V každé složité době, kterou bezesporu nyní zažíváme, existuje ve společnosti téměř nepřekročitelná hranice mezi strachem a nadějí. V těchto dobách také lidé přirozeně spoléhají na své lídry jako na ty, kteří by je měli provést těžkými časy. Pokud však autentické lídrovství, zodpovědnost a odvaha ustoupí nefalšované bezmoci namíchané s bezbřehým populismem, nastává situace, které jsme svědky v současných dnech.
Česká republika již více než půl roku svádí poměrně dramatický boj s koronavirem. Tato krize ve svém důsledku alespoň částečně paralyzovala téměř celou společnost. Zatímco se lidé již na začátku krize po celé zemi svépomocí zásobovali pomůckami, které stát nedokázal zajistit, nabízeli jsme i jako opoziční strana okamžitá řešení. Na celostátní úrovni v podobě návrhů na efektivní a rychlá ekonomická opatření. V mnohých případech je vláda přijala za své bez jakéhokoliv kreditu. Na regionální úrovni tím mám na mysli aktivitu našich starostů, kteří osobně rozváželi ochranné pomůcky či dezinfekci těm, jejichž pozornost zůstala pouze u marketingových proklamací současného premiéra. Řada našich starostů pak odpouštěla podnikatelům a lidem fixní náklady, zejména nájmy v obecních prostorách. Velké poděkování pak patří všem, kteří projevili solidaritu, sounáležitost a ochotu pomoci. Šlo o ukázku toho, že dokážeme spolehnout sami na sebe a své blízké ve chvílích, kdy se na vládu spolehnout nelze.
Výrazný ekonomický dopad celé krize byl očekávaný a je to něco, co lze vládě jen těžko vyčítat. Co však současné vládě Andreje Babiše vyčítat lze, je fakt, s jakou lehkostí, nezodpovědností a naprostou absencí jakékoliv koncepce přistupuje k prostředkům, které jsou občanů této země. Takový přístup je od „zodpovědného hospodáře“ vzdálený na míle daleko.
Příkladem jsou bianco šek na schodek rozpočtu ve výši 500 miliard či nesystémová podpora seniorům v podobě jednorázového rouškovného, jak vznešeně tento předvolební úplatek někteří nazývají. Kvůli tomu se dnes racionálně nebavíme o dlouhodobé strategii našeho hospodářství, o rozvoji moderní a digitalizované státní správy či důchodové reformě, ale pouze, sledujeme, jak se vláda utápí ve vlastní nemohoucnosti způsobené svými populistickými kroky.
Andrej Babiš a jeho hnutí samozvaných profíků už před několika lety předpověděli to, co nyní naplňují do puntíku. Řídí nás totiž nemehla. Nemehla neschopná nabídnout lidem více než líbivé floskule, které je osobně příliš mnoho nestojí. Nemehla, která jsou v honu za voličskými hlasy s klidem ve tváři ochotná a schopná zadlužit několik další generací způsobem, na který by nebyly pyšné ani ty nejlevicovější vlády v dobách své slávy. Politika zodpovědnosti a trpělivého vysvětlování nezbytných kroků totiž není na pořadu dne pro ty, kteří správu země používají pouze jako prostředek pro uskutečňování vlastních zájmů a rozvoj jednoho agro-impéria.
Přesto však můžeme nastoupit cestu změny nejenom na celostátní úrovni, ale rovněž na té regionální, k čemuž bude příležitost hned první víkend v říjnu. Ve všech krajích a senátních obvodech jako TOP 09 nabízíme takové kandidáty, kteří jsou zárukou kompetence, životních zkušeností a smyslu pro zodpovědnost. V posledních měsících jsou naši kandidáti v ulicích po celé ČR a nikde nerozdávají pětitisícové bankovky či koblihy zdarma. Nikde nelžou lidem do očí a nelakují budoucnost na růžovo. Trpělivě naslouchají, baví se s občany a svým programem zaměřeným na reálné problémy jednotlivých regionů nabízejí opravdové partnerství, které je založeno především na vzájemné důvěře. Ta totiž nemůže nikdy vzniknout tam, kde se lidi snažíte uplatit a umlčet. Přijďte k volbám a zvolte řešení místo úplatků.
Autorka je předsedkyně TOP 09