Hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň FOTO: NATLAND Group / se souhlasem
FOTO: NATLAND Group / se souhlasem
„Nemožnost exportu ropy a produktů, které se z ní vyrábějí, se cenově projeví ve spotřebním koši rychle, ale mnohem důležitější budou věci, které se vyrábějí z nyní chybějícího plynu, zejména plasty a hnojiva,“ myslí si český ekonom Petr Bartoň o dopadech války v Íránu na ceny v Česku. „Tyto komodity už významně zdražily, ale my to ještě oficiálně nevíme, protože ani plasty ani močovina nejsou součástí českého spotřebního koše. Ale dostanou se tam, skrze ceny výrobků a jídla,“ vysvětlil. V případě ceny paliv v České republice se podle něj málo mluví o nedostatečné kapacitě českých rafinerií a o jejích skutečných příčinách.
„Asijské země přehlasovávají v aukcích cenu ropy v jedoucích tankerech, aby změnily destinaci a přivezly ji k nim. To se již děje, a tak nevím, proč by cena ropy měla čistě z tohoto důvodu dále růst,“ řekl deníku FORUM 24 český ekonom Petr Bartoň. Co podle něj naopak bude mít zásadní vliv na vývoj, je růst ceny ropných produktů a průmyslových hnojiv.
Jak uvedl, kdyby cena paliv nestoupala v návaznosti na tyto okolnosti průběžně, čekal by nás náraz do zdi. „Jinými slovy, cena paliv by byla sice nižší než nyní, ale pak by vyskočila mnohem výš než teď. To je víc destruktivní pro všechny. Když se ten vrchol rozprostře v čase, jako by se ‚uřízla špička tohoto kopce‘ a rozdistribuovala se do delší doby, což se právě nyní děje. To je pozitivní role obchodníků, jimž ti, kteří věci nerozumí, spílají do spekulantů,“ vysvětlil.
Růst cen, který Česko pocítí, se podle něj projeví ve vlnách. „Když za covidu státy uzavřely ekonomiky a hranice, ekonomové varovali, že všechno zdraží (když se to nemůže dostat na místo určení). Ale protože věci, které tehdy zdražily nejdříve (stavební materiály, suroviny apod.), nejsou součástí spotřebního koše (kterým měříme inflaci), byl okamžitý efekt téměř nulový a inflace se projevila až v čase, když tyto vyšší ceny probublaly do ceny věcí z nich vyrobených. Ty totiž již součástí spotřebního koše jsou,“ míní Bartoň.
Pokračoval tím, že současná situace se od té „covidové“ liší. „Jedna z věcí, které se teď nemohou ‚dostat na místo určení‘, je ropa (a také nafta a benzín, které se ze zálivu také exportovaly a teď nemohou), a z ní vyrobené věci se skrze benzín a naftu projeví ve spotřebním koši rychle. I proto inflace za březen skočila nahoru,“ popsal.
Jak ale zdůraznil, pro delší vývoj inflace jsou ceny ropy a pohonných hmot méně důležité. „Mnohem důležitější budou věci, které se vyrábějí z chybějícího plynu. Z etanu takřka všechny plasty a z metanu hnojiva. Ty už významně zdražily, ale my to ještě oficiálně nevíme, protože ani plasty ani močovina nejsou součástí českého spotřebního koše. Ale dostanou se tam, skrze ceny výrobků. Plast je dnes téměř ve všem a ceny jídla porostou,“ vysvětlil Bartoň.
„Dalším problémem je omezení dodávek helia (které se na Blízkém východě separuje ze zemního plynu). Kvůli tomu totiž zdražují čipy a ty jsou dnes téměř ‚ve všem‘. Zdraží také zdravotnická diagnostická technika (se supermagnety), ale ta se na inflaci projeví minimálně. Cena zdravotních služeb je státem lidem ,zatajována‘, takže se do inflace nemá jak propsat,“ myslí si.
Navíc, i kdyby válka skončila zítra, nárůst cen bude podle něj nevyhnutelný. „I kdyby konflikt zítra skončil, ceny ropy sice klesnou, ale pravděpodobně ne na původní úroveň. Každý konflikt zvyšuje pravděpodobnost dalšího, a tato nejistota (která je vedle nedostatku druhým z hlavních dvou důvodů, kvůli nimž ropa zdražuje) bude přetrvávat. Zvlášť pokud bude Írán dál kontrolovat průjezd Hormuzským průlivem a vybírat tam výpalné,“ vysvětlil.
Hlavním problémem pohonných hmot v Česku podle něj je, že jsme nedokázali ani před konfliktem vyrobit dost nafty pro český trh. „Ropy máme dost, ale rafinérie nestíhají. A stíhat ani nebudou. Když EU pořád vyhrožuje zákazem spalovacích motorů, nikdo nebude investovat do rozšíření výrobní kapacity potenciálně ‚zakázaného‘ produktu. Až polovinu moravské nafty tradičně dovážíme ze Slovenska (kapacita československých rafinerií byla plánována pro společný stát). Slovenský premiér Fico však zakázal vývoz do Česka, dokud Slovnaft nevrátí premiérovi ropu, kterou si od něj půjčil,“ konstatoval ekonom.
„Právě teď za našimi zády probíhá boj o to, odkud namísto ze Slovenska k nám tu chybějící naftu dostat. A i proto nafta zdražuje víc než benzín, i když o ní jeden český komentátor neustále tvrdí, že k tomu není důvod, že si jen pumpaři mastí kapsy,“ popsal. „Slovensko má větší problém. Ropovod Družba vyschl a na rozdíl od Česka Slovensko nemá dostatečnou kapacitu jiných cest, které by ho nahradily. Čím déle bude konflikt trvat, tím větší je nebezpečí, že ropa Slovensku skutečně dojde,“ varoval.
Zastropování cen paliv přitom podle něj není cesta, jak tento problém mohou státy vyřešit. Naopak. „Čím více je budou ‚zlevňovat‘, tím méně s nimi budou šetřit ti, kteří by mohli, a o to dříve ‚dojdou‘,“ popsal.
„Česká vláda v tomto ohledu paradoxně dělá dobrou věc, protože ve skutečnosti zdražila naftu svým údajným stropem (o kterém tvrdí, že ji zlevnil). Takto vládou zdraženou naftou budou Češi (a hlavně Moravané) šetřit více než kdyby stát cenu nestropoval, takže tím vláda paradoxně snižuje nebezpečí, že u nás nafta dojde,“ dodal Bartoň.
