Andrej Babiš FOTO: Pavel Šmejkal / FORUM 24
FOTO: Pavel Šmejkal / FORUM 24
KOMENTÁŘ / Nejdříve pozitivní zpráva: ANO sice dominuje, zároveň vysálo hlasy svých možných partnerů – SPD oslabila a Stačilo! se vůbec nedostalo do sněmovny. To je bezpochyby nejlepší zpráva letošních voleb. Na podobu příští vlády tak nebudou mít vliv komunisté, kteří zcela nepokrytě prosazovali zájmy Moskvy. Extremisté celkově oslabili, SPD získala horší výsledek, než čekala. Špatnou zprávou je, že ani tak z výsledků voleb pro českou společnost a liberální demokracii nic dobrého nekouká.
Ačkoli ekonomická kondice Česka se po čtyřech letech vládnutí kabinetu Petra Fialy může pochlubit řadou pozitivních ukazatelů, zvítězila marketingová nálepka, že Česko hubí Fialova drahota. Je to i důsledek toho, že vláda nenašla recept na komunikaci s tou částí voličů, jejichž důvěra v systém je dlouhodobě otřesena. Babiš jim dokázal namluvit, že za cenu másla, vajec, ba dokonce i za cenu pečiva, které vyrábí jeho vlastní holding, může kabinet Petra Fialy. Vládní kampaň, která se opírala o heslo, že jde o osudové volby, nezaujala natolik, aby koalici přilákala poztrácené hlasy z minulých voleb.
Babiš, který slaví historicky nejlepší výsledek svého hnutí, ovšem brzy zjistí, že cesta k vládě nebude jednoduchá. Pokud si přál sestavit jednobarevný kabinet, je to pro něj Pyrrhovo vítězství. Pro zisk vládní většiny bude potřebovat dva partnery. Demokratické strany s ním spolupráci odmítají, takže mu zbývá jen výběr mezi blbým a blbějším. S Tomiem Okamurou se příliš nemiluje, a navíc je SPD slepenec čtyř subjektů, mezi nimiž to v jednotlivých programových věcech dost drhne. Například Svobodní jakožto součást SPD se netají rezervovaným postojem k ANO – jejich program zdůrazňuje vyrovnané hospodaření a odpor k zadlužování, což je v přímém rozporu s rozhazovačnou politikou hnutí. Podobné ekonomické priority mají i Motoristé, ta nejlepší ze všech špatných stran, které pro spolupráci s Babišem vůbec přicházely v úvahu. Preferovanou variantou hnutí ANO je zřejmě menšinová vláda s jejich podporou. Ani to se ale neobejde bez krutých ústupků.
První, co bude muset Babiš řešit, jsou jeho letité problémy – tedy trestní kauza Čapí hnízdo a střet zájmů. Kvůli němu by Agrofert přišel o dotace a zakázky, pokud by se stal premiérem. Není vyloučeno, že premiérský post přenechá Karlu Havlíčkovi, i když to příliš pravděpodobné není. Místo toho se dá čekat, že vymyslí nějakou kulišárnu a bude chtít zastavit i proces odebírání miliardových dotací, který na poslední chvíli proti jeho holdingu zahájilo ministerstvo zemědělství.
Z toho plyne, že střety kvůli oslabování právního státu, médií i občanské společnosti se po volbách stanou realitou. Už teď je například jasné, že Andrej Babiš odmítá být vydán sněmovnou ke stíhání a postavit se před soud kvůli dotačnímu podvodu v kauze Čapí hnízdo. Česko se tak zřejmě promění v banánovou republiku s premiérem, který před spravedlností prchl do náruče poslanecké imunity: proto, aby nebyl soudem prohlášen za zločince. To je v novodobých dějinách novinka, která symbolizuje celkovou nastávající změnu klimatu. Půjde o to, do jaké míry v české liberální demokracii přibudou pod Babišovým vedením autoritářské prvky s oslabením role právního státu, médií a občanské společnosti, jako jsme toho svědky na Slovensku nebo v Maďarsku – zemích, kde vládnou jeho nejbližší političtí spojenci.
První kořistí se nepochybně stane Česká televize – její financování chce Babiš převést pod státní rozpočet. Kdysi kritické médium, které je už dnes jen svým vlastním stínem, by se brzy mohlo proměnit v nástroj propagandy, podobně jako je tomu ve zmiňovaných zemích V4. Následovat pak mohou soudy.
Babišovo vítězství zřejmě oslabí naše západní ukotvení. Vystoupení z EU ani NATO sice nehrozí, ale naše pozice v těchto strukturách se změní. Na příkladu Slovenska nebo Maďarska vidíme, jaká dvojí role se uvnitř těchto organizací dá hrát. Jde především o v našich krajích dobře známé umění, jak vypočítavě požívat všech jejich výhod, zároveň se stavět zády k závazkům a podkopávat jednotu Západu vůči ruské agresi. Tímto směrem se už ostatně Babiš vydal, když slíbil zrušení muniční iniciativy na pomoc Ukrajině a odmítl navyšování zbrojních výdajů v rámci NATO. Věci, kterým Moskva tak nadšeně tleská.
Navzdory těžkým časům, které nás s Babišem čekají, ovšem není čas kapitulovat. Na zklamaných voličích demokratického tábora teď bude spočívat nelehký úkol – bránit demokracii, svobodu a právní stát. Bude to pro nás všechny docela důležitá historická lekce.
