Už teď je jasné, že ať říjnové volby do sněmovny dopadnou jakkoli, jednání o sestavení vlády, která by mohla získat v dolní komoře parlamentu důvěru, budou s velkou pravděpodobností zdlouhavá a komplikovaná a zásadním způsobem do nich zasáhne také prezident republiky Miloš Zeman. Situaci by velmi usnadnilo to, kdyby v případě, že volby vyhraje někdo jiný než hnutí ANO, jeho předseda Andrej Babiš respektoval vítěze voleb, jak se k tomu sám v minulosti hlásil.
Na začátku programu hnutí ANO pro sněmovní volby v roce 2017 tehdy Andrej Babiš uvedl: „Nikdy bych o koalici nejednal předsedovi vítězné strany za zády, i když bych tím získal mnohem víc. Mohl jsem to udělat s Michalem Haškem (pamatuje si na něj ještě někdo?), ale respektoval jsem vítěze voleb a Bohuslava Sobotku jako předsedu ČSSD, který měl legitimní právo sestavit vládu,“ zdůraznil Babiš.
Ve stejném volebním programu se šéf hnutí ANO zaklínal tím, jak je z byznysu zvyklý na to, že podaná ruka platí a že se jednou dané slovo drží. Stejně tak zde Andrej Babiš vyzdvihoval to, že v jeho hnutí nebudou občanům lhát. „Nebudeme lhát, nebudeme krást, budeme bojovat proti korupci a nehospodárnosti a budeme pracovat pro lidi a naši zemi. To platilo před čtyřmi lety, platí to i dnes a platit to bude i za čtyři roky,“ prohlašoval před posledními volbami do sněmovny předseda ANO Babiš.
Kdyby to všechno byla pravda a mohli bychom se spolehnout na to, že i po nadcházejících volbách bude Babiš a jeho hnutí respektovat vítěze voleb a jeho legitimní právo sestavit vládu a nebude o koalici jednat za zády šéfovi vítězné strany, byla by to opravdu dobrá zpráva, která by leccos mohla usnadnit.
Nakonec to byl sám předseda hnutí ANO, kdo se v minulých letech často rozčiloval na ostatní politické strany, že v případě krajských voleb jejich vítěze obcházejí a sestavují koalice v krajích bez něj. Andrej Babiš proto dokonce prosazoval většinový volební systém, ve kterém by vítěz s největším počtem preferenčních hlasů bral vše a vládl, což by podle Babiše bylo spravedlivé.
Největší nebezpečí pro Českou republiku
Letošní povolební realita bude ale s velkou pravděpodobností asi dost jiná. Prezident Miloš Zeman předem deklaruje, že sestavením vlády nepověří vítěze voleb, pokud jím bude buď koalice Pirátů a hnutí STAN, nebo koalice SPOLU, nýbrž předsedu samostatně kandidující strany či hnutí, které se umístí nejlépe, byť by bylo v konečném pořadí například až třetí.
To by podle výše uvedeného Babišova výroku mělo být pro šéfa hnutí ANO krajně nepřijatelné. Takové pověření sestavit vládu z rukou prezidenta Zemana, pokud by ANO volby skutečně nevyhrálo, by měl Babiš odmítnout právě coby obcházení vítěze voleb, který má legitimní právo vládu sestavit, jak se sám vyjádřil. A jak víme, jednou dané slovo platí a v hnutí ANO se přece nelže.
To, že bude vítěz volebního klání vyšachován a odsouzen odejít do opozice, hrozí především v případě výhry koalice Pirátské strany a Starostů a nezávislých. Právě proti Pirátům se Andrej Babiš a hnutí ANO nejvíce vymezuje a snaží se je vykreslit jako největší nebezpečí pro Českou republiku, brojí proti nim a straší různými nápady, které jsou s nimi spojené, byť jsou to často věci napůl nebo zcela smyšlené a ve výsledku nepravdivé.
Není to tak dávno, co se Babiš vyjádřil, že jedinou stranou, se kterou by hnutí ANO nešlo do vládní koalice, jsou právě Piráti. Pozoruhodné je, že dokonce tvrdil, že nemá problém jít do vlády s jakoukoli jinou stranu, jen ne s tou Pirátskou.
Kabinet vzniklý na základě libovůle prezidenta
Přitom byla doba, kdy Andrej Babiš s Piráty spolupracovat chtěl a tvářil se, že s jeho hnutím mají leccos společného – minimálně protikorupční program. Ještě po minulých sněmovních volbách předseda hnutí ANO říkal, že by mohli jít do vlády jak s Piráty, tak s ODS. Babiš tehdy dokonce hovořil o tom, že programově blízko mají nejenom k občanským demokratům a Starostům a nezávislým, ale i ke zmíněné Pirátské straně.
To se ovšem v uplynulých letech změnilo. Spíše než o programový posun však půjde o to, že zástupci Pirátů začali řešit Babišův střet zájmů, což jim zřejmě Andrej Babiš nemůže odpustit. A také se mu samozřejmě hodí mít nějakého nepřítele a strašáka, pomocí kterého může mobilizovat vlastní příznivce, aby v říjnu dorazili k volebním urnám.
Představitelé ANO si pak naopak pokoušejí umetat cestičku k případné koalici s ODS. Proto je možné, že kdyby koalice SPOLU volby vyhrála, jedním z želízek v ohni, jak by se Babišovo hnutí snažilo ve vládě udržet, by bylo, že by tohle vítězství akceptovalo a Petrovi Fialovi nabízelo post premiéra. Tedy to, co Andrej Babiš svého času prohlašoval za naprostou samozřejmost – respektovat vítěze voleb a nevyjednávat za jeho zády, by bylo prezentováno jako zásadní trumf a ústupek v jednáních o vládě.
To, co by hrozilo v případě, že by na to ODS nepřistoupila, je zřejmé – hnutí ANO by obešlo i ji a výsledkem by byl Babišův kabinet vzniklý pouze na základě libovůle prezidenta Miloše Zemana. A i kdyby se šéfovi ANO nepodařilo získat pro něj ve sněmovně důvěru (třeba ani dvakrát po sobě), mohlo by trvat opravdu dlouho, než by se k sestavování vlády dostal skutečný vítěz voleb, jestli by na to vůbec nakonec došlo.
Žádný div by to ale nebyl. U Andreje Babiše už to tak zkrátka bývá, že se dovolává jen těch principů a pravidel, které jsou pro něj zrovna výhodné. A pokud se mu nehodí, automaticky na ně zapomíná a pošlapává je – a je jedno, co tvrdil dříve, jaké bylo jeho slovo a zda to bylo stvrzené i podáním ruky.