Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) FOTO: Úřad vlády ČR
FOTO: Úřad vlády ČR
Vláda ve středu projedná pravidelné vyhodnocení, nakolik je Česko připraveno k přijetí společné evropské měny. Materiál předkládají každoročně ministerstvo financí a Česká národní banka (ČNB). Rozhodnutí o termínu pro vstup do eurozóny ale ve středu s velkou pravděpodobností nepadne, vládní strany jsou v postoji k euru rozdělené a programové prohlášení kabinet k takovému kroku nezavazuje.
Vláda se v programovém prohlášení zavázala, že bude usilovat o splnění takzvaných maastrichtských kritérií pro přijetí eura. Česko loni splnilo čtyři z pěti kritérií, tedy podmínku cenové stability, výše úroků státních dluhopisů, výše deficitu veřejných financí i výše státního dluhu. Země neplní kritérium kurzové stability, které je stanoveno jako dvouleté členství v mechanismu směnných kurzů ERM II. Vláda se loni možností členství v ERM II zabývala, ekonomičtí odborníci jí ale doporučili být v mechanismu pouze nejkratší nutnou dobu, tedy vstoupit do něj teprve ve chvíli, kdy bude známo datum zavedení eura v Česku.
Česko se zavázalo přijmout euro při vstupu do Evropské unie v roce 2004. Smlouva o vstupu ale neobsahuje žádný termín, kdy by měla země do eurozóny vstoupit. „Přestože je stanovení konkrétního termínu vstupu plně v kompetenci každého členského státu, mělo by se ideálně odvíjet od míry jeho připravenosti,“ upozornilo ministerstvo financí. Připravenost země podle něj není jen záležitostí plnění maastrichtských kritérií, ale i ekonomické sladěnosti země s eurozónou.
Analýzu sladěnosti české ekonomiky s eurozónou připravuje každoročně ČNB. V aktuální analýze centrální banka konstatovala, že Česko je silně obchodně i vlastnicky provázané s eurozónou, koruna také reaguje na změny vnějšího prostředí podobně jako euro. Z ekonomického pohledu je ale také problematický přetrvávající rozdíl ve struktuře ekonomiky Česka a eurozóny, když Česko má nadprůměrně vysoký podíl průmyslu. Není také dokončená ekonomická konvergence Česka k eurozóně, když zůstává výrazný rozdíl v cenové, ale především ve mzdové hladině.
Vláda loni debatovala o možnosti stanovení termínu pro vstup do eurozóny nebo systému ERM II, nakonec ale tento krok neučinila. Na konci listopadu neuspěl ani návrh STAN, aby kabinet jmenoval národního koordinátora pro euro.
Z deseti zemí, které vstoupily do EU v roce 2004, jich přijalo euro sedm, mimo eurozónu zůstávají kromě Česka i Polsko a Maďarsko. Společnou evropskou měnu v současnosti využívá 20 z 27 členských zemí unie, jako poslední ji zavedlo v roce 2023 Chorvatsko.
