Vláda nestandardně rozpustila 18 miliard korun z rezervního fondu ve státním rozpočtu. Jeho schodek za první čtvrtletí je díky tomu třikrát nižší, jinak by rozpočet meziročně propadl o 44 miliard korun. Není to však jediný trik a způsob, jak navenek vylepšuje svoje výsledky.

[ctete postid=“244138″ title=“Babišově vládě dochází dech. Lepí díry v rozpočtu a chce zvyšovat daně“ image=“https://forum24.cz/wp-content/uploads/2019/04/Babiš-Maláčová-Schillerová-385×230.jpeg“ excerpt=“Marketingovému snění, jak bude líp, dochází dech. Vládu dobíhá populistické rozdávání “ permalink=“https://forum24.cz/babisove-vlade-dochazi-dech-lepi-diry-v-rozpoctu-a-chce-zvysovat-dane/“]244138[/ctete]

O tom, že je hospodaření státu napjaté, svědčí poslední kroky ministryně financí Aleny Schillerové. Špatný vývoj státního rozpočtu, vyvolaný zpomalující ekonomikou a prudce rostoucími výdaji, signalizovala už únorová čísla. Schodek ve výši 19,9 miliardy korun byl nejhorší od doby ekonomické krize a přinutil Schillerovou k apelu na vládní kolegy, aby hledali úspory.

Skutečný schodek 28 miliard

Hodnověrnější hodnocení mělo přinést až srovnání prvního čtvrtletí. Ministerstvo financí oznámilo lepší výsledek, schodek 9,2 miliardy korun, i když trendy zůstávají negativní. Rychle rostou výdaje, zatímco stagnuje výběr některých daní, který zůstává za očekáváním.

Jenže situace je ve skutečnosti mnohem horší. Vláda si vylepšila čtvrtletní bilanci převodem 18 miliard korun z rezervního privatizačního fondu, což jí umožnila loni přijatá novela zákona o zrušení Fondu národního majetku. Bez této operace by schodek dosáhl téměř 28 miliard korun (a meziročního propadu 44 miliard), tedy nejhoršího výsledku od roku 2010, kdy kulminovala ekonomická krize.

To je svým způsobem „obdivuhodný“ výkon. Proto se ozvala opozice, aby premiér Babiš do konce dubna předložil plán, jak letos zabrání vysokému deficitu, jinak bude iniciovat mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny.

Trik před volbami

Vláda se evidentně snaží s využitím průhledných triků opticky přibrzdit zhoršující se stav ekonomiky před blížícími se evropskými volbami. Oč je situace uprostřed koaličního dohadování o dalších výdajích v řádu desítek miliard korun pro příští rok komplikovanější, o to vehementněji Schillerová prohlašuje, jak se jí podařilo stabilizovat ekonomiku, jež je podle ní stále ve „skvělé kondici“.

Babišův kabinet žije z podstaty a nechce brát na vědomí, že mejdan skončil, štědré dárky vybraným voličským skupinám jsou rozdány a končí legrace. Posádka vládního Titaniku hodlá v rozmařilém rozhazování pokračovat a nehledí na možné problémy, na které zadělává svým nástupcům. I proto lakuje situaci růžověji, než odpovídá skutečnosti.

Andrej Babiš se rád vtěluje do role starostlivého strážce státní kasy, a takto se snaží vystupovat i Alena Schillerová. Od té doby, co je premiérem, nyní navíc závislým na ČSSD a KSČM, však tato mytologie definitivně padá. Přichází čas podívat se, co přispělo k relativně slušným výsledkům státního rozpočtu v posledních letech, jimiž se šéf ANO tolik chlubí, a co jsou jen uměle vytvořené legendy.

Hlavní zásluha ekonomického růstu

Vlády od roku 2014 těžily především z hospodářského růstu, tedy aktivit podnikatelského sektoru, který je navzdory rostoucí byrokracii tahounem domácí ekonomiky. Málo se ovšem zdůrazňuje, že k tomuto obratu došlo už v roce 2013, kdy odeznívala zvnějšku importovaná krize.

Sobotkův a po něm Babišův kabinet tak mohly po nepopulárních úsporách těžit z příznivého ekonomického cyklu a nízké nezaměstnanosti. Stoupající výkon doprovázelo zvyšování mezd a spotřeby obyvatel, což se nejvíce projevilo v rostoucích daňových příjmech. Dnes však ekonomika citelně brzdí a z růstu 4,6 procenta HDP v roce 2015 letos klesne zhruba na polovinu. Příhodný čas k reformám veřejných financí na horší časy byl promarněn.

Zrušeno snížení daní

Andrej Babiš často zdůrazňuje, kolik daní vybral navíc. Nezmiňuje však, že vedle růstu ekonomiky je hlavním důvodem skutečnost, že zabránil výraznému snížení daní. Předchozí pravicová vláda schválila v době krize vedle rozpočtových úspor v řádu desítek miliard korun přechodné zvýšení DPH o jedno procento a druhou „solidární“ sazbu daně z příjmu na období tří let.

Tehdejší ministr financí Andrej Babiš však z přechodného zvýšení daní, které stále pokrytecky vyčítá současné opozici, učinil zvýšení trvalé. Tím, že zrušil zákonem schválené změny s účinností od 1. ledna 2016, ponechal celkově vyšší daňovou zátěž. Jím následně prosazené daňové úpravy jsou jen kosmetické, a nesystémové zavedení třetí nižší sazby DPH se týká jen malé části položek.

Nedůvodné zadržování vratek DPH

Na výši daňových příjmů mělo vliv i masivní zadržování vratek DPH v případě pouhého podezření, že o ně firmy žádají neoprávněně. Zatímco v lednu 2015 činil jejich objem 6,94 miliardy korun, letos v lednu to bylo už jen 1,12 miliardy.

Finanční správa totiž mnoha firmám zadržovala DPH celé měsíce až roky nezákonně, což „vylepšovalo“ průběžnou bilanci příjmů. Vyplývá to ze série soudních rozhodnutí, kdy vyšlo najevo, že 80 procent celkově zadržovaného objemu DPH jen v roce 2017 bylo nedůvodných, a „podezřelým“ firmám chyběly peníze na účtech zbytečně. Poté finanční úřady tuto praxi korigovaly.

Nižší investice

Na výslednou bilanci posledních rozpočtů měly významný vliv nižší investice zejména do infrastruktury, což obecně není příznivý jev. Je těžko pochopitelné, že byly nižší, než v době ekonomické krize. Tento rozdíl dosahoval i se zapojením evropských peněz v některých letech až 50 miliard korun. Teprve letos plánované investice stouply na 122 miliard korun, ale stále jsou nižší než v letech 2009 a 2010, kdy přesáhly 130 miliard.

Tyto neinvestované peníze sice rovněž „vylepšovaly“ výsledný rozpočet, ovšem není to žádný důvod k oslavám. Podle expertů je tak podvazován ekonomický rozvoj. Nízkou investiční aktivitu kritizoval i Nejvyšší kontrolní úřad, který varuje, že vlády promeškaly příležitost ke strategickým investicím hlavně do páteřních komunikací.

Nezřetelný dopad EET

Andrej Babiš a Alena Schillerová sice stále prohlašují, jak lepšímu výběru daní napomáhá zavedení EET a kontrolních hlášení DPH. Vládní propaganda původně hlásala, že jen díky EET stát vybere 18 miliard korun navíc. Ministerstvo financí se dnes křečovitě snaží těchto předpovědí držet, ale nedá se tomu věřit.

[ctete postid=“243910″ title=“Co odhaluje vládní rošáda? Personální krizi ANO, zákulisní dohody s Hradem“ image=“https://forum24.cz/wp-content/uploads/2019/04/Nováková-Ťok-385×230.jpeg“ excerpt=“Výměna Marty Novákové a Dana Ťoka odhaluje personální krizi ANO, jež nenaplnilo “ permalink=“https://forum24.cz/co-odhaluje-vladni-rosada-personalni-krizi-ano-zakulisni-dohody-s-hradem/“]243910[/ctete]

Letos v lednu Schillerová oznámila, že EET (první dvě vlny) v roce 2018 vynesla 12,3 miliardy korun. Jak ale loni na podzim upozornil Nejvyšší kontrolní úřad, data zveřejňovaná ministerstvem financí jsou metodicky nejasná a stále se mění.

Není to zdaleka poprvé, co ministerstvo financí předvádí čarování s čísly. Původně předpokládalo, že se do druhé vlny EET, zahrnující obchod, zapojí 250 tisíc podnikatelů. Nakonec se jich zaregistrovala necelá polovina, zatímco původní odhady výnosů se kupodivu nezměnily. Navíc výsledky za první čtvrtletí ukazují, že výběr DPH stagnuje, což relativizuje efekty vládou zavedené státní represe, speciálně zaměřené na tuto daň.

Je zřejmé, že vládní propaganda se bude snažit udržet příznivý obraz odpovědného hospodaření i za cenu dalších účetních triků, přisvojování si cizích zásluh, nebo vyslovených manipulací s daty. Poslední vývoj však ukazuje, že to bude mít čím dál složitější.