Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) FOTO: FORUM 24 / Jan Pánik
FOTO: FORUM 24 / Jan Pánik
Sněmovna ve středu v noci hlasy vládní koalice přehlasovala senát a stvrdila svoji podobu sporné novely rozpočtových zákonů. Senát do ní chtěl vložit omezující podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec. Opozice předlohu kritizuje a vyjadřuje obavy, že umožní vládě nekontrolovatelné navýšení výdajů a tím i nárůst státního dluhu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tyto obavy odmítla a vyzvala k podpoře původní sněmovní verze. Senátní změny by podle ní například přinesly právní nejistotu.
Pro sněmovní verzi hlasovalo 101 poslanců vládní koalice, což byl nejnižší možný počet pro schválení. Poslanci opozice hlasovali proti. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident. Opozice chce zákon napadnout u Ústavního soudu.
Novela ve schválené podobě umožní vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, tedy aktuálně až 240 miliard korun, v případě zhoršení bezpečnostní situace. Kritikům vadí, že by tak mohla učinit pouze na základě doporučení Bezpečnostní rady státu. Umožní vládě také navyšovat výdaje na obranu nad sněmovnou schválený rámec až do roku 2036, o tři roky déle než nyní. Výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) se nemají započítávat do schválených výdajových rozpočtových rámců. Obdobně bude moci vláda navyšovat výdaje na strategické infrastrukturní stavby.
Čas vymezený na debatu vyplnili především řečníci s právem přednostního vystoupení. Na čtyři desítky poslanců přihlášených do běžné diskuse se nedostalo. Počet přihlášek výrazně vzrostl potom, co koalice prosadila pevnou hodinou pro hlasování, původně jich byla desítka. Podle některých opozičních politiků bude údajně nedostatečný čas na projednání Senátem vrácené předlohy jedním z argumentů u Ústavního soudu. Ministryně Schillerová naopak řekla, že opozice nevyužila čas vymezený na debatu. Většina řečníků si podle ní zákon nenastudovala do detailu.
Opoziční poslanci již dříve oznámili, že se chtějí v případě schválení zákona ve sněmovní verzi obrátit na Ústavní soud. Jedním z důvodu je možnost vlády upravovat v některých případech rozpočet bez souhlasu sněmovny. Znamená to podle nich změnu rovnováhy mezi výkonnou a zákonodárnou mocí. Podle Jana Papajanovského (STAN) i podle místopředsedy Sněmovny Jana Skopečka (ODS) bude jedním z argumentů pro Ústavní soud i pevné hlasování, které prosadila vládní koalice.
„Místo aby vláda přizpůsobila rozpočet zákonu, přizpůsobuje zákon rozpočtu, to je úplně zvrácený princip,“ prohlásil na adresu vlády předseda klubu TOP 09 Jan Jakob. Skopeček obvinil vládní koalici, že chce zemi zadlužit na generace dopředu. Věra Kovářová (STAN) uvedla mimo jiné, že státní dluh nezmizí přestěhováním do jiné kolonky, ale pořád to budou peníze, které budou muset občané jednou zaplatit.
Senátoři chtěli mimo jiné posílit parlamentní dohled nad vládními výdaji a omezit snahu vlády nezapočítávat část výdajů například na dopravní stavby do sledovaného rozpočtového schodku. Senát rovněž doporučil omezit pravomoc ministerstva financí upravovat rozpočty parlamentních komor, prezidentské kanceláře, Ústavního soudu, Nejvyššího kontrolního úřadu, ombudsmana a Národní rozpočtové rady. Senátor Tomáš Goláň (klub ODS a TOP 09) řekl, že senát řešil v předloze jen ty nejpalčivější problémy, které mu přišly jako zásadní.
Hlavní změnou, kterou zákon v předložené podobě přinášel, je sestavování výdajových rámců na základě střednědobého růstu čistých výdajů, a ne podle stanovené výše maximálního strukturálního salda. Změna vychází z evropské směrnice. Nově má také platit, že primárním saldem sektoru veřejných institucí se bude rozumět rozdíl celkových příjmů a celkových výdajů podle pravidel EU. Bude ale upravený nejen o vliv hospodářského cyklu a vliv jednorázových opatření, ale i o úrokové výdaje. Představitelé Pirátů proto již dříve uvedli, že vláda úrokové výdaje vyřazuje z takzvané dluhové brzdy.
Na návrh ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) vložila sněmovna do zákona nový způsob financování výstavby jaderných zdrojů. Stát by je mohl financovat pomocí půjček poskytovaných z mimorozpočtových účtů. Peníze by neposkytoval přímo státní rozpočet, ale tyto účty podřízené Státní pokladně. Takto poskytnuté peníze se nebudou započítávat do výše zadlužení státu podle zákona o pravidle rozpočtové odpovědnosti.
