Vítáme Jiřího Ovčáčka do klubu a jsme rádi, že si také on všiml, že u nás i jinde není všechno ohledně svobody slova v pořádku. Těší nás, že se postavil proti mainstreamu Agrofert Pressu a hojně sledovaných soukromých televizí.

Na svém Twitteru 26. 3. napsal: „Všímáte si, jak jsou postupně utahovány šrouby? Návrat cenzury, regulace svobody, našich životů, zvyšující se míra represe, elektronické kontrolování a šmírování, útoky na tradiční hodnoty a instituce. To vše ověnčeno líbivými slovy o ochraně svobody.“

Tak to si samozřejmě už několik let všímáme. Děkujeme za připomínku, ale nebyla úplně nutná.

Po této Ovčáčkově konverzi, kdy jsme snad mohli o něčem v jeho postoji pochybovat, by bylo třeba ještě doladit několik detailů. Z poslední doby stojí za zmínku stojí přítomnost známých dezinformátorů v mediálních radách a to, že nám ředitel Českého rozhlasu Zavoral ještě nevysvětlil, proč sedával v porotě obskurní Krameriovy ceny s lidmi z dezinformačních médií. Chtělo by to ještě pár vět k tomu, jak se ve dvou českých denících po jejich zakoupení změnil jejich obsah i obsazení reakcí, což značně napomohlo vytváření mediálního obsahu a obrazu jejich do politiky tehdy nastupujícího majitele Andreje Babiše.

Pokud jde o tu regulaci, snad po tomto obrácení začne i mluvčí Ovčáček dělat svou práci a začne místo urážení novinářů, kteří mu kladou legitimní otázky, konečně odpovídat na to, na co byl tázán. Třeba i poradí svému šéfovi, momentální hlavě státu, že funkci prezidenta degraduje, když pravidelnou platformou styku s veřejností jsou pravidelná vystoupení na soukromé televizi jednoho muže. Navíc pána, který, jak bychom to jen opatrně řekli, nevypadá zrovna myšlenkově a duševně ve formě.

Bylo by nadmíru potěšitelné, kdyby pan prezident nebyl průtokovým potrubím pro ruské dezinformace a nevykládal, jak na východní Ukrajině nejsou žádní ruští vojáci, protože mu to řekl ministr Lavrov a že se u nás „vyráběl“ novičok.

Protože na Twitteru zřejmě není k dispozici dost znaků, chyběla nám ještě zmínka o stavu svobody slova v zemích, ke kterým (a k jejich vůdcům) Hrad chová zjevně sympatie. Třeba o stavu maďarských médií, kdy vládnoucí strana ovládla všechna média státní a vytěsnila na okraj soukromá a k režimu kritická. Totéž můžeme říci o stavu polské státní televize.

O Rusku by nebylo třeba za normálních okolností mluvit, ale protože normální okolnosti nejsou, mluvit o tom budeme. V zemi se vraždí novináři, aby se pak zjistilo, že za vším stojí záhadní „Čečenci“. Ččenci vůbeec nějak řádí, Putin by to tam měl zase nějak vybombardovat a hodit pár pum na nějaké tržiště. Třeba z těch nových zázračných Putinových hypersonických zbraní, když už (loď) Admirál Kuzněcov leží s dírou na dně doku a do Čečenska asi nedopluje.

Šéfredaktoři významných médií se chodí pravidelně radit do Kremlu a pochvalují si, jaké tam dostávají cenné rady. Když vůdce opozice Navalnyj zveřejní video, na kterém jsou vidět luxusní rezidence premiéra Medveděva, Kreml tlačí na to, aby byl materiál z webu stažen.

Chováme naději, že Ovčáček, nově obrácený na víru svobody slova a spílající regulaci a cenzuře, povzbudí pana prezidenta, aby obrátil pozornost k tomuto tématu při návštěvě Číny.

Jako nový bojovník za „tradiční hodnoty a instituce“ to nebude mít jednoduché. Pokud za tradiční hodnoty nepovažuje tradiční českou zálibu ve spiritismu, ale třeba slušnost a pravdomluvnost. S ulhaným a vulgárním nadřízeným to nebude teď mít jednoduché. Bude také třeba něco jasně sdělit k útokům na tradiční instituce, jako je třeba církev a nějak přehodnotit vztah Hradu ke zdanění církevních restitucí a k podpoře probošta Piťhy. O něm již státní zástupce sdělil, že dezinterpretoval Istanbulskou úmluvu. Kardinál Duka se bude možná hodně zlobit, ale to nevadí, protože ten je před odchodem do důchodu, je ve vztahu ke státní moci splachovací a teď ho energeticky vyčerpává právní boj s jinými katolíky, tak to nebude tak horké. Nebohý kardinál teď prhrál soud ohledně té divadelní hry která ho podle jeho slov omezila v jeho občanských právech a dokázala to i přesto, že na ni Duka nešel. Tak aspoň se nebude cenzurovat a regulovat. Hrad pro to svými vyjádřeními sice nehnul prstem, což je samozřejmě správně, protože nemá ovlivňovat soudy, že, ale následně by bylo dobré vítězství necenzury a neregulace ocenit.

Témat je tu dost. Přejeme novému spolubojovníkovi na kulturní a občanské frontě hodně sil a štěstí v jeho záslužné práci a věříme, že využije všechny své dovednosti, které osvědčil jako bojovník za pravdu již v Haló novinách.