Vladimir Putin FOTO: Kancelář prezidenta Ruské federace / se souhlasem
FOTO: Kancelář prezidenta Ruské federace / se souhlasem
Rozpaky, ba někdy až obavy vzbuzují okolnosti provázející globální mírový summit o Ukrajině ve Švýcarsku. Uskuteční se v polovině června a mají se na něj sjet zástupci více než stovky zemí. Ukrajina na něj vynaložila enormní diplomatické úsilí, jenomže jeho výsledky patrně zůstanou za očekáváními. Podle některých komentátorů mohou zemi bojující již třetím rokem o zachování své existence dokonce uškodit.
Nejméně 107 zemí má vyslat své zástupce na mírový summit, který se bude konat 15.-16. června ve Švýcarsku. Jak uvádí ukrajinský deník The Kyiv Post, jeho smyslem má být posílení mezinárodní podpory pro desetibodový mírový plán, který ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prezentoval v listopadu 2022 na summitu G20. Ukrajinská diplomacie tomu věnovala enormní úsilí, nicméně výsledky, které švýcarské setkání přinese, mohou nakonec silně zaostat za prvotním očekáváním.
Co má projednat mírový summit
Ukrajinský návrh obsahuje opatření k posílení bezpečnosti v oblasti jaderné, energetické, potravinové a také v oblasti životního prostředí. Zahrnuje body týkající se propuštění všech válečných zajatců i osob odvlečených do Ruska z dočasně okupovaných ukrajinských území.
Vedle těchto ustanovení se plán týká obnovení ukrajinské teritoriální integrity, stažení ruských vojsk z ukrajinského území, potrestání válečných zločinců či například poskytnutí fungujících bezpečnostních záruk třetími zeměmi.
Velmoci si zachovávají odstup
Diplomatické úsilí ukrajinského prezidenta a jeho země se podle webu Responsible Statecraft v poslední době neomezovalo „jen“ na mír, ale ubíralo se v zásadě dvojím směrem. V první řadě se Ukrajinci úspěšně snažili o hlubší zapojení zemí NATO do válečného dění, ať už šlo o možnost využívat západní zbraně na ruském území, nebo o přítomnost západních vojenských instruktorů na svém území. V této oblasti pak bylo jejich úsilí úspěšné.
Podstatně méně optimisticky ovšem vyznívá snaha Ukrajinců zapojit světové velmoci do svého mírového plánu. To, že na summit nebude pozváno Rusko, bylo známo od počátku. Bez úspěchu ale vyznělo také jednání s Čínou, jež zemi agresora podporuje. Po několika úvodních jednáních, na něž vyslala své zástupce, se do Švýcarska odmítla dostavit, a navíc představila svou vlastní „konkurenční“ verzi mírového plánu, který podpořilo podle jejích slov přes dvacet zemí. Ten je ale pro Ukrajince nepřijatelný.
Summitu se nezúčastní ani americký prezident Joe Biden, který na místo vyšle viceprezidentku Kamalu Harrisovou a národního poradce pro bezpečnost Jakea Sullivana, zatímco sám zamíří do Kalifornie na setkání se sponzory své prezidentské kampaně.
Klesající zájem Američanů někteří komentátoři kladou za vinu zvratu sil na ukrajinském bojišti, které se po úspěšné ofenzivě v Charkovské a a Chersonské oblasti změnilo ve vyčerpávající poziční válku. Plán na naprostý odchod ruských vojsk z okupovaných ukrajinských území tak vyznívá příliš odvážně, vzhledem k tomu, že Ukrajinci v brzké budoucnosti patrně nebudou mít dostatek sil k tomu, aby ho prosadili vojensky.
Zrní, zajatci a Záporožská elektrárna
Největší problém švýcarského summitu však leží jinde, píše web Evropská pravda. Je jím podoba výsledného dokumentu, který z něj má vzejít. Potíže se Zelenského mírovou formulí prý spočívaly od počátku v tom, že mnohé z více než stovky zemí podporují jenom některé body, zatímco jiné odmítají.
Typický je v tom případ afrických zemí, jejichž hlavním zájmem je zachování potravinové bezpečnosti, zatímco například požadavek na to, aby ruský prezident stanul před mezinárodním soudem, mohou pokládat za nerealistický, či ho rovnou přímo odmítnout. Mnohé z nich navíc Rusko považují za důležitějšího spojence než Ukrajinu.
Ukrajinci to chtěli vyřešit šalamounsky, a sice tak, že každá země může připojit svou podporu pouze pod ty body, s nimiž souhlasí. Jak ale zjistila Evropská pravda, která má k dispozici původní a zatím poslední návrh závěrečné rezoluce, ani u toho nezůstalo.
Ve výsledném dokumentu totiž nakonec zůstaly pouze body týkající se potravinové a jaderné bezpečnosti a výměny zajatců. Nic víc podporu přítomných zemí nezíská. Takový výsledek by ale pro mírové řešení a pro Ukrajinu mohl být škodlivý, ba přímo nebezpečný.
Vlk bude hladový, koza ohlodaná na kost
Podobný výstup by především resetoval vojenské a další požadavky vycházející z faktu, že Rusko zaútočilo na Ukrajinu jako agresor, porušilo snad všechny dohody a mezinárodní konvence a dopustilo se válečných zločinů. Právě náprava těchto základních porušení světového řádu se měla stát první podmínkou proto, aby s Ruskem mělo smysl jednat o míru. Nic z toho se ale v závěrečném komuniké objevit nemá a tyto body mírového plánu mají být vymazány.
Vyloučením těchto bodů mezinárodní společenství dává podle výše zmíněných komentátorů Rusku na srozuměnou, že to jediné, co z něj znovu na mezinárodním poli učiní plnoprávnou jednací stranu, budou jednání o jaderné a potravinové bezpečnosti a o výměnách zajatců. A díky tomu se jeho pozice změní z role „agresora“ do role účastníka mírových jednání. Tématem summitu nemá být dokonce ani osvobození či demilitarizace Záporožské jaderné elektrárny, což byl rovněž jeden z požadavků ukrajinské strany.
Couvnout není kam
Komentátoři se shodují na tom, že summit ve Švýcarsku samozřejmě po veškerém předchozím úsilí proběhnout musí a také z něj musí vyplynout nějaký výstupní dokument. Upozorňují ale také, že Ukrajina má veškeré právo se k němu nepřipojit a nepodepsat ho ve chvíli, kdy bude v rozporu s jejími oprávněnými zájmy. Volodymyr Zelenskyj podle nich musí najít způsob, jak „nezabít“ mírovou formuli, což se po švýcarském summitu může snadno stát.
Za nejdůležitějšího zastánce ukrajinských zájmů tak nadále platí její armáda. Jak ostatně ve svém vyjádření o nadcházejícím summitu řekla i analytička Jelina Beketová z Centra pro evropskou politickou analýzu, „nejsilnějším vyjednavačem Ukrajiny zůstávají ukrajinské ozbrojené síly, protože jejich činy ovlivní ruskou ochotu k účasti na budoucích rozhovorech“.
