Volební tsunami na levici aneb Hamáčkův a Filipův účet za vládní mesalianci s Babišem

ČTK

Předseda KSČM Vojtěch Filip a předseda ČSSD Jan Hamáček | FOTO: ČTK

Krajské a senátní volby skončily debaklem vládní koalice. ANO zůstalo za očekáváním, ale hlavními poraženými jsou ČSSD a KSČM. Jejich předsedové Jan Hamáček a Vojtěch Filip si nechtějí přiznat, že skládají účty za vládní spolupráci s Andrejem Babišem a jejich strany mizí z politické mapy.

ČTK

Krajské volby přinesly vládnímu bloku ANO, ČSSD a KSČM ztrátu 159 zastupitelských mandátů, 40 procent jejich celkového počtu. Dominantní Babišovo hnutí získalo proti posledním volbám v roce 2016 pouhé dva mandáty navíc a zůstalo téměř deset procent za volebními průzkumy. Skutečné Waterloo utrpělo v senátních volbách, kde z osmi postupů do druhého kola vyhrálo v jednom obvodu na Karvinsku, což byl také jediný úspěch vládní koalice.

Likvidace koaličních partnerů

Co je však pro premiéra Babiše mnohem varovnější, svým populismem a posunem doleva likviduje svoje potenciální koaliční partnery. Pokračuje v luxování voličů ČSSD a KSČM zejména vyššího věku, kteří v něm spatřují větší jistotu pro uspokojování jejich zájmů.

Polibkem smrti je potom opakovaná premiérova chvála Jana Hamáčka, jak se mu s ním na rozdíl od jeho předchůdce Bohuslava Sobotky dobře spolupracuje. „Já bych mu teď chtěl oficiálně poděkovat, i když možná v rámci ČSSD mu to budou vyčítat, on mě v debatách televizních nepodrazil,“ prohlásil Babiš po krajských volbách.

Ve skutečnosti Hamáčkovi poděkoval za jeho loajalitu a ohebnost, kdy při jakémkoli náznaku konfliktu pokaždé ustoupil. Fakticky mu děkuje i za jeho ochotu kdykoli mu krýt záda, a to i v ostudné kauze střetu zájmů na evropské úrovni. Nominant ČSSD na postu ministra zemědělství Miroslav Toman potom důsledně střeží dotační penězovody do Agrofertu, a sociální demokracie se tak přímo podílí na prosperitě oligarchova impéria.

Ohebný Hamáček

Ukázková kvalita vládní symbiózy byla patrná při dlouhých loňských tahanicích s prezidentem Zemanem kolem jmenování nového ministra kultury. Navzdory koaliční smlouvě Hamáček neudržel nominaci místopředsedy ČSSD Michala Šmardy a lavírující premiér se nakonec přiklonil na stranu hlavy státu.

archiv

Stejně tak Hamáček ustoupil při březnovém jmenování tehdejšího náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly šéfem Ústředního krizového štábu. Podle krizového zákona měl jako ministr vnitra v jeho čele stanout on, ale k výměně došlo až později.

Šéf ČSSD se tehdy zapsal jako zdatnější komunikátor než chaotický premiér, což nebylo tak obtížné, a mylně vsadil na relativní úspěch jarního boje s koronavirem. Nejenže jeho červený svetr jako symbol údajného vítězství nezabral, ale dnes, kdy se Česká republika propadla na nejhorší příčky v Evropě, působí spíš jako rudý hadr.

Vláda selhala

Vláda fatálně selhala a ve vývoji epidemie nyní výrazně zaostává i za těmi evropskými zeměmi, které na tom byly na jaře o poznání hůř. Hamáček svoji pozici nevylepší promluvami „já to v červenci říkal“ (ale neprosadil) a nepřekryje volební debakl strašením, že „pokud nic neuděláme, budou v ulici mrazáky na mrtvoly“.

archiv

Nikdo nezpochybňuje, že je dnes situace zejména ve zdravotnictví velmi složitá, ale právě v krizových situacích země nepotřebuje, aby v jejím čele stáli hysteričtí panikáři, kteří u mnoha lidí ještě zvyšují hladinu stresu a vybičovaného strachu.

Pokud ministr vnitra svoji roli šéfa Ústředního krizového štábu emočně nezvládá, měl by raději uvolnit místo někomu odolnějšímu. Tímto chováním potvrzuje vlastní bezradnost a nezvládnutou roli vlády, což je v přímém rozporu s volebním sloganem ČSSD „V krizi vás ochráníme“.

Hamáček ve skutečnosti neochránil ani programové body, které ČSSD ve vládě prosadila, ale Babiš si je pružně přisvojil. Nepomohlo mu ani angažmá kontroverzního Michala Haška v čele volebního štábu, ani pevnější přimknutí k prezidentu Zemanovi, který stále více ztrácí soudnost. Nedočká se od něj vděku, naposledy vypeskoval sociální demokracii kvůli výsledku voleb za slabé lídry.

Personální paralýza ČSSD

Šéf ČSSD utrpěl už třetí volební debakl za sebou (po komunálních a senátních volbách v roce 2018 a evropských volbách v roce 2019) a za normálních okolností by po takové volební tsunami rezignoval. Hamáček se k tomu však příliš nemá a veškerou diskusi, jak dál, odkazuje na sjezd v lednu příštího roku.

ČTK

To jen svědčí o naprosté paralýze a personální vyprahlosti sociální demokracie, kde se za současné situace do jejího čela nikdo nehrne. Hamáček nepřekročí svůj stín, svoji roli Babišova vazala patrně dohraje až do sněmovních voleb a má našlápnuto k tomu, že za sebou zanechá marginální a zdecimovanou stranu na pokraji ekonomického bankrotu.

Tato chvíle se může nečekaně přiblížit, jelikož velké pnutí se odehrává u komunistů, kde už je jasné, že bude v listopadu zvoleno nové vedení. Dlouholetý matador Vojtěch Filip už nebude obhajovat funkci předsedy, údajně ze zdravotních důvodů.

KSČM kopírovala osud ČSSD a s každými volbami poté, kdy začala podporovat Babišovu vládu, končila hůř. Krutou porážku utrpěla i nyní, kdy v krajských volbách ztratila propastných 85 procent mandátů a ve volbách do senátu nepostoupila ani v jednom obvodu do druhého kola.

To je voda na mlýn Filipově opozici tvrdého jádra, která mu vytýkala odklon od socialistických idejí a kolaboraci s velkokapitalistou výměnou za několik pohodlných křesel a limuzín. Nikdo nemůže tušit, co se v nejbližších týdnech uvnitř na krev rozhádané partaje odehraje, ale už dnes se ozývají hlasy k odklonu od vlády.

„Nedaří se nám vystoupit ze stínu Andreje Babiše, vláda s ním je taktický manévr vynucený okolnostmi, blíží se okamžik, kdy bychom měli zvážit jeho podporu a oddělit se,“ uvedl poslanec KSČM Jiří Dolejš a přidávají se i další.

Padne vláda?

Krajské a senátní volby ukázaly trendy nálad veřejného mínění před klíčovými volbami do poslanecké sněmovny v příštím roce. Sociálním demokratům a komunistům důrazně nastavily zrcadlo, že jejich vládní mesaliance s Andrejem Babišem byl sebevražedný omyl.

Zatímco Hamáčkova sociální demokracie je zřejmě odevzdána dohrát svůj part až do hořkého konce, turbulence u nevypočitatelných komunistů mohou narušit status quo a za jistých okolností (opuštění vlády nebo případné vyslovení nedůvěry vládě) přiblížit předčasné volby. Opozice se jich obávat nemusí.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner