Ve dnech, kdy se do skotského Glasgow sjeli státníci i odborníci z celého světa, aby na mnohadenním summitu řešili výzvy spojené s postupujícími změnami klimatu, vydala Světová meteorologická organizace (World Meteorological Organisation – WMO) rozsáhlou zprávu, v níž experti upozorňují, že podnebí se na celé planetě mění stále rychlejším tempem a měli bychom si tak zvyknout na to, že extrémní počasí je už teď  „novou normou“. Konkrétně zmiňují například vlny úporných veder nebo ničivé záplavy.

Zpráva o stavu klimatu pro rok 2021 zdůrazňuje, že se nám „svět mění před očima“. Dvacetiletý teplotní průměr od roku 2002 je podle vědecké práce poprvé v historii na trajektorii, na jejímž konci by mohlo být příští rok překročení průměru o jeden stupeň Celsia v porovnání s předindustriální dobou. Rekordně vysoko letos také podle studie vystoupaly hladiny světových oceánů, cituje z vědecké práce britská BBC. Meteorologická organizace schválně vypustila údaje před koncem roku, aby byly k dispozici v době konání klimatického summitu ve Skotsku.

Dále čtěte

Týdeník FORUM: Moc se vrací do parlamentu, rozhovor s Bendou nebo věčný náčelník Landa

Je tu další číslo Týdeníku FORUM. O čem je? O tom nejdůležitějším pro českou demokracii. Moc se totiž konečně po…

Studie, která klima posuzuje mimo jiné na základě teplot, extrémních jevů počasí či stavu světových oceánů, uvádí, že posledních sedm let včetně letoška bude nejspíš nejteplejších v historii měření, protože skleníkové plyny jsou v atmosféře v rekordně vysokých koncentracích. S tím je spojené právě stoupání teplot, které podle expertů pohání planetu do „nezmapovaných vod“.

„Extrémní události (počasí) jsou novou normou. Přibývá vědeckých důkazů, že některé z těchto jevů nesou stopu klimatických změn způsobených lidmi,“ tvrdí profesor Petteri Taalas z WMO. Zároveň připomněl některé extrémní výkyvy počasí, k nimž v roce 2021 ve světě došlo. Zmínil, že letos poprvé ve známé historii v nejvyšších polohách grónského ledovce pršelo, místo aby padal sníh. Poukázal také na vlny extrémních veder v Kanadě a částech USA, při nichž se teploty přiblížily k 50 stupňům Celsia. Evropu zase zasáhly velmi silné povodně, které si vyžádaly desítky životů a způsobily obrovské materiální škody. Extrém koneckonců zažilo letos v červnu i Česko, když se jižní Moravou prohnalo nevídaně silné tornádo, které za sebou zanechalo spoušť a rovněž několik mrtvých.

Velmi znepokojivé je podle odborníků také stoupání hladin světových oceánů. „Stoupají nyní rychleji než kdykoli jindy v posledních dvou tisíciletích. Pokud se udrží současný trend, tak do roku 2100 oceány stoupnou o více než dva metry, což může vést k vysídlení až 630 milionů lidí z celého světa. Následky něčeho takového jsou nepředstavitelné,“ má jasno Jonathan Bomber, ředitel Glaciologického centra v britském Bristolu.

„Od hlubin oceánů až po vrcholky hor, od tajících ledovců až po extrémní jevy počasí,  ekosystémy i společenství po celém světě jsou devastovány,“ okomentoval závěry klimatické zprávy pro letošní rok generální tajemník OSN António Guterres, podle nějž musí být aktuální klimatický summit v Glasgow „bodem zlomu pro lidstvo i planetu“. Setkání politiků i odborníků, které doprovázejí také mohutné protesty, je naplánované až do pátku 12. listopadu.