Vítězství, vítězství a zase vítězství. A co dál?

Úspěch Petra Pavla je bezpochyby skvělý. Část společnosti, která ho volila, nepodlehla propagandě protikandidáta a ukázala odvahu. Andrej Babiš potřetí za sebou prohrál ve volbách. Důležité je ale nezapomenout i na druhou část společnosti, která bude mít pocit, že nemá ve vládnoucí politické reprezentaci zastoupení. Máme před sebou téměř jeden a půl roku bez voleb. Vláda Petra Fialy musí využít tento čas k odvážným systémovým změnám. Stejně důležité ale bude také jejich vysvětlování, protože Andrej Babiš a nejen s ním spojená propaganda v politice nekončí. 

Vládu čekají velké výzvy. Programové prohlášení se sice v důsledku války na Ukrajině bude měnit, nicméně některé jeho části jsou natolik klíčové, že je vláda zcela jistě zachová. Jedná se zejména o reformu daňovou, školskou a důchodovou. Z evropského pohledu pak o adaptaci Green Deal. Je nutné, aby takové změny vláda zvládla komunikovat co nejlépe, a to nejen prostřednictvím svých informačních kanálů, ale i za pomoci médií, členské základny a dobře informovaných voličů. 

Dále čtěte

Čas na homeopatika na křivdu. Babišova drtivá prohra ukazuje, že Česko už je dál

Všichni s napětím očekáváme tiskovou konferenci Andreje Babiše. Dopředu víme, co zazní. Půjde o komplot médií, pětikoalice, zlých Pražáků a…

V komunikaci udělala vláda velký pokrok. Když například srovnám dnešního ministra Síkelu s tím, který do funkce nastupoval, je to obrovský rozdíl. Spousta lidí ale pomoc vlády stále nevnímá, a to proto, že o ní neví nebo ji nechápe. Není možné, aby se bezprecedentně zvedaly důchody, zaváděla sociální podpora pro domácnosti a rodiny s energiemi apod., a část obyvatelstva měla přesto pocit, že je chce premiér připravit o penzi nebo střechu nad hlavou. S těmito lidmi je potřeba mluvit napřímo a neustále jim vysvětlovat, co je a co není pravda. 

Svoji roli musí sehrát i média, která se nesmí živit strachem lidí. Ten sice drží sledující či čtenáře u obrazovek, ale vede ke stále většímu rozvracení společnosti a nedůvěře v instituce. Do médií musí co nejvíce chodit členové vlády a další koaliční politici. A nemyslím pouze média, jako je Česká televize nebo Deník N. Tyto sledují hlavně voliči vládní koalice. Jsou tu ale i jiná média. V prezidentské volbě například sehrál důležitou roli Blesk, který je nejodebíranějším deníkem u nás. Už podruhé ovlivnili výsledek i někteří influenceři (MÚPI, KOVY a další). Ti jsou schopni mít na svých videích stovky tisíc zhlédnutí a do značné míry ovlivňují názor mladé generace. 

Dále se dle mého názoru musí ještě více projevit členové stran a sehrát tak důležitou úlohu při vysvětlování chystaných nebo už zavedených změn. Podobnou roli by měla sehrát občanská společnost. Zkrátka spolu musíme začít znovu více mluvit a především si naslouchat. V neposlední řadě se nesmí stát, že se dostaneme do soukolí některých ideologických či ještě hůř kulturních válek. Vláda a vládní strany musí zůstat co nejvíce jednotné, protože jinak dají příležitost k tomu, aby se na vítěznou vlnu opět dostaly populistické strany. 

Petr Pavel přislíbil sjednocování společnosti. Na rozdíl od svého předchůdce tak v prvních hodinách po vítězství i činí. Ve svých povolebních projevech opakovaně zmínil voliče druhého kandidáta, kterým vzkazoval, že bude zastávat i jejich zájmy a bude s nimi v pravidelném kontaktu. Vládě pak vzkázal, že si vyhrazuje právo být vůči ní kritický, ale vždy přijde i s konkrétním řešením situace. To jsou dobré zprávy, které vzbuzují naději na proměnu politické kultury v této zemi.