Voják Wehrmachtu odmítl popravit civilisty a zemřel s nimi. Je to legenda?

repro: medium.com

Sporná fotografie. Je voják bez přilby skutečně Josef Schulz v den legendární události? | FOTO: repro: medium.com

Dne 20. července 1941 se prý stala událost, která by měla vstoupit do dějin válek. Německý voják odmítl popravit civilisty a sám byl pak zastřelen s nimi. Příběh je to silný, bohužel není jisté, že se skutečně odehrál.

Vojákův výjimečný čin se podle podání šířeného od 70. let odehrál v době, kdy německé jednotky postupovaly k Sovětskému svazu a pro některé se překážkou staly oddíly jugoslávských partyzánů. Museli čelit drtivé převaze Wehrmachtu. Docházelo k tomu, že němečtí vojáci popravovali i civilisty, aby jim zabránili se k partyzánům připojit. Bylo to kruté předběžné opatření, aniž se tuto lidé něčím provinili, byť třeba jen z hlediska okupantů

Josefu Schulzovi bylo tehdy jen 32 let a patřil k 714. pěší divizi. Na východní frontě bojoval už téměř celý rok. 20. července 1941 byla jeho divize umístěna v Srbsku v malé vesnici Smederevska Palanka jihovýchodně od Bělehradu. Žili tam jen starší lidé a několik partyzánů. Schulz dostal rozkaz shromáždit všechny vesničany a partyzány, což udělal. Pak dostal rozkaz, aby je popravil. To však už odmítl s tím, že ti lidé jsou nevinní. Jeho důstojník mu opět nařídil, aby je popravil, ale Schulz stále odmítal. Důstojník pak nařídil dalšímu vojákovi, aby sebral Schulzovi helmu a postavil ho do řady s vesničany a partyzány. Voják byl pak popraven za neuposlechnutí rozkazu, a to jako první. Ani mu nezavázali oči, aby následky své neposlušnosti viděl do poslední chvíle. Zajímavé je, že vojenské záznamy u jeho jména uvádějí, že byl „zabit v akci“.

Článek Andreie Tapalagy na webu medium.com uvádí, že jeho čin možná dalším lidem zachránil život, protože Wehrmacht pak údajně podobné popravy zastavil, protože to bylo špatné pro morálku vojáků. Vzhledem k tomu, co se pak za války všechno ještě dělo, si tím ale nemůžeme být zrovna jisti.

Otázkou teď je, zda se tento příběh skutečně odehrál. Jsou autoři, kteří o tom pochybují. Někteří Schulzovi spolubojovníci ho na dochované fotografii poznávají, jiní zase říkají, že to není on.

Pavel Hofman

Zpráva Zentrale Untersuchungsstelle Ludwigsburg z roku 1972 pro vyšetřování nacionálně-socialistických zločinů odmítla identifikovat zobrazenou osobu jako Schulze. Studie provedené pracovníky ludwigsburgské kanceláře a Vojenským archivem ve Freiburgu dospěly k závěru, že Josef Schulz byl zabit už 19. července 1941 během střetnutí s partyzány a že 20. července již ve dvě hodiny ráno bylo příslušné oznámení zasláno příbuzným. Odporují si tyto dvě verze? Podle toho, co dnes víme, to zřejmě stoprocentně nejsme schopni rozhodnout. Z hlediska přísné historické vědy je opatrnost na místě. Jisté je, že postava „dobrého Němce“ byla v 70. letech velmi potřebná, protože docházelo ke sbližování mezi (západním) Německem a Jugoslávií. Rozpornost příběhu pak našla odraz v tom, že Schulz zůstal přes námitky historiků v Jugoslávii populární postavou, ale veteránské partyzánské organizace proti tomu vznášely námitky.

V každém případě je to příběh, kterému lidé chtěli věřit.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner