Prezident Miloš Zeman jmenoval jednobarevnou vládu Andreje Babiše, která se stává v evropském prostředí naprostou raritou. Nejenže ji povede trestně stíhaný premiér, ale navíc velkopodnikatel, jehož obchodní zájmy zasahují téměř do všech sfér, které bude spravovat. Bez nadsázky je vládou Agrofertu v permanentním střetu zájmů.
Souhra premiéra a prezidenta, který potřebuje hlasy voličů hnutí ANO ke svému zvolení, nemohla být teatrálnější. Hlava státu Andreje Babiše ujistila, že jeho vláda nebude jen „zimní“, dodrží slib a věnuje mu i druhý pokus, pokud ten první 10. ledna selže.
Plnohodnotná vláda?
„Přejme si, aby někdy v únoru bylo možné blahopřát Andreji Babišovi k tomu, že jeho vláda získala důvěru poslanecké sněmovny,“ uvedl Miloš Zeman, jako by sám nevěřil, že právě jmenoval kabinet, který má šanci napoprvé uspět. To mu nijak nebránilo pokračovat v ústavním nihilismu, když znovu prohlásil, že vláda bez důvěry je plnohodnotná. „Můžete plně pracovat a nemusíte reagovat na pomluvy z neznalosti nebo ze zlé vůle.“
[ctete postid=“171358″ title=“Premiér Babiš: Lidem je jedno, že budeme vládnout bez důvěry“ image=“http://forum24.cz/wp-content/uploads/2017/12/Babiš-Zeman-vláda-2-385×230.jpeg“ excerpt=“Andrej Babiš pokračuje ve svérázném pojetí spravování státu, jaké nemá od “ permalink=“http://forum24.cz/premier-babis-lidem-je-jedno-ze-budeme-vladnout-bez-duvery/“]171358[/ctete]
„Neznalí pomlouvači se zlou vůlí“ jsou zřejmě i renomovaní ústavní právníci. Ti tvrdí, že dokud vláda nemá důvěru, neměla by dělat nezvratná rozhodnutí. Plnohodnotný mandát získá až získáním důvěry v poslanecké sněmovně, jíž je odpovědná.
„Pokud vláda důvěru nezíská, měla by si balit kufry,“ doplňuje profesor Jan Kysela. Úvaha je to poměrně jednoduchá i pro laika. V České republice máme zakotvenu parlamentní demokracii, od níž je vláda odvozena. Vítěz voleb má jistě právo vládu sestavit, ale jeho povinností je získat sněmovní většinu. Jinak půjde o vládu velmi slabou, která nemá právo na dlouhodobější existenci, protože se neopírá o stabilní většinu.
Výše uvedené úvahy znějí logicky. Pokud je však v čele státu prezident, který považuje pojem ústavní zvyklosti za „idiotské“ a sám se tímto přesvědčením řídil při sestavování vlastní loutkové vlády Jiřího Rusnoka bez vyjednané parlamentní důvěry, může se stát prakticky cokoli.
Největší konflikt zájmů
Jestli vláda získá či nezíská důvěru a o koho se bude případně ve sněmovně opírat, je jedna věc. Vývoj může být dynamický a uzavírat na něj vysoké sázky je ošidné. Jedno lze však s naprostou jistotou tvrdit už dnes. Prezident Miloš Zeman právě jmenoval vládu, která je jako celek v koncentrovaném konfliktu zájmů, který nemá v novodobé historii obdoby.
V čele kabinetu stojí faktický vládce obřího impéria, zahrnujícího více než 250 podniků mnoha oborů, a v některých je dominantní na českém trhu. Pokud zásadní výhrady k bezprecedentnímu střetu zájmů jednoho člena vlády zaznívaly v Sobotkově kabinetu, dnes byl dotažen do absurdně dokonalé podoby.
Hře na uložení Agrofertu do svěřenského fondu nikdo soudný uvěřit nemůže. Babišovy firmy jsou pod kontrolou jeho nejbližších spolupracovníků a rodinných příslušníků a jejich operativní řízení, včetně čerpání miliardových injekcí z veřejných rozpočtů, se nijak nezměnilo. Nyní se jeho záběr ještě posílí.
Jedině v České republice je možné, že v čele vlády usedne člověk, který získá komplexní vliv nad zájmovou sférou nejen osobní, ale i obchodní. Protikorupční iniciativy (Janečkův fond, Rekonstrukce státu, Transparency International…), které Babišovi sehrály roli „užitečných idiotů“ a dříve členy vlády vyzývaly k odstoupení (v porovnání s dneškem) kvůli banalitám, mlčí.
Co by jinde neprošlo
Co by v normálních demokraciích nebylo myslitelné?
V čele vlády nemůže stát premiér, jehož firmy jsou vyšetřovány kvůli výhodným emisím korunových dluhopisů, podezřelým finančním transferům (Profrost) nebo zvýhodněným obchodům s bankami poskytujícími mu úvěry. Nemůže současně ovládat finanční úřady (jak asi dopadne vyšetřování těchto transakcí nebo finanční kontroly v jeho firmách?) a prostřednictvím ministerstva financí i kontrolu nad správností čerpání evropských dotací, jichž je Agrofert největším tuzemským příjemcem.
V čele vlády nemůže stát premiér, který je trestně stíhaný ze závažného dotačního podvodu a zároveň prostřednictvím ministerstva vnitra může ovlivňovat bezpečnostní složky. Nebylo by myslitelné, aby kontrolou policie, finanční a celní správy, Finančně analytického útvaru a dalších zpravodajských složek získal páku i na své byznysové či nepohodlné konkurenty.
V čele vlády nemůže stát premiér, který ovládá justici a jehož ministr spravedlnosti zpochybňuje právní stát útoky na nezávislé vyšetřování týkající se osobních zájmů jeho stranického šéfa.
V čele vlády nemůže stát premiér, jehož firmy mají dominantní postavení na potravinářském trhu a stát jim přiděluje dotace. Za minulé vlády stouply trojnásobně a nejvíce vydělal Agrofert (Kostelecké uzeniny, Penam, Vodňanské kuře…). Nemůže mít zároveň pod palcem kontrolní orgány, jako je Státní zemědělská a potravinářská inspekce nebo Hlavní hygienik ČR.
V čele vlády nemůže stát premiér, jehož firmy (Preol, Primagra) obchodují s biopalivy a zároveň si upevňují monopolní postavení při obchodech se státním podnikem Čepro, kam dnes dodávají 70 procent biosložky přimíchávané do pohonných hmot. Nemůže zároveň pro tuto sféru upravovat daňové a dotační podmínky.
V čele vlády nemůže stát premiér, jehož podřízení z holdingu, jako je místopředseda představenstva Agrofertu Petr Cingr, lobbují za výhodnější čerpání evropských dotací pro velké chemické podniky, jichž je Agrofert největším příjemcem.
V čele vlády nemůže být premiér, jehož firmy vyhrávají miliardové veřejné zakázky, jako jsou například kontrakty na těžbu dřeva (Uniles), nebo obchodují se Správou státních hmotných rezerv (Navos – uskladnění obilí, Animalco – zásoby mraženého masa…).
V čele vlády nemůže stát premiér, jehož firmy zaujímají dominantní postavení na zemědělském trhu. Nemůže současně kontrolovat resort zemědělství, který upravuje podmínky čerpání zemědělských dotací, a jak vidno z poslední doby, zvýhodňuje velké agrobarony na úkor malých zemědělských farem.
V čele vlády nemůže stát premiér, jehož firmy hospodaří na státní půdě, což je rovněž z velké části případ Agrofertu. Nemůže v takovém případě řídit Státní pozemkový úřad, který určuje podmínky nájmu této půdy.
[ctete postid=“171676″ title=“Co mají společného ministr vnitra Metnar a Ondráček? Pohotovostní pluk VB“ image=“http://forum24.cz/wp-content/uploads/2017/12/Metnar-385×230.jpeg“ excerpt=“Kolem nastupujícího ministra vnitra Lubomíra Metnara narůstají otazníky. Nejdříve “ permalink=“http://forum24.cz/co-maji-spolecneho-ministr-vnitra-metnar-a-ondracek-pohotovostni-pluk-vb/“]171676[/ctete]
V čele vlády nemůže stát premiér, jehož impérium patří se 34 tisíci pracovníky k největším zaměstnavatelům v zemi. Nemůže současně horovat za i jemu prospěšný dovoz levné pracovní síly z východu a řídit Státní úřad inspekce práce, který dohlíží na dodržování pracovněprávních předpisů, například pracovních podmínek a legálnosti zaměstnávání cizinců (viz příklady zjištěné práce načerno ve Vodňanské drůbeži).
V čele vlády nemůže stát premiér, jehož fond Hartenberg expanduje ve zdravotnictví. Nemůže současně prostřednictvím příslušného resortu určovat podmínky pro čerpání úhrad z veřejného zdravotního pojištění, například pro reprodukční kliniky, které jsou centrem jeho byznysového zájmu v oboru.
V čele vlády nemůže stát premiér, jehož průmyslové impérium se stále rozrůstá. Nemůže zároveň kontrolovat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který posvěcuje velké obchody a fúze a kde se Andrej Babiš vždy snažil udržovat co nejužší vztahy.
V čele vlády nemůže stát premiér, jehož chemičky dostávají dotace z resortu životního prostředí v řádu stovek milionů korun. Nemůže mít zároveň pod sebou kontrolní Českou inspekci životního prostředí, která uděluje vysoké pokuty za znečišťování životního prostředí těmito podniky, a současně odvolací orgán na ministerstvu, který je může rušit či snižovat, jako v případě chemičky Precheza (ze 7 milionů na pouhých 500 tisíc korun).
Konečně v čele vlády nemůže stát premiér, který přímo či nepřímo kontroluje většinu mediálního trhu a opakovaně dává najevo, jak mu leží v žaludku vysílání veřejnoprávní České televize. Nemůže si tak ostentativně stěžovat, jak potřebuje „mediální ticho“ a „klid na práci“, aby mohl nerušeně makat pro lid a neotravovat se „účelovými kauzami“, vytahovanými „organizovaným zločinem“.
Složení vlády nepodstatné
Z výše uvedených důvodů, a dalo by se jich najít mnohem víc, není příliš podstatné, kdo v jednobarevné vládě hnutí ANO sedí, i když někteří její členové zasluhují větší pozornost než ostatní (ministr vnitra Lubomír Metnar, ministr spravedlnosti Robert Pelikán, ministryně financí Alena Schillerová). Sestavení menšinového kabinetu ostatně nebylo snadné, protože ne každý hoří zájmem účastnit se tohoto nejistého projektu.
Navíc je jasné, jak si Andrej Babiš vládnutí představuje. „Vláda se konečně nebude hádat,“ tvrdí. V tom se mu dá věřit. Ministři si luxus hádek dovolit nemohou a budou předsedu představenstva holdingu poslouchat na slovo. Jak už pocítil Martin Stropnický, který si v nestřeženém okamžiku nepovšiml a musel být opraven, že zahraniční politiku neurčuje ministr, ale majitel hnutí a vlády. Kdo z nich firemní kulturu Agrofertu nepochopí a selže, bude bez milosti vyměněn.