Vláda Petra Fialy. Ilustrační foto FOTO: Úřad vlády ČR / se souhlasem
FOTO: Úřad vlády ČR / se souhlasem
Premiér Petr Fiala si ve svém středečním projevu vytyčil zásadní cíl. Česká republika by se podle něj měla do pěti let stát energeticky suverénním státem. Ambice to není malá, ale aktuální situace ukazuje, že je rozhodně potřebná. Předseda vlády načrtl cestu, jak jí chce dosáhnout. Jaké jsou její silné a slabé stránky a na čem realizace Fialova plánu záleží?
Petr Fiala ve své řeči zdůraznil, že naše republika si nemůže dovolit být nadále ohledně zemního plynu stoprocentně závislá na jednom nespolehlivém dodavateli, co nejdříve se musí od Ruska odstřihnout a životně důležitým cílem naší země musí být energetická suverenita. Z toho důvodu vláda dle Fialových slov dala dohromady plán, jak této suverenity během následujících pěti let dosáhnout.
Premiér shrnul kroky, které jeho kabinet v tomto směru už učinil, a popsal, čemu se bude věnovat dále: „Musíme zásadně navýšit kapacitu plynovodů a ropovodů ze zemí Evropské unie. Musíme získat další kapacitu v terminálech pro LNG plyn na moři. Musíme podporovat výstavbu bezemisních zdrojů energie. Naším pilířem bude jádro, to je jasné, ale masivně podpoříme výstavbu fotovoltaických elektráren a budeme podporovat i využívání tepelných čerpadel,“ prohlásil Fiala.
A pokračoval: „Chceme zásadně zvýšit objem produkce domácího bioplynu. A podpoříme investice do energetických inovací a také do úspor. Ano, bude nás to stát spoustu úsilí a hodně peněz. Ale je to cesta, která se českým domácnostem i českým firmám nakonec bohatě vyplatí. Je to investice do naší energetické suverenity.“
Energetická suverenita, jádro a fotovoltaika
V tuhle chvíli je samozřejmě nejdůležitější to, abychom se dokázali oprostit od závislosti na dovozu plynu a ropy z Ruska a, jak říká Petr Fiala, abychom se byli schopni sami suverénně rozhodnout, od koho a za kolik je nakoupit. To ale není všechno, ostatně sám premiér Fiala upozorňuje na to, že ona energetická suverenita spočívá především v tom, že Česká republiky bude schopna sama vyrobit maximum energie, a to za přijatelné ceny.
Tady je důležité připomenout, že jedna věc je energetické suverenity dosáhnout a druhá si ji dlouhodobě udržet, což není žádná samozřejmost. Zároveň se však zdá, že i na to se Fialova vláda snaží myslet. Když totiž klade důraz na jádro, necílí tím na to, abychom byli energeticky suverénní za pět let, nýbrž o dost později, protože během této doby se žádné nové jaderné zdroje nepostaví, ale můžeme ujít kus cesty k tomu, abychom je měli v další dekádě a byly tak příspěvkem k udržení naší energetické suverenity v budoucnu.
V nadcházejících letech je proto důležitější masivní podpora fotovoltaických elektráren, produkce bioplynu a investice do inovací a úspor, které Petr Fiala rovněž vyzdvihl. Ohledně výroby elektrické energie pomocí fotovoltaiky má Česká republika stále velké limity, přitom se zde skrývá značný nenaplněný potenciál. To samé platí o větrných elektrárnách, které Fiala nezmínil. Také jejich rozvoj by si u nás zasloužil větší pozornost. Obojí pak záleží na překonání administrativní náročnosti a překážkách, které jsou s jejich výstavbou dnes spojeny.
Elektřina vyráběná státem
Klíčovým bodem vládního plánu je ale také to, že stát by měl převzít kontrolu nad velkou částí výroby elektrické energie v Česku: „Často se mne ptáte, proč prostě nenařídíme ČEZu, aby prodával elektřinu levněji, když tu firmu vlastní stát. Odpověď je jednoduchá: v ČEZu jsou třicetiprocentním vlastníkem soukromí akcionáři a ti mají své zájmy chráněné zákonem. Zatímco zájem státu je dostatek energií za přijatelné ceny, zájem soukromého investora je zisk. A tyto dva přístupy se nyní dostávají do konfliktu. To ale chceme změnit. Součástí naší strategie je, aby stát získal v blízké budoucnosti pod kontrolu celou síť tuzemských klíčových elektráren, tedy vlastní výrobu elektřiny,“ vysvětlil Fiala.
Premiér tím navázal na dřívější úvahy objevující se v médiích o rozdělení skupiny ČEZ na výrobní část, kterou by převzal stát, a zbytek. S tím je spojeno mnoho otázek a pravděpodobně půjde o proces, který nějakou dobu zabere, je však pozitivní, že vláda v tomto ohledu vyvíjí určitou aktivitu a iniciativu a má zřejmě i nějaký plán, co se společností ČEZ dělat, aby se Česká republika posunula k tomu, že její obyvatelé budou mít elektrickou energii za přijatelné ceny. Důležité bude samozřejmě to, jak konkrétně převzetí kontroly nad výrobou elektřiny státem bude vypadat a aby neskončilo fiaskem.
Za pozornost pak v neposlední řadě stojí i doba, během které chce vláda energetické suverenity dosáhnout. Vytyčených pět let přesahuje současné volební období. Na jiném místě svého projevu sice premiér Fiala říká, že výsledky výše uvedených kroků nepocítíme okamžitě, ale potrvá to minimálně 2 až 5 let, je však třeba počítat s tím, že aby tento plán byl dotažen ke zdárnému konci a zároveň se pokračovalo v krocích k udržení energetické suverenity, bude muset na úsilí Fialova kabinetu navázat i vláda, která přijde po něm.
Pro vládu Petra Fialy z toho plyne, že pokud nechce riskovat, že její plán zůstane nedotažen nebo se částečně ocitne u ledu, měla by usilovat o to, aby strany vládní koalice nebo alespoň některé z nich dokázaly sestavit vládu i po příštích sněmovních volbách. Druhá možnost je, že plán na energetickou soběstačnost bude opravdu natolik propracovaný a kvalitní a současný kabinet jej stihne realizovat z co možná největší části, že vláda, která přijde po něm, bude v plánu pokračovat.
