Vondra: Když mluví Babiš o Havlovi, tak to neberu vážně. V EU se nechal opít rohlíkem

FB Alexandr Vondra

Alexandr Vondra | FOTO: FB Alexandr Vondra

Disident, spolupracovník Václava Havla, velvyslanec v USA, ministr obrany, europoslanec a nově i místopředseda Občanské demokratické strany. I po třiceti letech rád vzpomíná na porevoluční období, ale skutečný zápal cítíte, jakmile dojde na Evropu. V rozhovoru pro deník FORUM 24 mluvil o devadesátých letech, o servilním chování Andreje Babiše na evropské půdě i o výstavbě americké základny na našem území.

V projevu jste řekl, že se hlásí zpátky do práce starý havloid. Zvolen jste byl, co bude dál?
Tak já jsem měl tu čest, a vlastně i radost, stát po boku Václava Havla v těch nejdůležitějších letech pro naši zem, respektive na konci osmdesátých a začátku devadesátých let, na což vzpomínám moc rád. Myslím, že mu můžeme být za hodně vděčni. V posledních letech zaznívalo na jeho adresu leccos… Rozhodl jsem se tedy přihlásit k Havlovu dědictví a vlastně se i zeptat, jestli se po něm nestýská i lidem v sále. A mám pocit, že tam určitý potlesk zazněl (pousměje se).

Ale pokud jde o společnost jako takovou – chybějí jí Havlovy hodnoty?
Ale to jsou hodnoty, na kterých je postavena naše civilizace. On byl pouze jedním z těch, kteří za ně byli schopni bojovat i v době, kdy to znamenalo riziko kriminálu. V tom spočívala jeho velikost.

Proč myslíte, že se zrovna „pravda a láska“ vepsaly do pamětí?
Dobře si pamatuji, jak tuhle větu použil Václav Havel na balkoně v listopadu 89, kdy chtěl jako velmi nezkušený táborový řečník zvolit na závěr něco pozitivního a úderného… Když jsme viděli na Václaváku sto tisíc lidí, tak se nám všem klepala kolena. Následně chtěl, abych vystoupil, ale já jsem rázem dostal psychosomatický záchvat a řekl, že to nedám. Ale on musel. A z pro mě nepochopitelných důvodů se tomu heslu mnozí smáli, ale myslím si, že to nebylo správné, protože pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí. Jednak je zápas o pravdu strašně důležitý, protože se nejedná o pravdu s velkým P, kterou máme, nýbrž o zápas o ni. A láska? To je v širším slova smyslu schopnost lidí spolu mluvit a respektovat se navzájem. Čili v tomto ohledu jsou to myslím cíle, které jsou předpokladem smysluplné politiky a soužití lidí. Nenávist a lež nejsou východiskem k žádnému řešení, ale cestou ke konfliktu.

Jak se vám následně poslouchají výroky premiéra Andreje Babiše, že má jít pravda a láska… do patřičných míst?
Myslím si, že je to taková kličkovaná. Na jednu stranu se přihlásí k Havlovi a na druhou dělá všechno pro to, aby to jeho dědictví popřel. Takže když mluví Babiš o Havlovi, tak to neberu vážně.

Co jste si vy sám ze spolupráce s Václavem Havlem odnesl?
Nesmírně moc. Možná šlo o dílo náhody, že to bylo zrovna v té nejzajímavější době. Vídali jsme se prakticky denně a nikdy to na nezapomenu.

A umíme se poučit z historie, že se zkrátka něco špatného může stát, i když to nastupuje plíživě?
Tohle je samozřejmě velké riziko. Dnes je svoboda oklešťována a hodnoty jsou často relativizovány, a to nikoli revolučním aktem či policejním násilím, jako tomu bylo za bolševika, ale určitou formou plíživé, až salámové metody. Zprvu si toho někteří lidé ani nevšimnou, ale najednou… Krok sun krok, až se jednoho dne probudíme a můžeme svobodu zase ztratit. Svoboda je volba možností.

A kde se podle vás nachází dnes?
Upřímně řečeno, kyvadlo jde hodně doleva. A to nemyslím pouze tady, ale i v Evropě jako takové. Znovu se dostávají ke slovu různí sociální inženýři, kteří nám opět chtějí všechno nařídit… Co je zdravé, co máme jíst nebo co máme a nemáme říkat či s kým se stýkat. Podceňování schopnosti člověka  správně se rozhodnout, to opravdu nemám rád. Myslím si, že člověk má mít právo se rozhodovat, ale zároveň poté i nést odpovědnost za ona rozhodnutí.

Pavel Hofman

Zmiňujete sociální inženýry. Kupříkladu?
Tak jde to z různých směrů… Ale v české politice na to nepochybně často sedá česká vláda. Jednou ANO a podruhé socialisté. Dokonce jde o takový konglomerát, kdy na jedné straně socialisté přimhuřují oči nad tím, že má Babiš z politiky docela výhodný byznys, a on jim na oplátku toleruje tyhle inženýrské nápady, a ještě jim na to dává peníze. A jenom díky jeho komunikační schopnosti se mu daří to, že původně socialistické záměry politicky zkomunikuje ve svůj prospěch. A to je důvod, proč se drží nahoře a ČSSD padá dolů.

A kdyby žil Václav Havel, co by říkal na současnou politickou situaci? Jakou radu myslíte, že by nyní dal on vám?
Zde si dávám trošku bobříka mlčení. Často se lidé ptají, ale neumím mluvit za něj. A co se týká rad, tak nevím… Nemyslím si, že byl v pokročilém věku velký fanoušek ODS, ale zároveň věděl, že jsem se začal ve straně po roce 2005 angažovat. A rozhodně jsme spolu někdy rádi promluvili. Jeho politická preference byla asi trošku někde jinde, ale nemyslím si, že je to důležité. Především jde o to, co tu odehrál v klíčových letech, což bylo v těch následujících naprosto klíčové v cestě ke svobodě. A že ODS hrála zase klíčovou roli v tom, aby dostala ta cesta nějaký řád, je myslím evidentní. Koneckonců jsem volil ODS od samého počátku, což dobře věděl, a dokázali jsme spolu i tak dobře spolupracovat. Nikdy jsem se ho vlastně neptal, koho volil… Ale myslím si, že mohl mít tenkrát blíže spíše k ODA.

Na druhou stranu se často mluví o nové a staré ODS s tím, že došlo k obrodě. Cítíte změnu?
Určitě jsme se obrodili. A obrovskou zásluhu na tom má předseda Petr Fiala. Stranu postavil na nohy a vrátil jí důstojnost, vážnost a serióznost. A zároveň jsme se zbavili některých lidí, kteří nás stahovali do suterénu. Takže vnímám dnešní ODS skutečně jako novou, obrozenou stranu.

Eric Drooker

Vy sám jste ve volbě místopředsedy získal nejvíce hlasů, předchozí nominaci na dvojku ve straně jste odmítl. Cítil jste tak velkou podporu už před kongresem?
Mám ve svém věku jednu výhodu, a to, že nemám žádné ambice či nervozitu, jestli dosáhnu toho či onoho. Stejně jako k volbám do Evropského parlamentu jsem k tomu přistoupil sportovně a s nadhledem… Chcete-li, jsem připraven pomoci, pokud ne, nic se neděje, život běží dál. Ale samozřejmě, pokud důvěru dostanu, jsem pracovitý člověk, a neznamená to tedy, že bych to nebral jako závazek pracovat. Ti, co mě znají, vědí, že se v Evropském parlamentu určitě neflákám.

V Evropském parlamentu nedávno rezonoval i váš výrok o tom, že je Greta produktem lobbistů. Můžete to trochu rozvést?
Ona sama se musela rozloučit s jedním mladíkem, který jí organizoval program, protože se ukázalo, že mu to přináší poměrně značné prostředky. Ale myslel jsem to ještě trochu jinak… Samozřejmě nemám žádnou iluzi o tom, že ti, kdo prosazují politiku jediného řešení, monopol na větrníky a soláry, nesestaví velkou plejádu těch, kteří se těší, že budou mít výhodný byznys. Vždyť my jsme si to zažili sami. Během úřednické vlády Jana Fischera se tehdy nezastavila neřízená podpora solární energie a baroni na to naskočili. Kdo by taky nechtěl mít garantovaný výnosný byznys, když vám stát zaručí monopol.

A váš pohled na současnou environmentální politiku?
Věnoval jsem se klimatologii, ještě když to nebyl módní pohled na svět, a myslím si, že o tom něco vím. A na jedné straně jsem připraven pro ochranu přírody dělat hodně, protože si myslím, že je to naše povinnost. Chceme mít přece zdravý vzduch, nekontaminovanou půdu, životaschopné lesy. Je hodnotou uchovat biologickou rozmanitost, ale varuji před jednou věcí, a to, že se nám tady prodává zelená politika. A jde za tím někdo s transparentem, že musíme změnit ekonomický a společenský systém. Zelená je sice hezká barva, ale když to rozkrojíte, je to jako u melounu, uvnitř je červená jako krev. A já tady nechci ničit kapitalismus.

O Zelené dohodě (Green Deal) jste mluvil i v prosinci na plénu s tím, že je podle vás moc radikální a klade nerealistické cíle. Kde jsou podle vás hlavní překážky?
Myslím si, že je příliš radikální ten cíl, minus 55 do roku 2030. Zranitelné země, a my mezi ně patříme, s ním budou mít velký problém. A jedna věc je šířit informaci, že pokud to neuděláme, tak se usmažíme na planetě. Zde vám zodpovědně jako přírodovědec říkám, že to skutečně není pravda. Opravdu to hraničí s šířením poplašné zprávy. Je nezodpovědné takovýmto způsobem zneklidňovat společnost, protože když se nepřidají ostatní země jako Čína, Indie, Amerika nebo Brazílie, tak to nebude mít žádný efekt. Evropa totiž vytváří přibližně osm procent CO2. A kdybychom nyní udělali tato drastická opatření nepřipraveně, upozorňuji, že to bude útok na peněženky všech místních lidí… Zdraží jim to topení, svícení i dopravu. A lidi půjdou do ulic. Koneckonců jsme to viděli ve Francii, kde chtěl Macron zdražit benzin pouze o maličko. Aby bylo jasno, tady se bavíme o potenciálním růstu ceny o euro za litr.

Někteří poslanci hnutí ANO zmiňovali, že bychom na uskutečnění potřebovali více finančních prostředků. Ani v tom případě by to nebylo proveditelné?
Samozřejmě je to mimořádné nákladná operace. Jediná země, která se k tomu zatím nepřihlásila, je Polsko. A podle mého je zcela jasným cílem, aby na to dostalo prostředky. Měli by s tím velké problémy, jeho výchozí pozice je úplně jiná než pozice Dánska nebo Rakouska. A zatímco Poláci nechali nohu ve dveřích, Češi ne. Babiš měl přitom jenom dvě možnosti, kde si mohl vymoci takový způsob řešení, abychom Green Deal zvládli. Ale když ho odsouhlasíte, tak žádnou šanci nemáte. První dostal hned na prosincové Radě v Bruselu, která funguje na principu jednomyslnosti. Poláci to neodsouhlasili, ale Babiš pouze tvrdil, že to nezvládneme bez jádra. Jenže jeho požadavek na zařazení jádra mezi čisté se mu prosadit nepodařilo a veto nevyužil. Měl ho držet, dokud by si to neprosadil.

Proč myslíte, že nakonec ustoupil?
Nevím, to se musíte zeptat jeho. Nechal se opít rohlíkem, kdy mu do usnesení dali to, co dávno platí a co nikdo nezpochybňuje, a sice, že máme právo postavit si jadernou elektrárnu, když budeme chtít. Ale nepodařilo se mu dosáhnout zmiňovaného zařazení do čistých zdrojů, které by znamenalo zvýhodněné financování jádra jako kompenzačního vyrovnání za uhelné elektrárny, které se budou muset zavírat. Čili tady tu možnost propásl. Druhou a poslední dostane, když se bude projednávat rozpočet na další sedmileté období. Ale tam bude mít jednu velkou nevýhodu, protože jeho veto by představovalo zároveň veto pro veškeré platby Agrofertu.

Archiv ODS

Vraťme se na chvíli ještě ke sněmu. Velkou odezvu měl mezi členy váš návrh založit společnou leteckou základnu se Spojenými státy…
Třeba zmiňovaní Poláci si velmi dobře uvědomují nesamozřejmost své bezpečnosti v Evropě a udělali by všechno pro to, aby měli americkou základnu na svém území, a taky ji dostali. Jakmile budou mít Spojené státy své zařízení v nějaké zemi, tak jim bude na její bezpečnosti záležet mnohem víc, než když tam nemají nic. Jakmile budete mít děti, tak vám bude mnohem více záležet na tom, aby v domě nevznikl požár. To je stejný princip.

Vždycky jsem tvrdil, že je v našem zájmu mít na našem území vojenskou základnu NATO. Je to primárně o Američanech, kteří mají takové základny v Itálii, Německu, Holandsku… Mají s nimi tradičně i užší vazby, protože vašemu spojenci na vás poté záleží nejenom kvůli vašim krásným očím, ale i kvůli tomu, že má na vašem území svoje lidi.

 

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner