Europoslanec Petri Sarvamaa FOTO: Evropská unie
FOTO: Evropská unie
Dodržování vlády práva v členských státech Evropské unie by mělo být spojeno s vyplácením evropských dotací. Europoslanec Petri Sarvamaa jako zpravodaj návrhu v rozhovoru pro deník FORUM 24 vysvětlil, v čem je takový krok důležitý. Zdůraznil, že momentálně se sice v této souvislosti hovoří hlavně o Maďarsku a Polsku, ale novinka se bude týkat všech členských zemí EU.
Vzpomenete si, co bylo tím nejzásadnějším důvodem pro práci na návrhu, který by dotace spojil s dodržováním vlády práva?
To, co nyní v EU máme, je dvojí standard: Žádáme země o dodržování základních zásad EU, ale nečinně přihlížíme, když je daný členský stát ignoruje. Hlavním cílem návrhu o dodržování právního státu je tomuto paradoxu zabránit. Všechny národní vlády nyní budou vědět, že v případě, kdy se rozhodnou například omezit nezávislost soudců, prostředky EU, o které požádaly, by z Bruselu jednoduše nepřišly.
Na tzv. trialogu došlo k dohodě. Co bylo na jejím dosažení nejsložitější?
Hlavní prioritou Evropského parlamentu bylo vytvořit řádně fungující podmíněnost vyplácení dotací, která nezůstane pouze na papíře kvůli nedostatku politické vůle v Radě. Konkrétní zahrnutí nezávislosti soudnictví bylo pro nás další červenou linií. Nejtěžší věcí bylo najít dohodu o modelu rozhodování, která by tento mechanismus zefektivnila, ale byla také přijatelná pro Radu.
Nejhlasitějšími kritiky návrhu jsou Polsko a Maďarsko. Proč tomu tak je? Došlo také na nějaké ústupky těmto dvěma zemím?
Nyní EU pro mnohé funguje jako jakýsi bankomat. Peníze plynou z rozpočtu EU bez ohledu na znepokojivý vývoj v soudnictví, korupci nebo střet zájmů. V konečné dohodě neexistují žádné ústupky pro konkrétní členské státy. Jedná se o univerzální mechanismus, který platí pro všechny členské státy stejně.
Polsko a Maďarsko mají podle některých zemí potíže s dodržováním právního státu a mohou mít problémy také s fondy EU. Očekáváte to?
Evropský parlament přijal zprávy o vývoji právního státu v řadě zemí. Polsko a Maďarsko jsou známé příklady. Při vyjednávání o nové podmínce právního státu v rámci Víceletého finančního rámce jsme však měli na mysli vytvoření univerzálně použitelného pravidla pro všechny členské státy. Se zeměmi od Finska po Kypr se bude zacházet podle stejných standardů. Žádné cílení ani preferenční zacházení.
Jak důležitá je v této věci také svoboda slova a nezávislost médií v jednotlivých zemích?
To bylo ústředním bodem sporu s Radou, aby byl v celém článku nařízení uveden seznam toho, co máme na mysli, když se řekne porušení právního státu. Konkrétně jde o ohrožení nezávislosti soudnictví, neoprávněná a svévolná rozhodnutí státních orgánů, omezení zákonných opravných prostředků. Tento článek je součástí konečné dohody. Mechanismus bude pokrývat každé porušení zásady právního státu: od jednotlivých porušení, pokud je nelze účinně řešit stávajícími odvětvovými pravidly, až po rozsáhlá, systémová nebo opakující se porušení, pro která dosud žádný mechanismus neexistoval. Všechna tato témata ovlivňují stav svobody projevu v členských státech.
Řeší se problémy v Maďarsku a Polsku, ale Česká republika na tom, zdá se, není o mnoho lépe. Viděli jsme to i na usnesení EP týkajícím se střetu zájmů z června, někteří poslanci viděli naše problémy během únorové kontrolní mise. Nemyslíte si, že by se EU měla více soustředit i na české problémy?
Jak jsem již uvedl, tento nový mechanismus se bude vztahovat na všechny členské státy. Maďarsko a Polsko jsou známé příklady, ale pokud v kterémkoli členském státě dojde k oslabení právního státu, nastartujeme tento mechanismus.
Ptám se na to také kvůli zprávě o stavu právního státu. Zdá se, jako by autoři příliš nevnímali střet zájmů našeho předsedy vlády a zejména skutečnost, že vlastní třetinu českého mediálního prostředí. Myslíte si, že se EU dostatečně zaměřuje na tento problém?
Nedávný průzkum eurobarometru zjistil, že 77 % Evropanů podporuje koncepci, že EU by měla poskytovat finanční prostředky členským státům pouze za podmínky, že národní vláda bude uplatňovat zásady právního státu a demokratická pravidla. Nový mechanismus platí pro všechny země a od všech ho budeme žádat – včetně Česka.
Dokážete si představit situaci, že některý členský stát přijde o všechny dotace a fondy kvůli problému s právním státem?
Opatření uložená v rámci tohoto mechanismu budou muset být přiměřená k porušením zásad právního státu. Evropská komise nakonec vždy provede posouzení opatření na základě údajů, které získá.
Můžete popsat jednání v EP? Které strany byly pro návrh a které strany nesouhlasily?
Jednání s německým předsednictvím byla velmi konstruktivní a dospěli jsme ke vzájemnému porozumění. To znamená, že tým europarlamentu neúnavně pracoval – s pozoruhodnou jednotou mezi všemi politickými skupinami! – a hájil komplexní postoj, který jsme zaujali téměř před dvěma lety. Můžeme s hrdostí říci, že jsme dosáhli našeho hlavního cíle, to znamená mít účinný mechanismus, který lze uplatnit v praxi a který bude efektivním nástrojem na obranu rozpočtu EU a k dodržování zásad právního státu.
Samozřejmě jsme museli udělat kompromisy, abychom našli konečnou dohodu. Taková je povaha jednání. Ale buďte si jisti, že europarlament nedělal kompromisy ohledně cíle mechanismu a jeho hodnot.
Jaké kroky můžeme očekávat nyní a v příštích měsících? Ovlivní výsledek jednání příští Víceletý finanční rámec pro roky 2021–2027?
Nyní, když bylo dosaženo dohody o finančním rámci také mezi europarlamentem a Radou, musí oba orgány provést svůj závěrečný postup a přijmout výsledky jednání. O EP se neobávám, ten najde většinu, aby návrhy schválil. Pokud bude přijat mechanismus právního státu, Maďarsko v Radě pohrozilo „vetováním“ celého balíčku finančního rámce ve svém národním parlamentu. Myslím, že bychom i přesto měli postupovat stále vpřed.
