Musíme šetřit, vyhlásili v únoru premiér Babiš a ministryně financí Schillerová kvůli zpomalující ekonomice. Oznámili plán na propuštění deseti procent státních zaměstnanců. Nezbylo z něj nic. Škrtaly se jen „černé duše“ a počet lidí placených státem znovu stoupne.

Dále čtěte

Zeman chválil erudici Schillerové aneb „Božský“ koktejl ministryně financí

Prezident Zeman při projednávání státního rozpočtu pochválil ministryni financí Alenu Schillerovou za její erudici. Učinil tak už jednou při jednání…

Začátkem roku narazila vláda Andreje Babiše na nepříjemnou realitu. Ekonomika začala brzdit, což se následně projevilo zpomalením růstu příjmů a nejhorší průběžnou bilancí státního rozpočtu od hospodářské krize. Ministerstvo financí snížilo odhady růstu HDP z 2,9 procenta na 2,5 procenta. Do médií tehdy začaly pronikat zprávy, že se bude šetřit, aby byl udržen plánovaný schodek státního rozpočtu na příští rok 40 miliard korun.

Propustíme 10 procent

Premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová vystoupili počátkem února na společné tiskové konferenci po jednání koaliční rady. Oznámili na ní, že kvůli nižšímu ekonomickému růstu budou muset rezorty hledat úspory ve vlastních řadách.

„Navrhla jsem snížení počtu státních zaměstnanců o 10 procent,“ uvedla Schillerová klíčový a u veřejnosti populární bod svého plánu, kde státní správa ušetří, a to hlavně mezi úřednictvem. „Půjde o 12 tisíc lidí,“ upřesnila. Její záměr podpořil Babiš a vyzval ministry, aby mu předložili analýzu vývoje počtu zaměstnanců, kde jsou podle něj rezervy.

Vláda dostala zadání ušetřit celkem 25 miliard korun, což podtrhlo marketingově budované image ANO jakožto odpovědných strážců státní kasy. Ministři měli hledat úspory a zpovídat se Babišovi a Schillerové, jak jsou schopni naložit s rozpočtovou odpovědností.

Nepřijatelná decimace

Tento ambiciózní plán se však začal poměrně brzy bortit. Většina členů vlády za ČSSD i ANO naznačovala, že nápad snížit počty zaměstnanců o 10 procent je nereálný a předem odsouzený k nezdaru. Ministr vnitra Hamáček jej označil za nepřijatelnou „decimaci“ rezortu.

Někteří další ministři, například šéf rezortu zdravotnictví Vojtěch, si dokonce stěžovali, že se potýkají s opačným problémem, tedy nedostatkem úředníků. Ještě loni nebylo obsazeno celkem 8150 tabulkových míst, což jim prý komplikuje vykonávat některé agendy.

Bublina vyvolaného očekávání propuštění nadbytečných státních zaměstnanců začala splaskávat. Ještě v červnu vláda počítala s tím, že seškrtá téměř 6000 úřednických míst. V létě ale začala Schillerová, prezidentem Zemanem vychvalovaná do nebes, vyjednávat o rozpočtu s jednotlivými ministry, a všechno bylo jinak.

Nejenže jim rozdala dalších 20 miliard korun, což ještě v červenci považovala za naprosto nepřijatelné torpédování rozpočtu. Jednoduše zvýšila o tutéž částku odhady výše příjmů, což není podloženo žádnými hodnověrnými daty, a udržela tak plánovaný schodek. Debata o úsporách zmizela z veřejného prostoru jak pára nad hrncem, přitom ekonomická situace se nelepší.

Nárůst o 5,5 tisíce zaměstnanců

Ministryně financí ustoupila i v bombasticky avizovaném plánu na propuštění 10 procent státních zaměstnanců. Jaký je konečný výsledek?

Dále čtěte

Babišův megalomanský plán výstavby levných bytů krachuje. Není o něj zájem

Vládní sliby váznou nejen ve výstavbě dálnic, ale i dostupného bydlení. Premiér Babiš oznamoval megalomanský plán dotované výstavby levných bytů,…

Vláda na jedné straně „papírově“ snížila stavy úředníků o 2970, což je čtyřnásobně méně, než původně zamýšlela Schillerová. Jenže ve skutečnosti se jedná o škrtnutí neobsazených tabulkových míst, a počet úředníků fakticky stoupne. Babišův kabinet už totiž například rozhodl o zdvojnásobení limitu pro přijímání ukrajinských pracovníků na český trh na 40 tisíc, což si vyžádá 100 nových zaměstnanců.

Na druhé straně rozpočet pro příští rok počítá s přijetím dalších 5500 státních zaměstnanců, zejména ve školství, policii a armádě. Jejich celkový počet tedy stoupne na 475 tisíc, což znamená proti roku 2013 nárůst o 61 tisíc. Jeho pokračující dynamika je přitom v příštím roce paradoxně o tři tisíce tabulkových míst vyšší, než Babišova vláda plánovala ve střednědobém výhledu loni na podzim, tedy ještě před vyhlášením plánu šetřit.

Co je však především alarmující, vláda vynaloží na mzdy státních zaměstnanců v roce 2020 rekordních 227 miliard korun, což je o 17 miliard víc než v onom střednědobém výhledu. Od roku 2013 vzrostou náklady na mzdy státních zaměstnanců v době vlád ANO a ČSSD o neuvěřitelných 93 miliard korun, což vyvolává otazníky.

Státní správa stále bobtná

Skutečně snižovat počty státních zaměstnanců se dařilo jen pravicovým vládám v době ekonomické krize. V letech 2009–2013 poklesly o 23 tisíc na 413 tisíc, snížily se i mzdové náklady. Od té doby jejich počet a objem mezd znovu prudce roste. Jen letos stoupnou výdaje na mzdy o 23 miliard. Proč bobtná státní správa v takové míře, když se počet obyvatel prakticky nemění?

Opravdu je nutné neustále navyšovat stavy policistů, když jejich počet na počet obyvatel patří už dnes mezi nejvyšší v Evropě? Navíc existují studie, podle kterých neplatí úměra čím více policistů, tím vyšší objasněnost případů.

Pokud se zvyšují počty státních zaměstnanců například ve školství, proč nejsou mnohem razantněji redukovány počty úředníků? Ořezání „černých duší“ je sice v pořádku, ale proč stále zůstává tolik neobsazených míst? Proč se reálně nesnižují stavy úředníků, například slučováním agend ve státních institucích?

Státní správa bují jako nikdy předtím. Ačkoli na její provoz daňoví poplatníci přispívají stále víc, vládní byrokracie se jim odměňuje stále komplikovanějšími povinnostmi a represí v podnikání. O šetření státu u sebe – přes původní vzletné proklamace – přitom nemůže být ani řeč.