Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) FOTO: FB KD
FOTO: FB KD
Postup vlády v pomoci poškozené ekonomice kritizují i jinak konformní podnikatelské svazy. I podle OECD patří mezi nejslabší a nejméně účinné. Posledním příkladem její nefunkčnosti jsou lázeňské vouchery. Ministr Karel Havlíček chyby nevidí a odpovědnost přehazuje na firmy a banky.
Období koronakrize odkrývá dva světy. Jeden je oficiálně propagandistický, jak vláda pumpuje biliony do ekonomiky a investic a patří mezi nejlepší a nejštědřejší na světě. Druhý pohled odráží realitu, která v této zatěžkávací zkoušce naplno rozkrývá nekompetenci, zkostnatělost a neochotu vládní byrokracie rychle a účinně podpořit zasažené podnikání. Příkladem je pomoc cestovnímu ruchu.
Poukazy na dovolené do vytracena
Už v polovině května premiér Andrej Babiš propagoval dovolenou v České republice. Hlavním hitem vládní pomoci cestovnímu ruchu měly být dotované vouchery. Jejich princip spočíval v tom, že pokud zaměstnavatel zaplatí svému zaměstnanci pět tisíc korun na domácí rekreaci, stát přispěje dalších pět tisíc.
Tento záměr zarážel licoměrností. Patřil k těm nápadům, kdy vláda podmiňovala státní podporu jednoho podnikatelského odvětví spoluúčastí celého soukromého sektoru. Pokud firma nepřispěje na dovolenou svých zaměstnanců, nedostanou od státu nic. To je neřešitelný problém pro mnoho zaměstnavatelů, kteří musí kvůli výpadkům tržeb naopak omezovat zaměstnanecké benefity.
Zřejmě i proto idea státních poukazů brzy vyšuměla do vytracena a smrskla se na vládní příspěvek 4000 korun na vouchery pro pobyty v lázních. Dnes se ovšem ukazuje, že fungují velmi nedokonale, přestože byl dostatek času na jejich přípravu. Velká část lázní je nepřijímá kvůli nejasné metodice a špatné komunikaci ministerstva pro místní rozvoj.
Problémy s lázeňskými vouchery
Tento problém, stejně jako řadu dalších témat, mohla osvětlit ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) v Otázkách Václava Moravce (12. 7. 2020). Jenže ji po šesti odkladech termínu účasti na poslední chvíli postihla „politická chřipka“.
Na problémy s lázeňskými vouchery v pořadu upozornil šéf specializovaného portálu Lázně Travel Libor Stočes. Podle něj je jejich systém nastavený špatně. „Chybí přehledná metodika pro jejich uplatňování a informovanost ze strany úřadů je tragická.“
Problém je především u poukazů uplatňovaných přes cestovní kanceláře, které část lázní odmítá přijímat. Některé velké lázně se pak kvůli špatné informovanosti a nejasné administrativě do programu zatím vůbec nepřihlásily. Nepřijímají tak ani vouchery přímo od občanů, kterých se zatím přihlásilo 85 tisíc a nyní se část z nich diví, že je všechno jinak.
Dostálová se sice následně bránila, že resort údajně nic nezanedbal, ale tím, že za sebe neposlala ani náhradu, promarnila příležitost uvést tyto nesrovnalosti na pravou míru. Vzhledem k tomu, jak katastrofálně probíhá komunikace a praxe některých jiných vládních programů, je skepse k výkonům jejího ministerstva zcela na místě.
Stát v úvodu zaspal
Tuto skepsi potvrzují i zástupci velkých podnikatelských svazů, které jsou jinak k vládě smířlivé. Patří mezi ně Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy a dlouholetý účastník jednání tripartity. Tato asociace sdružuje hlavně velké firmy a i u nich se projevuje kritický pohled na fungování vlády.
Hanák poskytl rozhovor portálu Seznam Zprávy, kde připomněl průzkumy dělané mezi členy této asociace. První šetření dělala začátkem dubna a výsledky ukázaly, že 73 procent firem nebylo spokojeno s prací vlády.
„Pro likviditu firem stát ze začátku nic neudělal a podpora z programu Antivirus (pozn. částečná úhrada mezd zaměstnancům ohroženým propouštěním) přišla až těsně poté, co první lidé ve firmách dostali výpověď,“ uvedl Hanák.
Z posledního průzkumu vyplývá, že více než tři čtvrtiny firem u nás mají stále nedostatek zakázek, což se projeví rostoucí nezaměstnaností. Už dnes, kdy běží vládní programy, začalo propouštět 14 procent firem.
Podle OECD patříme mezi nejhorší
Hanák sice pochválil vládu za počáteční přístup, ale kritizuje úvěrové programy pro krizí zasažené firmy COVID ministra průmyslu a obchodu a dopravy Karla Havlíčka. „Programy Covid I a II, stejně jako Covid Praha, se nepovedly. Takže jak Česko v zahraničí chválili za první reakci na koronavirus, tak i OECD nakonec říká, že další postup české vlády byl jedním z nejslabších a bohužel nejméně účinných,“ dodal.
Havlíček je však jiného názoru než Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), sdružující 37 nejvyspělejších zemí světa. Stále si stojí za svým, že vláda nepochybila, a pokud nastaly zádrhely, mohou za to banky a údajný nezájem firem.
Tuto nehoráznost vyslovil dvojministr v rozhovoru pro Lidové noviny. Podle něj není chyba, že se po čtyřech měsících od vyhlášení nouzového stavu dostal k podnikatelům jen zlomek slíbené pomoci.
Organizace Hlídač státu průběžně monitoruje stav státní podpory ekonomice v dobách koronavirové epidemie a porovnává sliby a realitu. Aktuální stav je ke dni 10. července, kdy z opakovaného slibu nalít do ekonomiky 1,19 bilionu korun doputovalo k firmám přímo či nepřímo 101 miliard (8,5 procenta).
Firmy si mohly požádat o víc
Havlíček v tom problém nevidí. „Ano, ale je třeba si uvědomit, že my můžeme dát do oběhu jen tolik peněz, o kolik si lidé a firmy požádají,“ odpověděl na otázku, zda to není příliš málo. Připustil sice, že mohl být problém s rychlostí, „ale jinak to nešlo“.
Chce tím snad naznačit, že za nízký objem úvěrů si mohou firmy samy, protože si nepožádaly o víc? Nechce vidět, že systém úvěrů a záruk za úvěry COVID byl nastaven tak striktně a byrokraticky, že mnohé malé a střední podnikatele odradil předem?
V programu COVID I uspělo pouhých 195 firem, tedy 10 procent žadatelů. Druhý program COVID II byl pro obrovský převis poptávky uzavřen po několika hodinách a saturoval 2635 žadatelů. Poškozených živnostníků a firem jsou stovky tisíc. Házet dnes na ně, že nevyužili příležitost, je projevem neuvěřitelné papalášské arogance.
Je to na bankách
Totéž platí pro aktuální program státních záruk za úvěry u komerčních bank COVID III. Zřejmě po negativních zkušenostech s předchozími Havlíčkovými produkty se do něj zdaleka nehlásí tolik firem, kolik si ministr představoval, a mnohé se už zařídily jinak.
Havlíček avizoval, že se jedná o největší program v historii České republiky, do kterého se může přihlásit až 150 tisíc firem. Měsíc a půl od spuštění jich je 446 (0,4 procenta celkového objemu úvěrů).
„Je to na komerčních bankách. Co máme udělat víc? Banky by měly peníze půjčovat, ale my jim to nemůžeme nařídit. Ovšem musí tam být žádosti firem, které projdou hodnocením banky. Firma musí prokázat, že tady bude ještě za pár let a bude schopna půjčku splácet,“ krčí dnes rameny ministr.
A takhle to je se vším, co Babišův kabinet naslibuje. Někteří jeho členové záhadně ochoří, pokud mají svoje nepovedené kroky obhajovat. Jiní bezostyšně fabulují, že vláda maká jako nikdo předtím, a pokud se něco nedaří, může za to někdo jiný.
