Okupace Československa v roce 1968. Foto: František Dostál, Wikimedia Commons
Okupace vojsky Varšavské smlouvy z roku 1968 způsobila po celé zemi mnoho tragických příběhů. Pro obyvatele Jičína se stala nejčernějším dnem sobota 7. září. Pět polských vojáků, kteří opustili svůj tábor a silně opilí vyrazili do centra Jičína se samopaly v ruce, se nesmazatelně zapsalo do historie města tím nejhorším možným způsobem.
Zdislaw Kowalski, Felix Zajac, Zykmund Zapasa, Wieslaw Czerwonka a Stefan Dorna mířili ke křižovatce, které se v Jičíně říká Na Letné. Souhrou okolností míjeli Jaroslava Veselého, Vítězslava Klimeše, Bohunku Brumlichovou a Janu Jenčkovou, kteří se právě vraceli z kina. Následující okamžiky vyústily v jeden z největších masakrů okupace.
Zapasa a Dorna se mezi sebou hádali a začali střílet do vzduchu a poté směrem k telefonní budce. Jaroslav Veselý a Jana Jenčková byli postřeleni do nohou. Oba padli na zem, což instinktivně udělali i ostatní Češi. Dva polští vojáci chtěli agresivního Dornu zpacifikovat, a proto postřelil také je.
Následně začal střílet po všem, co kolem sebe viděl, včetně projíždějících aut. Dorna pak přišel ke sténajícímu Veselému, nasadil do samopalu plný zásobník, řekl Brumlichové, ať se otočí a čtyřiadvacetiletého mladíka rozstřílel. V momentě, kdy měnil zásobník, se podařilo utéct Klimešovi a Jenčkové.
Střílení však slyšeli Klimešovi rodiče, kteří následně vyběhli ven. Dorna neváhal a zastřelil také pětapadesátiletou paní Klimešovou. Jejího manžela pak těžce zranil. Ostatní vojáci běželi do vojenského tábora v nedalekém Holíně a přivedli hlídku, která Stefana Dornu na místě zatkla.
„Strýc Jaroslav doprovázel kamarády z kina a na křižovatce se chtěli rozloučit, když potkali polské vojáky. Ti se začali hádat, jestli budou pokračovat do města, nebo ne, a následně začali střílet. Dorna nejspíš nejdřív pálil jen do vzduchu, ale pak i kolem sebe po celé křižovatce a zasáhl mého strýce do nohy. Když Stefan Dorna uslyšel strýcovo sténání, tak přišel k nim. Nejprve začal obtěžovat holky, které ležely vedle strýce. To sténání Stefana Dornu zřejmě dohnalo k nepříčetnosti a řekl jedné té slečně, aby se otočila bokem a z bezprostřední blízkosti do něj vypálil zbytek zásobníku,“ popisuje události tragického dne pro deník FORUM 24 synovec zavražděného Jiří Veselý.
Stefan Dorna byl po svém zatčení odvezen do Polska, žádosti z Československa, aby byl stíhán u nás, polská strana nevyslyšela. V Polsku byl nejprve odsouzen k trestu smrti, následně byl trest zmírněn na doživotí. Po 15 letech ve vězení byl však nakonec propuštěn.
„Polský vojenský prokurátor uvalil na jedenadvacetiletého Stefana Dornu vazbu a nechal ho převézt do Polska, kde byl 18. října 1968 odsouzen vojenským soudem v Klodzku k trestu smrti, propadnutí veškerého majetku a ke ztrátě občanských práv. Rozsudek ale vykonán nebyl, později byl změněn na doživotí a nakonec byl Stefan Dorna v roce 1983 dokonce z vězení propuštěn,“ sdělil pro Český rozhlas Hynek Zlatník, který se případem zabýval.
Vrah Stefan Dorna se objevil v dokumentárním filmu Cesta ke křižovatce z roku 1994, ve kterém se k tehdejšímu incidentu vyjádřil. „Měli jsme upito. Najednou se dostavila odvaha a šlo se. Střílel jsem, pak mám okno. Ve vězení jsem často přemýšlel, jak se to seběhlo. Ale nevím, nevím, nepamatuji se.“
