Komunistka Kateřina Konečná FOTO: Pavel Šmejkal / FORUM 24
FOTO: Pavel Šmejkal / FORUM 24
KOMENTÁŘ / Doba vymknutá, společnost napjatá jak kůže bubnu a křesťané se zapojili do předvolebního boje (zde a zde). Reagují na šířící se nenávist ve společnosti, ale taky na útoky na církve, které můžeme najít v programu komunistického Stačilo! – nejvyšší představitel české katolické církve arcibiskup Jan Graubner na stránkách Aktuálně.cz zveřejnil vážné „předvolební varování“.
Začíná slovy: „Jsem člověk věřící a přemýšlel jsem nad svou odpovědností za věci veřejné, o účasti ve volbách a zodpovědném rozhodování. Nejvíc mě k tomu motivovalo, když jsem se dozvěděl, že někteří křesťané jsou schopní dát hlas Stačilo! (tedy komunistům). Ti totiž už ve volebním programu slibují výrazné kroky proti věřícím, ale i ostatním lidem. Vědomá podpora zla je přece hřích. A za hřích považuji i hloupost zaviněnou nezájmem!“
Přímé varování před volbou přejmenovaných komunistů Kateřiny Konečné. Zásadní je věta „vědomá podpora zla je hřích“. Adresována je hlavně křesťanům, věřícím. Ti by měli chápat pojem „hřích“ (je to jednání proti Bohu, tedy proti lásce a životu), ale hřích chápou i nekřesťané. Vnímají ho jako zlé jednání, které nikdy nepřinese nic dobrého.
Jít volit považuje Graubner za povinnost. Cituji: „Musím jít, protože to není jenom moje právo, ale i výraz odpovědnosti za sebe, rodinu, přátele i za stát.“ A koho volit? „Pokud dám totiž hlas lidem morálně zkaženým, kteří šíří nenávist a zlo, mám osobní odpovědnost za následky takové volby. Sám mám díl odpovědnosti za zlo, které způsobí.“
Co je dnes zlo?
Ta slova působí jasně, zdá se, že se nedají nechápat, že jim každý, křesťan i nekřesťan, musí rozumět. Omyl. Žijeme v době, kdy se pravda mění v lež a lež v pravdu, v době, kdy se vytrácejí hodnoty. ANO běžně prohlašuje vládu Patra Fialy za zlo. A naopak vládní politici mluví o Andreji Babišovi jako o „zlu“, někdy jako o vtěleném zlu. Když vidíte, jak lidé sprostě řvou na Fialu na ulicích, to převrácení hodnot najednou chápete, jste jeho přímými svědky.
Graubner tedy zlo pojmenovává: „Nemohu dát hlas stranám, které šíří nenávist vůči jakýmkoliv skupinám lidí (Ukrajinci, Židé, lidé s odlišnou orientací…). Takto začala druhá světová válka. Nedám hlas lidem a stranám, které ohrožují náš demokratický systém a jeho instituce, útočí na nezávislá média a nezávislost soudů, chtějí nás vyvést z EU a NATO.“
Arcibiskup přešel do konkrétního výčtu, aby bylo zcela jasné, koho on považuje za šiřitele zla (nikoli za zlo samo). Mluví mimo jiné o uprchlících z Ukrajiny, proti nimž ostře vystupuje Tomio Okamura a SPD. Jeho varování, a to cením, se tedy netýká jen komunistů. Je to o to cennější, že část katolíků k SPD léta tíhla. V minulých volbách kandidoval jako lídr pražské kandidátky SPD Josef Nerušil, blízký spolupracovník pražského arcibiskupa Dominika Duky. O čtyři roky dřív se Okamura na sociálních sítích chlubil dopisem, v němž mu kardinál Duka poblahopřál k volebním výsledkům. Není divu, že i někteří křesťané volili SPD, když měli takový vzor v čele katolické církve.
Malá poznámka. Jsem rád, že Graubner mluvil přímo o ukrajinských uprchlících, ale vidím jako chybu, že nezahrnul i muslimské uprchlíky. Je jich u nás málo, nejsme Německo či Francie, ale u určitých skupin obyvatel, mezi nimiž najdeme i křesťany, nečelí o nic menší nenávisti než Ukrajinci. Stejně tak mohl vedle nenávisti k Židům zmínit i šířící se nenávist k Palestincům v Gaze.
Graubner ale nemíří jen na Stačilo! a SPD. Varuje, že „pokud je někdo usvědčený podvodník a lhář, bude se stejně chovat i v politice. Pokud člověk, který se uchází o můj hlas, nedodržuje a nectí pravidla a zákony, nemůže dostat můj hlas, protože je nebude ctít ani v politice.“ Tady se výčet nebezpečných politiků značně rozšiřuje; usvědčený lhář je kupříkladu Andrej Babiš.
Vrátím se ke komunistům ze Stačilo! toužícím po návratu do sněmovny. Jejich program (bod Kultura) je namířený proti církvím, proti všem církvím. Chtějí nad nimi zavádět dohled jak za minulého režimu. (A dodám, že aby si lidé nevzpomněli, jak jsme v minulém režimu žili, chtějí zrušit Ústav pro studium totalitních režimů, ÚSTR, ústav paměti národa.)
Bez Charity a Diakonie by se zhroutil sociální systém
Jana Maláčová, lídryně pražské kandidátky Stačilo!, ke slovům arcibiskupa řekla: „Ráda bych pana Graubnera viděla stát na straně slabých a chudých a slyšela jeho návrhy, jak řešit sociální nerovnosti. Chudoba není osobní vina, ale selhání společnosti.“ K tomu snad stojí za připomenutí dvojí. Za prvé, že Maláčová byla ministryní práce a sociálních věcí ve vládě Andreje Babiše. Co ona pro slabé a chudé udělala?
Druhá oblast je mnohem důležitější, totiž co dělají církve pro občany v těžkých životních situacích. Je dost strašné, že o tom bývalá ministryně sociálních věcí neví. Zmíním zde část činností Charity a Diakonie, tedy dvou významných organizací stojících na křesťanských základech. Provozují domovy pro seniory (kde kdo tam chce své rodiče dostat), domovy se zvláštním režimem pro lidi s kognitivními poruchami atd. Denní stacionáře, kam můžete svěřit seniora s demencí na den a večer si ho vezmete zase zpět domů – tuto službu můžete využívat třeba každý den.
Provozují odlehčovací služby, napomáhající rodinám, které se starají o lidi s nejrůznějšími poruchami. Mimochodem se tyto různé činnosti platí z příspěvku na péči plus třeba z důchodů.
Charita a Diakonie vedou speciální školství pro děti s postižením, poskytují ranou péči pro děti s postižením do šesti let, jež je terénní (ambulantní), tedy nepobytová. Vedou domovy pro další lidi s postiženími (ne-seniory), nízkoprahová centra pro vyloučené skupiny obyvatel různého věku, azylové domy pro ženy v nepříznivé životní situaci, programy pro sanace, podporu rodin, programy pro bezdomovce atd. Ale také programy ve světě pro návraty emigrantů a pro podporu lidí v zemích jejich původu.
Tohle paní Maláčová neví? Troufnu si tvrdit, že bez pomoci zmíněných organizací spojených s církvemi by se sociální práce v naší zemi zhroutila. Jan Graubner má svatou pravdu, Stačilo! není možné volit, stejně jako není možné volit SPD, pokud chceme, aby stát zůstal svobodný a fungoval. A stejně chybné, stejně riskantní, je volit politiky, kteří pohrdají zákonem. Jako Andrej Babiš, který soudkyni vrchního soudu Evu Brázdilovou nazývá komunistickou prokurátorkou.