Ústavní soud dal za pravdu senátorům, že vláda nemůže obcházet Poslaneckou sněmovnu a vyhlásit stav nouze s odvoláním na žádost hejtmanů. Tento postup už tehdy kritizoval šéf senátu Miloš Vystrčil, který dnes vyzývá vládu aspoň k omluvě. Jistě marně.

Premiér Andrej Babiš v polovině února amatérsky podcenil vyjednávání se sněmovními kluby o prodloužení stavu nouze. Odmítl seriózně jednat s opozicí a výsledkem byl debakl v Poslanecké sněmovně poté, kdy mu podporu vypověděli i jinak loajální komunisté. Šéf ANO přehodil odpovědnost na demokratickou opozici, i když jeho odpovědností bylo udržet dosavadní provládní většinu ANO, ČSSD a KSČM.

Dále čtěte

Hamáček přitvrzuje policejní dozor v domácnostech. Sám zanedbal kvalitu ochrany obyvatel

Vládě se nedaří účinně zvládat epidemii koronaviru a ministr vnitra Jan Hamáček stále utahuje šrouby. Jeho záměr policejních kontrol karantény…

Sázka na hejtmany

Šéf ANO nadále nehodlal řešit vzniklý problém s opozičními lídry a vsadil na hejtmany, na jejichž formální žádost vláda vyhlásila nouzový stav na dva týdny bezprostředně po ukončení předchozího.

Babiš tehdy hejtmany chválil za „konstruktivní“ přístup a využil je k vrážení klínů do opozice, která prý nemá žádný program a jen mu hází klacky pod nohy. Nakonec nesplnil nic, co hejtmanům slíbil, pouze je vystavil riziku spoluodpovědnosti za případný protiústavní stav.

Už tehdy před tímto postupem varovali někteří právníci. „Myslím si, že je to evidentně protiústavní krok. Tím, že vláda vyhlásila nový nouzový stav v návaznosti na dosavadní, odstranila pojistku, kterou v tom sněmovna představuje,“ prohlásil ústavní právník Jan Wintr.

Žádnou zásadní roli v ústavním zákonu podle Wintra nehrají ani hejtmani. „Mrzí mě, že se tu podařilo některým politikům vyvolat ve veřejnosti mylný dojem, že je možné nouzový stav opírat o souhlas hejtmanů,“ uvedl. Zdůraznil, že nouzový stav je vztahem jen mezi vládou a sněmovnou.

Podobné názory vyslovil už před rozhodnutím vlády další ústavní právník Jan Kysela. I on považoval rozhodnutí vlády bez souhlasu sněmovny za protiústavní. „Z toho se těžko vymknete tak, že sněmovna si odhlasuje, že už nebudeme žít v nouzovém stavu, a vy si ho hned vyhlásíte znovu. To jde úplně proti ústavnímu zákonu.“

Vláda pochybila

Jejich názory se dnes potvrdily. Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti skupiny 35 senátorů v čele s Milošem Vystrčilem, který už tehdy ve svém stanovisku podrobil vládní postup kritice. Ústavní soud sice vyhlášení únorového nouzového stavu z procesních důvodů nezrušil, ale vyslovil se v souladu s míněním vládních oponentů.

Ústavní soudci v usnesení konstatovali, že podle ústavního zákona o bezpečnosti ČR může vláda vyhlásit nouzový stav nejdéle na 30 dnů a lze jej prodloužit jen po předchozím souhlasu sněmovny. Jiný postup při prodloužení nouzového stavu není možný.

„Nezmění-li se skutečnosti, na základě kterých byl vyhlášen nouzový stav, nelze ‚nově‘ vyhlásit nouzový stav vládou od okamžiku, kdy ‚povolený‘ nouzový stav skončil a Poslanecká sněmovna s jeho prodloužením nesouhlasila,“ stojí v usnesení soudu.

Krizový zákon dává hejtmanům možnost požádat vládu o vyhlášení nouzového stavu, pokud nelze vzniklé ohrožení odvrátit v rámci stavu nebezpečí. Podle Ústavního soudu to však není výjimka ve vztahu k prodlužování nouzového stavu sněmovnou.

Žádosti hejtmanů musí nutně předcházet vyhlášení stavu nebezpečí, teprve pak, na základě vyhodnocení situace, by se mohli obracet na vládu. Navíc jde podle soudu o „pouhou žádost“, kterou není vláda vázaná.

Nejde o první porušení práva

Babišův kabinet přešel svůj další právní lapsus bez povšimnutí. Už loni na jaře narazil u Městského soudu v Praze s nezákonným vyhlášením plošných restrikcí pouze na základě rozhodnutí ministra zdravotnictví, nikoli vlády podle krizového zákona používaného v nouzovém stavu. Vláda se tím octla v podezření, že chce zkomplikovat náhrady za škody podnikatelům způsobené státními zásahy.

Na rozhodnutí Ústavního soudu reagoval předseda senátu Miloš Vystrčil na Twitteru. Přivítal, že dal Ústavní soud senátorům za pravdu, a vyzval vládu k omluvě za nezákonné jednání.

„Od vlády by byla na místě alespoň omluva, že nepostupovala v mezích zákona. Chápu, že jsme v krizi, ale je to už rok. Potřebujeme vládu, která neobchází zákony. Jak jinak můžeme od občanů očekávat, že budou dodržovat vládní nařízení?“ táže se Vystrčil.

Od Babišova kabinetu, který se snažil poškodit podnikatele vědomým ztížením přístupu k zákonnému nároku na náhradu škody a který svým neumětelstvím hazarduje se životy tisíců lidí, však lze omluvu očekávat jen stěží. Existuje už dostatek důkazů, že šéfa ANO v mnohonásobném střetu zájmů a jeho tým principy právního státu příliš netíží.