať už onemocním, ať to mám za sebou“ není úplně dobrý nápad.

Jak bude s covidem reagovat klasická sezonní chřipka, která je před námi?

Chytit obě dvě choroby zároveň je výrazně horší než chytit jednu. Jinak by to nemělo být z hlediska vlastního viru tolik ovlivněné, jsou natolik vzdálené, že se nemohou prokřížit, takže to by nemusel být takový problém. Horší je to pro zdravotnictví, protože se příznaky z velké části překrývají a poznat, co je co, nebude jednoduché. Teď se to bude muset testovat a to bude zdravotnictví hodně zatěžovat.

Může nějak pomoct očkování proti chřipce?

Určitě ano, chřipka může být velmi těžká nemoc a historicky si z ní tolik neděláme, ale měli bychom. Očkovat by se člověk nechat měl. Zejména, když nedokáže snížit sociální kontakty, když je například učitel a chodí do školy, tak určitě ano, když je starší a například chodí do hospody, tak také.

Existuje riziko, že by přišla ještě třetí vlna koronaviru?

To není riziko, je to skoro jistota. Teď nám vzrostl počet nemocných, zase se nám ho podaří snížit za cenu restriktivních opatření, ať už nařízených vládou nebo lidem mezi sebou. Pak to vládu přestane bavit, ekonomika se začne rozjíždět, takže se to znova rozvolní a virus do toho znova vstoupí. Ta snížení a zvýšení pravděpodobně budou nějakou dobu trvat, než se najde vakcína a ustaví se to na nízké hladině.

Existují nějaké šance na vývoj vlastní české vakcíny proti COVID-19?

Tím, že se u nás takové vakcíny nevyvíjejí, tak tady nejsou týmy, které by měly zkušenost to uvést do praxe. Něco jiného je vymyslet to – to bychom dokázali, ale uvést to do praxe a komerčního úspěchu je problém. To se od nás povedlo jen několika lidem. Jinde ve světě jsou lépe adaptovaní, přechod vědy přes vývoj, testování až do praxe je mnohem snazší. Jsem k tomu tedy poměrně skeptický.

A jakým směrem se ubírá světový vývoj vakcíny? 

Dovést vakcínu do produkce trvá deset let. Nejkratší doba, kdy se to podařilo, byly čtyři roky. A tady se najednou bavíme o půl roku. Všechno se urychlilo, ale v západním světě s právním systémem si dávají firmy velký pozor, aby vakcína byla skutečně velmi bezpečná. Vyžaduje to rozsáhlé testování, bez kterého si nikdo netroufne poslat do světa to, co v Rusku – Sputnik V. Ta vakcína nemusí být špatná, ale prostě není otestovaná.

Vakcín bude několik typů a bude zajímavé sledovat, jak rychle lze vakcínu vyvinout, a jak bude dlouhodobě účinná. Těch slibných je celá řada a jsou velmi blízko. Takto špičkových je osm a za nimi je dalších padesát vakcín, které jsou také na dobré stopě. Koronaviru se nezbavíme a značná část vakcínu bude potřebovat.

Je zřejmě nelehké na to odpovědět, ale kdy by mohla být vakcína připravená?

Kdy a pro koho. Některé z vakcín mají výhodu, že jejich výroba se dá dělat masivněji než výroba jiných. Vzhledem k tomu, že některé jsou ve fázi tři, tak je zřejmě konec roku reálná šance, že budeme alespoň u některé vakcíny vědět, jestli se povedla. Otázka je, kdy se dostane do České republiky.

Na tom naštěstí pracuje Evropská unie jako celek, takže až budou k dispozici první dávky vakcíny, tak si je státy rozdělí mezi sebou, aby si je někdo nevykoupil. Což ale znamená, že jich bude na začátku velmi omezené množství. S koronavirem budeme žít pořád a nepříjemné to bude, jsem ale optimista a myslím, že příští podzim bude situace lepší.

Podle čeho se pozná, že už jsou vakcíny připraveny pro použití?

Vakcíny jsou od klasických léků o něco problematičtější. Lék dostáváte v okamžiku, kdy vám něco nefunguje. Můžete je dostávat preventivně, ale vždy léčíte nějakou odchylku, od toho, co si současná medicína myslí, že je norma. Vakcínu ale dáváte zdravému člověku, proto musí být bezpečná. Pro mnoho lidí je koncept vakcíny neuchopitelný a bojí se ho, dost iracionálně. Přitom je to nejlepší způsob, jak něco léčit – nepotřebujete žádnou chemii, jenom naučíte svůj imunitní aparát, aby se dobře bránil.

V prvním kroku se tedy musí zjistit, zda můžete parazita zasáhnout. Když se zjistí, že ano, tak se zjišťuje, zda to může imunitní aparát vyrobit a nakolik je to stabilní. Pak se zjišťuje účinnost vakcíny a následně vedlejší účinky. Ten postup je dlouhodobě ozkoušený, ale proto trvá tak dlouho.

Do Česka mají přijít nové testy na koronavirus, které umožní rychlé testování ze slin. Jaká je jejich přesnost oproti standardním?

Můžeme testovat genetickou informaci viru – to je ten PCR test. Toto testování má výhodu, že je velice citlivé a že s vědeckou informací umíme dobře pracovat. Nevýhoda je, že je to poměrně zdlouhavé, drahé a že i když se vám v pozdějších fázích detekuje RNA viru, tak to neznamená, že máte v sobě virus aktivní. Takže jste pořád pozitivní, ale už ne nemocný, což je rozdíl.

Pak je tady test, který sleduje protilátky, tedy naši imunitní odpověď. Je sice rychlý, dokáže něco ukazovat až dlouho poté, co je člověk infekční, což je pro varování pozdě. Potom je poslední test, který vypadá nadějně, a ten spočívá v hledání proteinů viru. Ten test je podobně citlivý jako PCR test, ale jeho výhoda je, že je tam, když je virus opravdu aktivní a aktivně se množí. Každý z těchto testů se hodí k něčemu jinému. Velmi záleží na odběru, jak dobře se provede. Proto je test ze slin lákavý a mohl by dokonce směřovat k samoodběru.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner