Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) FOTO: Úřad vlády ČR
FOTO: Úřad vlády ČR
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že nesouhlasí s aktualizovanými dokumenty Politika ochrany klimatu a Národní klimaticko-energetický plán s tím, že jsou „příliš ambiciózní a nákladné“ a je potřeba je upravit. Nad jeho prohlášením se podivil bývalý ministr financí Miroslav Kalousek, podle kterého postupy vlády nedávají smysl, a přidal se k němu také bývalý eurokomisař a místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička. Ten vládě vyčetl, že nemá dostatečnou odvahu.
„Pro aktualizované dokumenty Politika ochrany klimatu a Národní klimaticko-energetický plán bych na vládě ruku nezvedl,“ prohlásil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v souvislosti s odložením jednání na půdě sněmovny o státní energetické koncepci.
Místo toho, řekl Stanjura, pokračuje v započaté iniciativě hledání spojenců v EU, aby „příliš ambiciózní a nákladné cíle a postupy dekarbonizace“ bylo možné změnit. „Podle mého málo zohledňují socio-ekonomické dopady na střední třídu jednotlivých zemí EU. Tyto země ztratí konkurenceschopnost vůči Asii a USA. Úplně zrušit nebo odsunout o řadu let bychom měli emisní povolenky na plyn nebo benzín, které by domácnostem a firmám dále zdražily jejich náklady,“ popsal ministr.
Dobrým příkladem aktivní spolupráce na úrovni Evropské unie je podle něj zařazení jaderné energie mezi udržitelné investice, díky čemuž je dnes možné rozhodovat o výstavbě dvou bloků v Dukovanech.
„Poctivě přiznávám, že tomu nerozumím: Pod taktovkou našeho předsednictví byly schváleny všechny klimatické části balíčku Fit for 55. Ve všech případech česká vláda dohodu podpořila a prezentovala ji jako jeden z úspěchů českého předsednictví,“ reagoval exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) s tím, že teď se k ní nehlásí jako k „příliš ambiciózní a nákladné“ a chce iniciovat její podstatné změny.
Podle Kalouska by přitom bylo mnohem snazší tyto změny prosadit při vyjednávání, než se teď pokoušet změnit již uzavřenou a platnou dohodu. „Opravdu nechci rejpat. Jenom bych rád, kdyby nám to vláda vysvětlila tak, abychom to dokázali pochopit. Zatím to žádný smysl nedává,“ dodal.
Ke Kalouskovi se přidal i někdejší eurokomisař a bývalý místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička, podle kterého je na tom nejhorší, že toto není ten pravý důvod házení „zpátečky“. „Vláda spíš nemá odvahu za Green Dealem stát, protože to nedokázala odkomunikovat a vidí, že to bere body. Nechala se Babišem zahnat do kouta. Nemá dopadové studie, neví, co Evropská komise předloží k industrializaci,“ prohlásil.
Státní energetická koncepce stanovuje cíle a priority v energetice. Pro státní správu je závazná, trhu má ukazovat vizi státu v energetice a výhled opatření a schémat podpor. Aktualizovaná verze počítá s postupným navyšováním výroby elektřiny, současně deklaruje záměr odklonu od uhlí po roce 2030. Přechodným palivem by se měl stát plyn, dlouhodobou perspektivou ve výrobě energie pak měly být obnovitelné zdroje a jádro. Vnitrostátní energeticko-klimatický plán na koncepci navazuje, počítá s navýšením podílu obnovitelných zdrojů energie na konečné spotřebě do roku 2030 na zhruba 30 procent. Politika ochrany klimatu formuluje vizi, cíle a postupnou transformaci ČR k dosažení cíle klimatické neutrality do roku 2050.
Stanjura řekl, že se Česko pokusí v EU prosadit zrušení, nebo alespoň podstatné odložení začátku účinnosti systému emisních povolenek ETS 2. V něm by placení za emise skleníkových plynů podléhaly i silniční doprava nebo vytápění pro bydlení. Podle Stanjury by cenu povolenek zaplatily domácnosti a firmy, zároveň v systému nevidí žádný ekonomický bonus.
