Vladimír Dlouhý a podnikatelé své učně neseženou. Nenarodili se

ČT

Vladimír Dlouhý. | FOTO: ČT

Prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý mluvil v rozhovoru na DVTV (24. 7.) o tom, že si podnikatelé stěžují na nedostatek řemeslníků.

Dlouhý řekl: „Měla by být větší reflexe ve studijních programech, v činnosti ministerstva školství, ale i obecně vlády k tomu, pootočit vzdělávací systém tak, aby více kladl důraz na kvalitu řemeslníků, na výuku řemeslníků, v tom období mezi patnáctým a osmnáctým rokem, ať to budou učební obory s maturitou, nebo bez maturity. Spousta dětí chce být kadeřníkem, spousta dětí chce být cukrářem, ale nikdo nechce být pokrývačem. Prostě je tady nějaký strukturální nesoulad, který dlouhodobě ten trh jistě vyřeší, ale mezitím můžeme přijít o to, že opravdu nebudou u nás v řadě profesí lidé a projeví se to na zpomalení hospodářského růstu, na zpomalení růstu produktivity, nebudou růst mzdy…“

Vladimír Dlouhý si dával pozor, aby se nevyjádřil úplně radikálně, že podnikatelé prostě chtějí učně nějakých oborů a stát by na to měl dohlédnout. Mluvil o sobě jako o mluvčím podnikatelů, který musí jejich přání tlumočit.

Laicky k tomu můžeme jen říci, že je to hezké, ale že asi není žádný mechanismus, jak přimět zájemce o obor cukrář, aby chtěl být místo toho pokrývačem. O kadeřnících, což jsou navíc často kadeřnice, ani nemluvě. Není nutno nějak složitě rozebírat, proč to tak je. Každý si může sám sebe představit na střeše a je mu to celkem jasné.

Dlouhý ostatně sám připomněl, že před lety byl problém s nedostatkem kominíků a ten se – zřejmě vlivem trhu – nějak vyřešil.

Když odbočíme z laických vod, je tady ještě jedna věc, která čistě na základě čísel ukazuje, že podnikatelé mohou naříkat, jak chtějí, ale nebude jim to nic platné. Přesně to popsal Tomáš Feřtek a Libor Fojtík na Respekt.cz (27. 7.) Citujeme: Za prvé, vzdělávací systém se požadavkům průmyslu a podnikatelů už dávno přizpůsobil – to je jedna z jeho hlavních charakteristik a nejspíš je to i jedna z příčin jeho problematických výkonů. Na středoškolských technických oborech máme dlouhodobě dvojnásobek žáků než na všeobecně vzdělávacích (zhruba 240000 ku 120.000). Ve většině zemí západní Evropy je to právě naopak a ovlivňuje to naše rakousko-uhersko-komunistická průmyslová tradice… Přesto podnikatelé nemají dost lidí. Čím to je? Jedno číslo Vladimír Dlouhý nezmínil, i když je nepravděpodobné, že by ho neznal. Navíc je to číslo, které lze zpochybnit či relativizovat jen obtížně. Ještě v roce 2007 měl populační ročník osmnáctiletých 140.000 lidí, v roce 2017 to bylo 100.000 lidí. Na techniky a netechniky, vyučené a maturující, jsou rozděleni víceméně pořád stejně, ale v každém ročníku prostě v posledních deseti letech chybí zhruba 35 až 40 tisíc lidí. Což se ve chvíli, kdy do důchodu odcházejí silné ročníky, kde převažují vyučení v technických profesích, nemůže neprojevit. Na pracovním trhu jde o úbytek desítek tisíc lidí ročně. Mimochodem i to je jeden z důvodů mimořádně nízké nezaměstnanosti v České republice.“

Takže, řečeno řemeslnicky, je vymalováno. Lidí není dost z toho nejbanálnějšího důvodu, prostě se jich dost nenarodilo.

Kdybychom chtěli být trochu zlomyslní, což někdy rádi jsme, museli bychom poznamenat dvě věci. Bylo by zajímavé zjistit, kolik pravicových ekonomů a kapitánů průmyslu své potomky poslalo do učebních oborů.

Ta druhá poznámka by zněla, že v Německu se mládež taky moc nehrne do učňovských oborů. Nastupují tam ale v poslední době mnozí mladí lidé z řad proklínaných azylantů. Znamená to samozřejmě překonat rozdíly, jaké jsou v chápání „vyučení se“ v různých zemích. Lidé ze Sýrie jsou třeba v některých oborech zvyklí na to, že se školí přímo děláním placené práce, zatímco v Evropě se nějak počítá s tím, že se někdo roky učí a nedostává nic. Nemusíme ale hned myslet na země Blízkého východu, vakuum na pracovním trhu mohou zaplnit lidé z kulturně bližších oblastí. To se ostatně už děje.

Kapitáni průmyslu by prostě měli vzít v úvahu, že i kdyby šlo mladé Čechy posouvat jako šachové figurky, nemají těch figurek stejně tolik, kolik jich momentálně potřebují. A i kdyby je měli, figurky (nebo hlavně jejich rodiče) může přece jen napadnout, jestli jejich oboru bude ještě za deset let na pracovním trhu nějak zajímavý. Protože když nebude, budou si s tím muset nějak poradit sami a podnikatelé a Vladimír Dlouhý je z problémů dostávat nejspíš nebudou.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner