Počet pacientů s nemocí COVID-19 stoupl na nejvyšší úroveň od začátku epidemie a ministerstvo zdravotnictví zareagovalo změnou statistiky. Počet nemocných a hospitalizovaných prudce klesl. Tyto kroky nejsou věrohodně zdůvodněny, a proto vzbuzují podezření, že se statistiky upravují podle potřeb vládního marketingu.
Nedlouho poté, co premiér Andrej Babiš vyhlásil, že epidemie koronaviru skončila a vláda se jí už nezabývá, došlo ke zhoršení situace. Česká republika se v porovnání s okolními zeměmi dostala do čela přírůstků případů onemocnění, což měla na svědomí zejména nezvládnutá situace na Karvinsku.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch začal uvažovat o znovuzavedení některých plošných opatření a zároveň oznámil, že nechá zpracovat audity, jelikož dosavadním údajům příliš nevěřil. Výsledek se dostavil okamžitě. Ministerstvo na svém webu zveřejnilo revidované počty aktuálně nemocných, které razantně klesly o třetinu.
Pokles nemocných o třetinu
Zatímco původní statistika hlásila 5254 pacientů, druhého dne ráno poklesla o 1775 případů. Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek argumentoval tím, že krajské hygienické stanice byly v poslední době vytíženy eliminací epidemie v lokálních ohniscích nákazy a aktualizace dat pro ně prý nebyla prioritou.
Ministr Vojtěch ovšem už v květnu avizoval, že krajské hygienické stanice budou s náběhem projektu chytré karantény posíleny o 140 pracovníků. Premiér Babiš zase opakovaně ujišťoval veřejnost, že je situace pod kontrolou, všechny systémy fungují, Vojtěch pracuje skvěle a za případné problémy může opozice.
Totéž prohlašoval ještě do začátku července i Ladislav Dušek. Chválil práci perfektně fungujících hygienických stanic a dnes tvrdí, že kvůli přetíženosti v posledních zhruba šesti týdnech nestíhají ze statistik vyřazovat uzdravené pacienty. Je těžké tomu uvěřit, jelikož zvýšený nápor byl v uvedené době pouze v Moravskoslezském kraji. Duškovo vyjádření působí jako účelová otočka snižující důvěru ve státní aparát.
Poklesl i počet hospitalizovaných
Nyní se situace opakuje. Jen několik dní poté, co vláda statisticky snížila počet nemocných, zopakoval Vojtěch totéž u počtu hospitalizovaných, což je rovněž důležitý ukazatel aktuálního stavu šíření koronaviru. Podle údajů zveřejněných ministerstvem zdravotnictví v úterý 28. července poklesl počet hospitalizovaných rovněž zhruba o třetinu.
Ještě ráno rezort uváděl 150 pacientů léčených v nemocnicích a odpoledne jejich počet po auditu poklesl na 108, z toho 16 ve vážném stavu. Podle Duška byli vyřazeni pacienti, kteří jsou nadále hospitalizováni z důvodu jiného onemocnění.
Výsledky těchto auditů ukazující příznivější čísla onemocnění jsou na jednu stranu dobrou zprávou. Je však nemyslitelné, aby ministerstvo zdravotnictví udávalo několik týdnů či měsíců nepravdivé údaje, zkreslující pandemickou situaci u nás i směrem do zahraničí. Česká republika hazarduje s nálepkou nevěrohodného partnera, který není schopen objektivně vyhodnotit situaci.
To vše by se dalo ještě pochopit, kdyby byly změny koronavirových statistik podloženy zveřejněním odborných analýz. Jiné vlády to dělají, například italská, která se potýká s mnohem většími problémy. To se u nás neděje a vláda je za to dlouhodobě kritizována nejen opozicí, ale i nevládními experty. Není známo, na základě jakých epidemiologických údajů kabinet rozhoduje, zda se například při uvolňování restrikcí nejednalo o živelnou improvizaci.
Vláda nehraje čistou hru
Na tento problém dnes upozorňuje i Michal Bláha, ředitel projektu Hlídač státu, který se zabývá veřejnou kontrolou státních a veřejných institucí. V rozhovoru pro portál Seznam Zprávy upozorňoval na to, že ministerstvo zdravotnictví odmítá vysvětlit, z jakých dat vycházejí jeho aktuální audity a změny algoritmu pro výpočet statistik.
„Já nevím, kdy říká pravdu a kdy ne. Mohli udělat chybu, mohli některé údaje neevidovat. Pro důvěru je nutné říkat fakta, ale oni ani takovou elementární věc nejsou ochotni přiznat a raději mlží,“ kritizoval Bláha rozpory vyplývající z proměnlivých výroků Ladislava Duška a ministerstva zdravotnictví. „Nejde mi o nic jiného, než ať s námi hrají čistou hru a ať jsou jejich rozhodnutí předvídatelná.“
Totéž podle Bláhy platí pro nový Vojtěchův prvek, tzv. semafor, který ve čtyřech stupních vyhodnocuje epidemiologickou situaci v jednotlivých regionech. Musí být srozumitelné, podle čeho se mění barvy, odstupňující míru rizika, a s jakými následky.
„Ministerstvo musí zveřejňovat data, která se jako podklad pro výpočet semaforu používají, a to pro všechny a bez omezení,“ dodává Bláha. „Neexistuje žádný důvod, který by tomu bránil. Naopak se tím výrazně zvýší důvěryhodnost ministerstva zdravotnictví a statistiků po několika měsících, kdy příliš důvěryhodně nevystupovali.“
Pokud to Vojtěch neučiní, bude docházet ke sporům se samosprávami jako v případě Moravskoslezského kraje nebo v Praze, která má momentálně jako jediná na semaforu žlutou barvu zvýšeného rizika. Pražský primátor Zdeněk Hřib se nemůže dopídit proč a k dalším zpřísňujícím nařízením nevidí důvod.
Čísla pro marketing
Pochybnosti spočívají i v načasování těchto zpětných kontrol a změn statistických výpočtů. Odehrávají se v době, kdy se Babišově vládě, která se navenek opájí svými úspěchy, nehodí některé údaje o rozšíření nemoci do krámu před blížícími se říjnovými volbami. To se signály, že je něco z hlediska objektivity sběru základních dat v nepořádku, neobjevovaly z terénu mnohem dřív, ale až po pěti měsících od začátku epidemie?
Potom nelze jinak než dát za pravdu Michalu Bláhovi, který se na nové počty nemocných dívá za daných okolností s neskrývanou skepsí. „Tohle číslo je důležité nejspíš pouze pro marketing Andreje Babiše, abychom věděli, kolik ‚vyléčil mrtvých‘. Je to směšné, ale říkám to naprosto vážně. Hlavní význam je tedy mediální a to, aby se nemohlo psát, že máme víc nakažených než v první vlně.“
Ostatně marketing je alfa a omega fungování Andreje Babiše. Zatajování údajů znemožňující vnější kontrolu potom vede k podezření, že si jeho vláda ponechává prostor pro manipulace a ovládání veřejného mínění, jak se jí to bude zrovna hodit.