Schválený schodek letošního rozpočtu by mohl být i jiný, než je vládou navržených 500 miliard korun. Mohlo by se to stát v důsledku toho, že Sněmovna projednává aktuální vládní novelu státního rozpočtu jako běžný zákon, a nikoli podle zvláštních ustanovení jednacího řádu pro projednávání státního rozpočtu. Poslanci by mohli podávat pozměňovací návrhy, u nichž by nebyl uveden zdroj peněz, a schodek tak změnit. Řekl to novinářům předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Ten během rozpravy také řekl, že vláda nedokáže specifikovat, na co potřebuje tak masívně navýšit deficit rozpočtu a tak to tedy nemůže po sněmovně chtít.
V rozpravě k návrhu státního rozpočtu předseda ODS Petr Fiala ostře kritizoval vládu za to, že využila či spíše zneužila koronavirové krize k tomu, aby prosadila navýšení deficitu veřejných financí, který přitom již před krizí mířil k vážnému schodku. Navýšení schodku na neuvěřitelných 500 miliard korun označil za předčasné, nadměrné a neopodstatněné. Jsou to peníze lidí a firem, které budou muset lidé i firmy splácet. Vláda zavádí zákazy, svazuje firmy kontrolami a omezeními, a přitom zadlužuje stát, řekl mimo jiné šéf ODS. Proto by Sněmovna neměla předložený rozpočet schválit.
Bývalý ministr financí Kalousek ve svém vystoupení na plénu řekl, že podle názoru sněmovní legislativy se aktuální novela projednává jako jiný běžný zákon. Poslanci v úvodu schůze nepřijali návrh, aby Sněmovna schválila změnu rozpočtu ve zrychleném režimu ve stavu legislativní nouze. „Pokud se to bude projednávat jako klasický zákon, znamená to, že tam mohou chodit pozměňovací návrhy, vlastně i které potom změní výši toho schodku,“ řekla pro ČTK komunistická poslankyně Miloslava Vostrá, která je předsedkyní rozpočtového výboru Sněmovny.
Podle Kalouska budou moci poslanci předkládat pozměňovací návrhy, které někam přidávají peníze, ale už nebudou muset obsahovat zdroj peněz. Obává se proto, že výsledný schodek, který bude Sněmovna na konci třetího čtení schvalovat, může být proto i vyšší než navržených 500 miliard. Vostrá poznamenala, že může být i nižší. Kalousek pokládá zvolený způsob projednávání za rizikový. „Už tento návrh vlády je účinný pokus o rozvrat veřejných rozpočtů. Kdyby Sněmovna ten rozvrat rozšířila, bylo by to ještě horší,“ dodal Kalousek.
Sněmovna tak bude na konci prvního čtení hlasovat pouze o vznesených návrzích na vrácení vládě k dopracování. Návrhy na vrácení zazněly v dopolední rozpravě třikrát, Kalousek navíc chce po vládě snížit výdaje i schodek o 80 miliard korun. Pokud sněmovní většina návrhy na vrácení neschválí, zamíří předloha do dalšího kola projednávání. Opozice vládě vesměs vytýkala, že v návrhu neuvedla přesně, na co chce získané peníze využít.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) doufá, že projednávaná novela rozpočtu je již poslední. Letos jde už o třetí navýšení schodku, který měl být původně 40 miliard korun. Ekonomické dopady epidemie koronaviru si však vyžádaly změny na příjmové i výdajové straně.