Vít Rakušan (STAN) FOTO: ČTK / Šulová Kateřina
FOTO: ČTK / Šulová Kateřina
Po volbách se Starostové a nezávislí mohli cítit jako vítězové. Překvapivě převálcovali svého koaličního partnera a řekli si tak o tři místa ve vládě. Voliči našli ve STAN středopravicovou stranu nezatíženou skandály. Po volbách ale skandály přišly.
Lidé brali STAN i jeho předsedu Víta Rakušana také jako nový vítr, který pomůže vyvětrat vzduch, zkažený působením dvou posledních vlád. Nyní to vypadá, jako by zafungovali pouze jako osvěžovač, který může brzy vyprchávat. Je v tom ovšem kus voličské naivity, kterou Starostové chytře využili. Pobyt v reálné politice a navíc ve vládních lavicích sebou vždycky přináší chyby, jejich propírání a také očividné útoky.
Po nejasnostech okolo schůzky Rakušana a policejního prezidenta Švejdara a odjezdu Jana Farského do Spojených států se Starostové „perou“ s kauzou, která se týká jejich financování. V úterý se rozhodli vrátit téměř 3,5 milionu korun, které dostali po volbách od právnických osob. Reagují tak na podezření, s nímž přišla Babišova Mladá fronta DNES, že některé peníze pochází od firem z daňových rájů, konkrétně z Kypru. Jedna z firem podniká na trhu s odpady, který je silně regulovaný a vylučuje politický sponzoring. A jeden z řady podnikatelů, kteří se objevují za sponzorskými dary pro STAN, čelí trestnímu stíhání.
Ani jeden z problémů nelze brát na lehkou váhu, ale také je správné se podívat, nakolik za tyto problémy může opravdu vedení STAN a hlavně komu problémy STAN posloužily na politické scéně i mimo ni. Také je třeba spravedlivě posuzovat, nakolik se dají srovnávat tyto kauzy STAN s jinými kauzami a skandály české politiky. Řekněme rovnou, že k faktickému nelegálnímu chování ze strany Starostů zjevně nedošlo, ale je zřejmé, že si určitě měli dát větší pozor.
Snížené vnímání případných rizik jsme mohli u STAN vidět už v případu Věslava Michalika, jemuž média přišla na možný střet zájmů. Potenciální ministr průmyslu se sice nominace na post ve vládě vzdal, ale stejně zůstal špatný dojem. Jeho vysvětlování střetu zájmů se až příliš podobalo výmluvám Andreje Babiše. Jak praví staré přísloví – „kdo chce jiným svítit, sám musí zářit“. Místo toho nejprve vysvětlují střet zájmů, který je doménou bývalého premiéra, posléze musí obhajovat peníze z daňových rájů, jimiž kriticky šermovali při zjištění o Babišově vlastnictví zámku ve Francii. Nikdo přece nemůže věřit, že se o Michalikově podnikání v energetice nevědělo, nebo tomu, že veškeré dary neprocházely kontrolou. Pokud tomu tak ovšem bylo, svědčilo by to o určitém amatérismu. O stejném amatérismu svědčí, když STAN ihned nereaguje na fakt, že obdržel peníze z daňového ráje.
V jistém ohledu je ale také správné se Starostů zastat. Reportér Jan Hrbáček z Ekonomického týdeníku doložil, že za kauzou problematických peněz pro STAN je usilovná snaha jistých píáristů potopit jednu z dárcovských firem, právě tu, která nesmí sponzorovat politické strany. Jde o firmu REMA. Problém STAN je tak zjevným důsledkem konkurenčního boje, který se tohoto hnutí vůbec vůbec netýká.
A nakonec je tu jedna věc, která je zcela skandální. To je načasování této kauzy na den, kdy sněmovna jednala o důvěře pro novou vládu. Z takové kauzy účelovost vysloveně čiší. Silně přemrštěná kauza tak především pomohla extremistické SPS a jejímu vůdci Tomiu Okamurovi, který se snaží vyvést Českou republiku z Evropské unie, což znamená věnovat ji Vladimiru Putinovi.
STAN udělal chyby a nyní vrací i ty peníze, u nichž zatím novináři nic problematického nenašli. Prý je to preventivní opatření, což může vzbuzovat další otázky. Nejspíše jsou ale Starostové z ostré mediální kritiky opravdu vyděšení. Každopádně udělali chyby. Ale ty chyby nemají ani náhodou zdrcující povahu velkých skandálů Andreje Babiše či řady těžkých průšvihů vládních stran z minulosti, jako byl třeba luxusní byt Stanislava Grosse bez legálních příjmů. Snaha prezentovat současné problémy STAN na jedné rovině s těmito velkými skandály je nepřijatelná a odpudivá.
