Premiér Babiš hovoří o vážné situaci, vyhrožuje lockdownem a nepřipouští žádné pochybení, natož aby se lidem omluvil za osobní selhání. Vláda zpřísňuje plošná opatření a vytváří atmosféru strachu. Některé nápady ministra zdravotnictví Prymuly se ocitají za hranicí normality.
„Naše média od rána straší a někteří lidé jsou vystrašeni,“ stěžoval si premiér Andrej Babiš koncem srpna krátce poté, kdy donutil tehdejšího ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha ořezat pravidla pro plošné nošení roušek. „Myslím, že to zvládáme. Všude v Evropě je nárůst a my trasujeme,“ prohlašoval sebevědomě.
Itálie to nezvládla
Premiér se tehdy ještě vezl na euforické vlně a dával najevo, jak je Česká republika celosvětovým vzorem. Škodolibě se vyjadřoval k postiženějším zemím. „Itálie tenhle problém nezvládla a šíří tuto nákazu po celé Evropě,“ líčil tehdy s despektem. Pozadu nezůstal ani šéf ČSSD Jan Hamáček, který mluvil o „kolapsu Itálie“.
Nepodložené chvalozpěvy a nevhodné výroky na italskou adresu se dnes vracejí jako bumerang. Dnes má Itálie podstatně menší nárůst nových případů vzhledem k počtu obyvatel a reguluje vstup občanů České republiky na své území.
Kde jsou ty časy, kdy byl rekordní přírůstek první vlny epidemie 377 nových případů ze dne 27. března. Co by dnes za tento „rekord“ vláda dala a nic na tom nemění skutečnost, že drtivá většina infikovaných je bez příznaků nebo s mírným průběhem onemocnění. Dnes jich je desetkrát až dvacetkrát víc a po trpasličím státečku Andorra je u nás nejrychlejší nárůst případů na světě.
Letní bohorovnost
Situaci komplikuje letní bohorovnost vlády, která uvolnila velkou většinu nařízení a navzdory slibům nepřipravila zdravotnický sektor na druhou vlnu, která v září udeřila s mimořádnou silou. O to tvrdší a plošnější jsou nyní restrikce po vyhlášení nouzového stavu, kdy už jen povinné nošení roušek ve vnitřních prostorech nestačí.
Vláda znovu omezuje kulturu, sport a další volnočasové aktivity, školní výuku, otevírací dobu a shromažďování lidí. Zatím se brání úplnému vypnutí ekonomiky jako na jaře, které by ji už zadusilo, ale i tak opět zasahuje do podnikání stovek tisíců firem a živnostníků.
O kompenzacích za vynucené výpadky tržeb zatím ministři Karel Havlíček a Alena Schillerová jen hovoří. Po zkušenostech z jara, kdy byla většina spuštěných vládních programů příliš pomalá a byrokratická, si od nich nelze příliš slibovat. Některé z nich dosud nejsou vyčerpány kvůli špatnému a nevýhodnému nastavení.
„Ještě před pár týdny nás premiér Babiš ujišťoval, že žádná plošná opatření nehrozí, že ekonomiku nevypnou. A nevypnuli, jenom ji uškrtili. Je to takový jejich trik, kdy dělají vše pro to, aby ekonomika malých podnikatelů a živnostníků nefungovala, ale výslovně ji nevypnou, aby nehrozilo, že se někdo bude domáhat kompenzací ztrát,“ kritizuje přístup vlády šéf Podnikatelských odborů Radomil Bábek.
Mrazáky na mrtvoly
Do mediálního popředí se dostal ministr zdravotnictví Roman Prymula, jehož před sebe v nouzi vysunul premiér Babiš. Nedá se však hovořit o tom, že se zlepšila a zpřehlednila komunikace vlády. Z tohoto rámce nevybočuje ani Jan Hamáček, jehož strana utrpěla katastrofální debakl v krajských a senátních volbách.
„Reálně hrozí Itálie, hrozí New York. Chápu, že vláda v některých věcech dělá chyby, špatně komunikuje, ale to gros je naprosto jasné: pokud to neuděláme, budou v ulicích mrazáky na mrtvoly,“ vyzývá k přijetí nejtvrdších opatření.
Hamáček nezodpovědně děsí veřejnost, přitom jen přiznává vlastní kolaps v roli šéfa Ústředního krizového štábu. Místo aby vyvodil osobní odpovědnost, což by se slušelo i po historickém a opakovaném volebním výprasku, dopouští se skandálních výroků a přilévá olej do ohně vzedmutých emocí ve společnosti.
Ministr Prymula zase často uvažuje nahlas, což dělal už na jaře, jenže dnes má větší odpovědnost. O některých záměrech, jako je zavření středních škol, vyhlášení nouzového stavu nebo zapisování telefonů návštěvníků restaurací, se členové vlády, premiéra nevyjímaje, dozvídají z médií.
Spalovat zemřelé s covidem-19
Epidemiolog a plukovník ve výslužbě poskytl rozhovor webu CNN Prima NEWS, kde byl konfrontován s dotazy posluchačů. Některé odpovědi byly překvapivé. Připustil, že dříve tolik vyzdvihovaný semafor, znázorňující šíření koronaviru v jednotlivých okresech, ztratil účinnost.
Koncem července připravovanou novinku propagoval premiér Babiš. Tvrdil, že se nepočítá s tím, že by se v červených, tedy nejvážněji zasažených regionech, opět zavíraly bary a omezovala otevírací doba restaurací. Dnes se bary v noci zavírají, zkracuje se otevírací doba a semafor je uložen k ledu.
Prymula se rovněž vyjádřil k morbidnímu nápadu, aby byli lidé zemřelí s koronavirem spalováni v krematoriu, nikoli podle zájmu pohřbíváni v rakvích do země. Dnes pohřební služby tuto povinnost nemají, ale ministr naznačil, že to bude zpřísněným předpisem vyžadováno. To je velmi kontroverzní téma, hluboce zasahující do intimní sféry mnoha pozůstalých.
V rozhovoru pro CNN Prima NEWS ministr začal couvat. Tato metoda se sice historicky používá, například před více než sto lety v čínském Mandžusku při epidemii plicního moru, ale šance na přenos infekce od zemřelého je podle Prymuly malá. Proč tedy s touto asociální procedurou vyrukoval, zůstává záhadou.
Plošné testování? Nesmysl a utopie
Ještě nesmyslnější je Prymulův plán jednorázově otestovat většinu populace na protilátky covidu-19. Testování by bylo dobrovolné a Prymula očekává, že by se ho zúčastnilo aspoň šest milionů lidí. Hamáček, který silně načichl čínskou mentalitou, jde ještě dál. Podle něj by mělo být povinné, jinak nemá cenu.
Plošné testování by měli provádět praktičtí lékaři, kteří to odmítají. „Byla by to logisticky velmi náročná věc a nic, co by se dalo zrealizovat při běžném chodu praktických lékařů. Představa, že dělám sto testů denně, a do toho veškerou ostatní agendu, je naprosto iracionální,“ řekl Právu předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.
„Je vidět, že vůbec neví, co praktičtí lékaři v tuto dobu všechno dělají. Otestovat na covid-19 během čtrnácti dnů celou populaci v ordinacích praktických lékařů je úplný nesmysl. Nebo jde o záměr zlikvidovat primární péči,“ uvedl zlínský praktický a sportovní lékař Lubomír Nečas, paradoxně donedávna předseda Strany práv občanů Zemanovci.
Třinecký praktický lékař Jan Boháč považuje představu otestovat takové množství lidí za nesmyslnou utopii. Tyto rychlotesty navíc neprokázaly vysokou spolehlivost. Pražský lékař Petr Šťastný smyslu testování velkého vzorku populace nerozumí. Podle něho to sice ukáže situaci v jeden moment a pomůže izolovat pozitivní, ale za pár dnů může být situace jiná. „Chtějí to snad opakovat každých 14 dní?“
Nejsem ministrem rád a lituji toho
Prymula také s tímto nápadem zřejmě narazí. Rovněž reagoval na otázku, zda má z funkce ministra zdravotnictví dobrý pocit a je za ni rád. „Nejsem rád a lituji toho,“ odpověděl. Důvodem je skutečnost, že s restrikcemi řada lidí nesouhlasí, a pochopitelně hlavně těch oborů, kterých se přímo dotýkají.
Nemůže se divit. Vláda poztrácela důvěru a respekt velké části veřejnosti chlubivou sebestředností, aby se následně ukázalo, že je všechno jinak. Premiér Babiš dnes lidem bez omluvy vyhrožuje dalším přitvrzením. Pokud ministr Prymula, který ve funkci není rád a hýří fantaskními nápady, tvrdí, že (možná) bude líp v květnu nebo červnu příštího roku, nemusí se toho hodně dlouhodobě poškozovaných firem či profesí dožít.