ROZHOVOR / Česko je v zajištění rovných příležitostí a podmínek pro ženy a muže mezi zeměmi Evropské unie dlouhodobě podprůměrné. Na žebříčku 27 členských států za rok 2023 skončilo na 25. příčce a získalo 57,9 bodů ze sta. Změny se dějí, ale ne tak rychle, jak by bylo žádoucí a jak se dějí v okolních evropských zemích, říká vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková v rozhovoru pro deník FORUM 24.

Česko je, co se týče genderové rovnosti, v hodnocení evropských zemí mezi posledními. V jakých oblastech je potřeba něco zlepšovat? 

Co se týká umístění v rámci evropského žebříčku genderové rovnosti, tak si Česká republika nevede příliš dobře. Jsme dlouhodobě na spodních příčkách mezinárodního srovnávání. Analyzuje se přitom počet žen zastoupených v politice, ve veřejných rolích a funkcích, dále zapojení mužů do péče a rozdělení péče o děti, o domácnost, rozdíly v platovém ohodnocení nebo problematika genderově podmíněného násilí. 

Dále čtěte

Štvou vás reklamy na webu FORUM 24? Tak pojďte číst bez nich!

Milí čtenáři, jak víte, deník FORUM 24 je nezávislý web, který si na sebe musí vydělat, protože jej nesponzoruje žádný…

Ve všech těchto oblastech Česká republika vykazuje mírný progres, změny se dějí. Ale nedějí se tak rychle, jak by bylo žádoucí a jak se dějí v okolních evropských zemích.

Vláda má svůj strategický plán, co chce v této oblasti dělat a vylepšit. Jde o změny v oblasti legislativy, nebo se to týká i práce s myšlením společnosti, vymýcení stereotypů a podobně?

Strategický plán je tím klíčovým dokumentem vlády pro prosazování rovnosti žen a mužů. Jeho implementaci garantujeme my, ale na plnění samozřejmě spolupracují všechny důležité rezorty. Strategie má svůj vlastní Akční plán prevence domácího a genderově podmíněného násilí.

Strategie tedy popisuje strategické priority. Akční plán už zahrnuje konkrétní úkoly, konkrétní opatření, časový plán, co se má stát, aby domácí násilí a genderově podmíněné násilí bylo redukováno a byla posílena prevence i zlepšena dostupnost specializovaných služeb pro oběti násilí. Ať už jde o děti, dospělé ženy, muže, či seniory. 

Co se týče strategických doporučení a oblastí, ve kterých potřebujeme dělat důležité změny, tak je to jednoznačně podpora flexibilních forem práce, částečné úvazky, sdílená pracovní místa. Dále snižování nerovností v oblasti platového odměňování, zvyšování dostupnosti služeb péče o děti, a to i u dětí mladších tří let. To znamená navyšování kapacit ve školkách, dětských skupinách a zajištění lepší regionální dostupnosti, zejména tam, kde je v tuhle chvíli akutní nedostatek kapacit, například v Karlovarském kraji. 

Dále čtěte

Výslovné a jednoznačné vymezení. Poslanci podpořili lepší ochranu obětí domácího násilí

K lepší ochraně obětí domácího násilí by měla přispět vládní novela, kterou v dnešním úvodním kole podpořila Sněmovna. V občanském…

Strategie taktéž počítá s dalšími opatřeními na podporu zapojování žen do politického a veřejného života. Jsou to cílená opatření, která mají postupně omezit prostor pro jakékoliv formy šikany, včetně kyberšikany, žen aktivních ve veřejném prostoru.

Další část opatření se týká vztahového sexualizovaného násilí. Tady bych znovu podtrhla posílení prevence, zakotvení prevence násilí, moderní sexuální výchovy, duševní gramotnosti do rámcových vzdělávacích programů a zvýšení dostupnosti specializovaných služeb pro oběti násilí, ale i programů pro původce násilí. Pokud tyto programy totiž budou dostupné a soudy budou moci nařizovat povinnou účast osobám, které mají problémy v oblasti seberegulace a agrese, tak bychom dokázali v mnoha případech zabránit přenosu mezigeneračních traumat. Velká část násilníků totiž jsou ti, kdo sami dřív byli obětí násilí a vyrůstali v násilném prostředí v klíčovém vývojovém období, zejména tedy v raném dětství.

Rodiny, kde péče je sdílená, jsou odolnější, stabilnější, méně často čelí riziku rozpadu.

Hodně se v souvislosti s genderovými nerovnostmi mluví o tom, jak se dotýkají žen. Jak se dotýkají mužů, jak jsou třeba znevýhodněni oni?

Pokud téma rovnosti mezi ženami a muži je někým vnímáno jako téma, které je nutné řešit proto, aby se dařilo lépe ženám, tak je to pohled poměrně krátkozraký a úzký. Společnost, která je férová a vyvážená, je společností, která je zdravější, odolnější a konkurenceschopnější. 

Pokud například péče o děti a domácnost není rovnoměrně a férově dělená mezi muže a ženy, tak tratí obě strany. Muži nevidí vyrůstat své děti, nejsou u velkých momentů jejich života, mohou být velmi přetížení tím břemenem, že živí sami rodinu, mají větší problémy v oblasti vyhoření, duševního zdraví. Někteří mohou inklinovat k rozvoji alkoholových závislostí. A ta dlouhodobá frustrace a přetížení může eskalovat právě i na úrovni partnerského násilí. 

Samozřejmě i ženy, které jsou naopak zase dominantně přetížené péčí, mohou trpět frustrací, že jejich práce není dostatečně viděná, vnímaná, ohodnocená, mohou trpět pocitem osamocení, sociální izolace. A i ony jsou potom výrazně ohrožené rozvojem nejrůznějších obtíží v oblasti duševního a fyzického zdraví, právě třeba také rozvojem alkoholových závislostí. Tomuto tématu se věnuje film Zápisník alkoholičky, který téma detabuizuje a ukazuje, jak dlouhodobé přetížení a sociální izolace mohou výrazně zvyšovat riziko rozvoje závislostí. 

Naopak rodiny, kde péče je sdílená, kde se oba partneři mohou profesně realizovat a mají dobrou podporu skrze služby péče o děti, jsou odolnější, stabilnější, méně často čelí riziku rozpadu. Oba partneři v takovém modelu péče bývají spokojenější a do jisté míry i zdravější, protože víme, že při genderových nerovnostech jsou například muži výrazně častěji ohroženi sebevraždou a celou řadou somatických obtíží.

Česko má velký dluh, co se týče ratifikace Úmluvy o prevenci a potírání násilí. Brzy se bude měnit složení senátu, čekáte, že se k tomuto dokumentu pak senátoři vrátí? A budete něco tentokrát dělat jinak, třeba co se týče vysvětlování tohoto tématu lidem?

Já myslím, že jsme si mohli opravdu ověřit, že trpělivé vysvětlování, osvěta, semináře, konference, bilaterální jednání s jednotlivými senátory a senátorkami – ať už skrze náš tým, nebo skrze nevládní organizace – měly efekt, protože úmluva neprošla o dva hlasy. Takže podpora senátu oproti předchozím rokům výrazně narostla. 

Dále čtěte

Ratifikace Istanbulské úmluvy se odkládá, chyběly dva hlasy. Proč některým lidem dokument tak vadí?

Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí neboli takzvaná Istanbulská úmluva se na konci ledna po letech váhání konečně dostala…

V těchto aktivitách chceme dál pokračovat, a pakliže se po senátních volbách obmění třetina senátorů a senátorek a bude to rozložení sil vůči úmluvě potenciálně nadějné, tak bych se určitě chtěla pokusit ji na jednání pléna znovu dostat. Například během jarních měsíců. Myslím si, že každé další vyjádření podpory tomu tématu se počítá.