Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na jednání vlády FOTO: Zbyněk Pecák / se svolením autora
FOTO: Zbyněk Pecák / se svolením autora
Vláda Petra Fialy hned v úvodu svého programového prohlášení vyzdvihuje, že chce stát, který nežije na dluh a který je chytrý, efektivní a úsporný. To jsou nakonec věci, které zaznívají dlouhodobě, takže nepřekvapí, že první a nejdůležitější prioritou Fialovy vlády je právě konsolidace veřejných financí. V následujících letech to bude opravdu klíčová oblast, která se více či méně týká všech ostatních. To, nakolik nová vláda bude úspěšná, se rozhodne z velké části právě podle toho, zda si poradí s veřejnými financemi a vysokými rozpočtovými schodky. Dokáže to?
„Naše země potřebuje odpovědnou rozpočtovou politiku, která zabrzdí nesmyslné rozhazování peněz daňových poplatníků, nalezne úspory a stanoví dlouhodobé směřování veřejných financí a v co nejkratší možné době zajistí rozumné hospodaření státu. Cesta ke stabilitě je v reformě výdajů státu a efektivním nakládání s penězi, nikoliv ve zvyšování daňové zátěže,“ stojí v programovém dokumentu vládního kabinetu.
To, že Česká republika potřebuje odpovědnou rozpočtovou politiku, je fakt, o kterém nepanují žádné pochybnosti. Stačí si připomenout, že státní dluh dosáhl v loňském roce 2,466 bilionu korun, ještě v roce 2019 byl přitom 1640,2 miliardy a za poslední dva roky narostl z 28,3 na 40,8 procenta HPD.
Na každého Čecha tak připadá 234 038 korun, a jak minulý týden zdůraznil ministr financí Zbyněk Stanjura, náklady na pomoc státu v boji s pandemií tvořily v uplynulých dvou letech pouze menší část růstu zadlužení – 351 miliard korun.
Potíž je ale v tom, že ani po zveřejnění programového prohlášení vlády Petra Fialy není zcela jasné, kde přesně chce vláda šetřit a jakým způsobem chce veřejné finance konsolidovat. Přesněji řečeno, nikde není podrobně uvedeno, jak si reformu výdajů státu a efektivní nakládání s penězi Fialův kabinet představuje a kolik finančních prostředků tím plánuje získat.
Žádné další zbytečné zadlužování
Ve vládním programu se tak uvádí: „V zájmu zdravého hospodaření státu proto nedopustíme žádné další zbytečné zadlužování a připravíme taková opatření, která umožní průběžně snižovat rozpočtové schodky. Naším cílem je, aby rozpočtové úspory nezhoršily situaci občanů, kteří se bez podpory ze strany státu neobejdou. Mottem pro působení vlády v oblasti veřejných financí proto je ‚šetřit na státu, ne na lidech‘.“
To je všechno pěkné, pořád ale zůstává nezodpovězena základní otázka, o jaké konkrétní rozpočtové úspory půjde. Snižování starobních důchodů a platů státních zaměstnanců to asi nebude, protože to by bylo spíše šetření na lidech než na státu.
Byť je pravda, že to někdo může Fialově vládě zazlívat už teď, protože tím, že z velké části revidovala plánovaný lednový růst platů ve státním sektoru, který už schválila vláda Andreje Babiše, sice na peníze nikomu nesáhla, protože nemohla vzít něco, co dotyční ještě neměli, ovšem tím, že máme vysokou inflaci a rychle se zdražuje, si toho státní zaměstnanci za své peníze koupí méně – takže mohou již nyní vládní koalici vyčítat, že šetří nikoli na státu, nýbrž na lidech.
Co dalšího vláda ohledně zdravých veřejných financí plánuje? V jejich zájmu chce co nejrychleji splnit maastrichtská kritéria a další rozpočtová pravidla Evropské unie. Hodlá také usilovat o zahrnutí zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti (případně jeho části) do ústavního pořádku České republiky a v neposlední řadě chce rovněž upravit to, aby nebylo možné zvyšovat vládní výdaje bez ohledu na naše rezervy a hospodářskou situaci.
Snižování schodku s lehkostí a elegancí
Za zmínku stojí ještě to, že vládní koalice chce prověřit možnost zrušení nesystémových daňových výjimek, předvídatelnou mírou investic hodlá podpořit zodpovědné hospodaření a ekonomický růst, maximálně chce zapojit zdroje z EU a odstřihnout firmy z daňových rájů od veřejných peněz. Pak tady ještě najdeme nějaké další body, ovšem nic, čím by se do státní kasy dala dostat zázračně veliká hromada peněz.
Jistě, vláda chce rovněž provést „komplexní revizi systému kontrol veřejných prostředků s důrazem na posílení prvků hospodárnosti, efektivity a účelnosti“ a určitě bude také zefektivňovat různé dotace. Jenže to jsou stále velmi abstraktní deklarace a velmi snadno se může ukázat, že převést je do konkrétní podoby, a hlavně do konkrétních čísel a úspor, nemusí být tak jednoduché, případně to může být jen za nemalou cenu.
Jaká je realita, zjistíme už brzy. Uvidíme, s jakou lehkostí a elegancí ministr financí Zbyněk Stanjura a Fialova vláda dokáže snížit schodek státního rozpočtu plánovaný na letošní rok Babišovým kabinetem ve výši 376,6 miliardy a dostat ho pod 300 miliard korun. Podle toho si budeme moci udělat obrázek o tom, jak kabinetu Petra Fialy půjde i další konsolidace veřejných financí.
