V květnu bude povinnost používat EET rozšířena na téměř 800 dalších profesí hlavně v oblasti řemesel, služeb a malovýroby. Ministryně financí Alena Schillerová prohlašuje, že jim pomůže snížení DPH u některých služeb, což se ovšem většiny drobných živnostníků netýká.
Pravá ruka premiéra Andreje Babiše vytváří virtuální realitu. Spuštění třetí a čtvrté vlny EET, do které se bude muset zapojit 300 tisíc podnikatelů včetně drobných živnostníků, podle ní většina z nich vítá a nepřinese jim žádné komplikace. Je přesvědčena, že EET už nikdo nezruší a nezastaví ji ani druhá stížnost opozice k Ústavnímu soudu, který o ní má rozhodovat přednostně.
Mají radost z nižší DPH
Schillerová poskytla rozhovor portálu Seznam, kde údajnou bezproblémovost elektronické evidence tržeb demonstrovala na příkladu kadeřnických služeb. „Já mám kadeřnic více. Ony mají velkou radost ze snížené daně z přidané hodnoty na 10 procent,“ prohlásila.
„To bylo naše velké poučení z první vlny EET, tehdy velmi zafungovalo snížení DPH u stravovacích služeb a nealkoholických nápojů. To samé děláme ve třetí a čtvrté vlně EET,“ vysvětlila. Pomiňme nyní, že kadeřnice, ke kterým chodí ministryně financí, budou jen stěží napadat nové regulace zaváděné Babišovou vládou.
Problémy leží jinde. Pokud Schillerová poukazuje na to, jak „zafungovalo“ snížení DPH u stravovacích služeb, nijak se nepromítlo do cen pro zákazníky, které stouply o více než 10 procent. Podnikatelům v pohostinství totiž průběžně rostou náklady nejen vlivem státní byrokracie, ale i surovinových vstupů, energií a minimální a zaručené mzdy.
Žádné výhody
Server Podnikatel zjišťoval, jak se na názory ministryně dívají mimopražské kadeřnice, které nemají možnost přímé zpětné vazby. Jsou diametrálně odlišné a žádné plusy v novém systému nevidí.
Kadeřnické a holičské služby sice také nově patří do snížené sazby DPH, a tváří se jako výhoda pro lidi vykonávající tuto profesi. Realita je však jiná. Pro většinu z nich, nepracujících ve velkých kadeřnických salónech, je taková „úleva“ bezpředmětná. Důvod je prostý: DPH neplatí, což se vztahuje na roční tržby nad milion korun.
To se týká především menších měst a obcí. „Snížení DPH u kadeřnických služeb se mě netýká, neboť nejsem plátce DPH. Zajímalo by mě, kolik takových kadeřnic je, ve svém okolí neznám ani jednu,“ potvrdila serveru Iveta Voráčková z Vizovic.
Michaela Nováková z Lázeňského kadeřnictví v Pohořelicích zase avizuje, že bude muset zvyšovat ceny, a zdaleka nebude sama. Pokladna ji vyjde na 10 tisíc korun a kromě vyšších provozních nákladů se do cen promítne i zdražování materiálu a energií. „Dělám sama na sebe a nechci platit nic víc,“ stěžuje si.
Alternativou nárůst papírování
Alena Bartoňová ze Salonu Klára z Jilemnice je už druhý rok v důchodu a práci v kadeřnictví má jen jako vedlejší příjem. Teoreticky může využít zvláštní off-line režim, protože nemá vysoký obrat. Mohou ho zvolit živnostníci s ročními příjmy do 600 tisíc korun, kteří nejsou plátci DPH a nemají více než dva zaměstnance.
Tento systém počítá s vypisováním účtenek bez povinnosti zavedení EET. Výrazně ale naroste papírování, a to dokonce i těm nejmenším podnikatelům, kteří používají daňový paušál a díky uplatnění nezdanitelných částek neplatí žádnou daň z příjmu.
Tito živnostníci si budou muset na finančním úřadu vyzvednout předtištěné bloky na vydávání účtenek, na kterých budou muset vyplňovat nejen částku a datum, ale i čas vydání. Na konci každého dne budou muset do speciálního formuláře zaznamenat údaje o výši tržeb, počtu vydaných a případně stornovaných účtenek.
Každé čtvrtletí pak musí zaslat tento formulář na finanční úřad. Pro orientaci lze uvést, že pokud bude mít podnikatel zhruba deset tržeb denně, bude tento soupis obsahovat kolem 700 položek.
Co ale v případě stánkařů s mnohonásobně vyšším denním počtem malých tržeb? Budou celé večery trávit vyplňováním formulářů? I v tomto případě se tedy živnostníkům zhorší situace, jelikož po nich stát vymáhá nové povinnosti a i čas jsou peníze.
Šikana na drobné podnikatele
„Podle mě je to šikana na drobné podnikatele. Každý malý soukromník je rád, že se sám uživí. Od státu v podstatě nic nechce. Nikdo jsme si to po revoluci takto nepředstavoval,“ neskrývá rozčarování Alena Bartoňová.
Podobně jako kadeřnice na tom bude řada dalších profesí. Snížené DPH kvůli nižšímu obratu nevyužije mnoho živnostníků v obuvnických, krejčovských, úklidových a dalších službách, včetně například půjčoven knih.
Proti byrokratické zátěži drobného podnikání se staví Radomil Bábek z Podnikatelských odborů. „Tito lidé platí po odečtení nákladů, odvodů a poplatků tak malé daně, že nemají možnost na nich stát okrádat,“ reaguje.
Žádné úlevy
Zastání naopak živnostníci nemají u Asociace malých a středních podniků a živnostníků, ze které vzešel současný dvojministr Karel Havlíček. „Mluvila jsem se zástupci cechů. Oni považují EET za narovnání podnikatelského prostředí a neočekávají u řemeslníků žádné zásadní potíže,“ tvrdí její ředitelka Eva Svobodová. Ptala se běžných živnostníků, například mimopražských kadeřnic?
V tomto názoru se asociace neliší od postojů Ministerstva financí, které se už na spuštění třetí a čtvrté vlny EET náležitě připravuje. „Finanční správa může vedle oznámení o tržbách kontrolovat také správnost a úplnost údajů na vystavovaných účtenkách ve zvláštním režimu,“ avizuje ministerstvo s tím, že živnostníci nemohou při kontrolách očekávat žádné úlevy.
Co k tomu dodat? Přes zvýšenou státní represi a rostoucí náklady státu i podnikatelů zůstal loni výběr daní 11 miliard korun za očekáváním. Absurdní šikana živnostníků na tom nic nezmění.