KOMENTÁŘ / Nový návrh rozpočtu České republiky na rok 2024 odráží odhodlání vlády Petra Fialy k výraznému ekonomickému zotavení. S úspornými opatřeními, zaměřenými na klíčová odvětví a zvýšení příjmů, se vláda snaží dosáhnout udržitelných veřejných financí a vytvořit pevný základ pro budoucí generace.

Vláda Petra Fialy letos v květnu oznámila ambiciózní plán konsolidace veřejných financí. Částečné úspory byly nalezeny již v letošním rozpočtu, klíčový ale bude rozpočet pro rok 2024, který minulý týden prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně. Ten vykazuje nejen výrazné úspory, ale také celkově směřuje k udržitelným a zdravým veřejným financím. Hlavním poselstvím je celková konsolidace a snížení schodku vůči HDP směrem pod tři procenta. Pojďme se na návrh rozpočtu podívat blíže.

Výdajová stránka

Ozdravný rozpočet reflektuje jasně stanovené priority vlády. Mezi nimi zaujímají klíčové místo investice do školství – průměrný plat učitele se zvýší o více než 2 500 korun na celkových 52 426 korun – a vědy a výzkumu, kterých se škrty nedotknou. Více investovat se bude také do obrany, čímž vláda konečně splní svůj závazek vynakládat 2 % HDP na obranu. Tyto zvýšené výdaje nebudou plynout pouze do nákupu techniky či zbraní, ale bude za ně budována také klíčová infrastruktura jako jsou silnice a železnice.

Dále čtěte

Vyprávěj mi o komunismu: Objednávejte knihu Pavla Šafra a Johany Hovorkové o každodennosti, na niž jste možná zapomněli

Je tu knižní vydání podcastu deníku FORUM 24! Johana Hovorková a Pavel Šafr si v desetidílném podcastu povídali o každodenním…

Přestože se zvyšují výdaje na klíčová odvětví, celkové výdaje státního rozpočtu v příštím roce poprvé od roku 2016 meziročně klesnou a budou činit 2 191 miliard. Reálný pokles výdajové stránky rozpočtu je o to výraznější, vezmeme-li v úvahu dvojcifernou inflaci, které jsme v posledním roce čelili.  Úspory se týkají například  platů státních zaměstnanců. Výdaje na ně budou nižší o devět miliard korun. Další škrty na provozních nákladech státu pak ušetří další více než dvě miliardy korun. Především ale výdaje klesnou díky snížení dotací.

Vláda v rámci konsolidačního balíčku slíbila omezit dotace a nyní tento slib plní. Celkové snížení objemu dotací dosáhne 84 miliard korun, což je v souladu s deklarovanou politikou. Zvláště výrazné jsou škrty v dotacích MPO, kde se kromě podpory přenosové soustavy (36 mld.) snižují i další dotace ve výši téměř 50 miliard korun.

Příjmová stránka

Příjmy rozpočtu na příští rok by se měly vyšplhat na 1940 miliard korun. Hlavní příjmovou položkou je inkaso sociálního pojištění ve výši 756 miliard. To oproti minulému roku narostlo o 68 miliard. Daň z přidané hodnoty by pak měla přinést 387 miliard korun, daň z příjmu fyzických osob necelých 156 miliard a spotřební daně 159 miliard. Pokud jde o daň z příjmu právnických osob, počítá konsolidační balíček se zvýšením příslušné sazby o dva procentní body. Přínos zvýšení této daně odhaduje ministerstvo financí na 22 miliard. Zde je však potřeba uvést, že přestože účetně patří tyto příjmy do rozpočtu na rok 2024, firmy je odvedou až v roce následujícím. 

Dále čtěte

Markéta Pekarová Adamová: Když Babiš ve sněmovně chaoticky blábolí, je to v náš prospěch

ROZHOVOR / Markéta Pekarová Adamová bude obhajovat křeslo předsedkyně TOP 09. Zároveň už dva roky řídí poslaneckou sněmovnu, která ale…

Neekvivalence mezi dodatečnými příjmy se týká také některých dalších kapitol. To je dáno skutečností, že většina opatření zákona o konsolidaci veřejných rozpočtů vstoupí v účinnost právě v průběhu následujícího roku. Celkově by stát měl v roce 2025 inkasovat dodatečných 32 miliard Kč, které přísluší do roku 2024. Návrh počítá také s očekávanými příjmy z rozpočtu EU ve výši 127,5 miliard. Při zohlednění odvodů do tohoto rozpočtu vidíme, že je Česká republika čistým příjemcem téměř 70 miliard korun.

Bilance

Jak jsme již zmínili výše, bude rozpočet pro nadcházející rok mimořádný v tom, že jeho výdaje poprvé od roku 2016 meziročně klesnou. Celkový schodek rozpočtu by tak neměl přesáhnout 252 miliard Kč a měl by pokořit hranici tří procent vůči HDP, což je jedno z Maastrichtských kritérií. Další snížení deficitu se dá očekávat i v následujících dvou letech – na 235 miliard a 1,7 % HDP v roce 2025 a na 220 miliard, respektive 1,5 % HDP v roce následujícím.

Je patrné, že úsilí o ozdravení veřejných financí není jen proklamované a vláda se o něj snaží i přes nepříznivou ekonomickou situaci. Připomeňme, že minulé vlády, kde mělo resort financí v gesci hnutí ANO, zadlužovaly náš stát i v době rekordních ekonomických růstů.

Dále čtěte

Premiér Fiala: Průzkumy berme opravdu s rezervou, v příštích volbách máme velkou šanci vyhrát

ROZHOVOR / "To jsou nesmysly a lži, které opakovaně vnáší Andrej Babiš do veřejného prostoru. Já myslím, že většina lidí…

Zdravé veřejné finance ale nejsou cílem samy o sobě. Jsou také klíčovou podmínkou pro dobrou budoucnost další generace, která bude moci investovat do svého rozvoje a inovací, bude posilovat českou konkurenceschopnost a těšit se z prosperující a nezadlužené ekonomiky. Ukazuje se, že konsolidace veřejných financí, zahájená konsolidačním balíčkem, byl krokem správným směrem. Vláda by měla pokračovat v této iniciativě, aby zajistila prosperitu a finanční stabilitu i nám mladým.

Vyšlo na webu Pravý břeh.