Předseda KSČM Vojtěch Filip FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Čeští politici se mohou a dokonce musí chovat, jak jim jako demokraticky zvoleným představitelům státu či obce náleží, a sice svobodně vykonávat nezávislou politiku na základě vlastního uvážení bez ohledu na přání cizích autoritářských mocností. Přesto nejenom Rusko, ale i někteří naši milovníci bývalého režimu, již stále hledí se slzou nostalgie zpět k normalizaci, nedokážou pochopit, že jsme dnes svébytný stát, nikoli ruská kolonie a součást východního bloku. Jedním z nich je předseda KSČM a vysoký ústavní činitel dnešní ČR Vojtěch Filip.
Trojice pražských „rebelů“ – primátor Zdeněk Hřib (Piráti), starosta městské části Praha 6 Ondřej Kolář (TOP 09) a starosta Řeporyjí Pavel Novotný (ODS) – musí mít nyní policejní ochranu, jež jim byla přidělena na základě hrozícího nebezpečí ze strany Ruska a jeho stoupenců. A zatímco měli všichni tři obdržet vyhrůžky fyzickou likvidací, komunistický lídr a 1. místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip označil jejich dosavadní počínání za „drzost“, po níž následuje „škemrání“ o pomoc „za peníze daňových poplatníků“. Ve skutečnosti je drzost, a to velká, právě Filipovo vyjádření.
Někteří tzv. komunální politici mají dost drzosti dělat bez mandátu od voličů dokonce i zahraniční politiku a to i proti vládě ČR. Když se pak proto dostanou do potíží, tak škemrají, aby je za peníze daňových poplatníků Policie ČR chránila. Jejich strážníci jim najednou nestačí.
— Vojtěch Filip (@vojtafilip) April 26, 2020
Zvolení Vojtěcha Filipa do Sněmovny na každé další funkční období je nepříjemné déjà vu časů minulých, kdy liberálně smýšlejícímu člověku nezbývá než doufat, že na Malostranském náměstí, kde poslanci sídlí, nedojde v příštích čtyřech letech k větším škodám ve formě legislativních změn. Naproti tomu zmíněným třem pražským politikům se dá zajisté vytýkat mnohé, vyjma politické impotence směrem k Rusku. Chování řady českých politiků v čele s Hradem vůči Rusku lze nazvat spíše podlézáním. A případné opatrné našlapování v minovém poli nezřídka končí ve chvíli, kdy se dočkají zpětné reakce. Situace se však nyní obrátila.
První výraznější granát do stojatých vod česko-ruských vztahů posvěcených prezidentem Milošem Zemanem hodil loni na podzim Pavel Novotný, překvapení posledních komunálních voleb (a nejenom jich). Svérázný řeporyjský starosta vyčetl v přímém přenosu Rusku jeho válečné zločiny, a ač tehdy netušil, že mluví před miliony diváků v celostátní televizi, následně si stejně ještě přisadil. Na rozhodnutí radnice pod jeho vedením vystavět pomník vlasovcům, kteří se výrazně angažovali při osvobozování Prahy, reakce ruské strany nic nezměnila. Naopak. Všechno má být mnohem pompéznější, než jak bylo původně zamýšleno, včetně sofistikované formy ochrany pomníku před případnými vandalskými útoky. Neřízená střela Občanské demokratické strany má sice místy jisté obtíže ukočírovat sama sebe, nicméně Novotný skrze naservírování historických konotací Rusku takřka beze zbytku získal sympatie liberálů, kteří ho předtím v roli bulvárního novináře přehlíželi či zavrhovali.
Přestože on sám se řídí heslem, že pokud vám chce někdo opravdu ublížit, tak to učiní, ale nevyhrožuje vám, situace nabrala na vážnosti s dubnovou akcí Novotnému zřejmě nejenom geograficky blízkého starosty Prahy 6 Ondřeje Koláře. Ten se s dřívějším posvěcením zastupitelstva rozhodl využít nouzového stavu a definitivně odstranit sochu stalinského vojevůdce maršála Koněva z náměstí Interbrigády v pražské Bubenči. A od té chvíle se spustila dominová reakce, jíž vévodí oznámení ruského ministra obrany Sergeje Šojgu o trestním stíhání „viníků“ této údajné potupy ruské vojenské slávy.
Soudruhům těžko vysvětlovat, že jejich rusofilní satira právního řádu je u nás aktuální přibližně jako vedoucí role komunistické strany. Kremelská a prokremelská propaganda však jede jako perpetuum mobile. Reakce jejích zastánců z řad českých komunistů není velkým překvapením; mnohem více zaráží fakt, že se z řad představitelů exekutivy s výjimkou ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) proti ní nikdo hlasitěji nevymezil. A to ani ve chvíli, kdy se mají pražští politici podle informací policie nacházet v bezprostředním ohrožení.
