Každý pátý člověk v Česku zaznamenal nepravdivou zprávu, že vrah, který v prosinci v Klánovickém lese zavraždil muže a dítě, je ukrajinského původu. Bezmála pětina lidí se také setkala s konspiračním narativem, podle kterého byla masová střelba na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy pouze zinscenované divadlo, jehož cílem má být zpřísnění zbraňové legislativy v České republice. Tuto teorii dokonce považuje za věrohodné sdělení osmnáct procent populace. Vyplynulo to z nového průzkumu Středoevropské observatoře digitálních médií (CEDMO), který realizuje agentura Median.

Dezinformační narativ o ukrajinském původu vraha, který v Klánovickém lese v polovině prosince zabil dvaatřicetiletého muže a dvouměsíční holčičku, zaznamenalo vůbec nejvíce respondentů ze všech nepravdivých narativů sledovaných v desáté vlně průzkumu, až 21 procent. Nejčastěji šlo o mladší ročníky, lidi s nižším vzděláním a každodenní uživatele internetu, uvedli autoři průzkumu v tiskové zprávě.

Druhý největší dosah, konkrétně 17 procent, měl narativ, podle něhož byla masová střelba na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy z 21. prosince 2023 pouze zinscenované divadlo, jehož cílem má být zásadní zpřísnění zbraňové legislativy v České republice. Za věrohodnou ji považuje 18 procent lidí. Shodně u obou těchto dezinformací uvedla 2 procenta respondentů, že informaci šířila dál.

Dále čtěte

Tak snad to nebudeme muset prožít znovu. Objednávejte knihu Pavla Šafra Báječná léta s Babišem

Pro všechny čtenáře, kteří byli nadšeni z knihy Pavla Šafra Češi mezi pravdou a lží, to byla dobrá zpráva. A…

Mezi informačními zdroji, ze kterých v den masové střelby respondenti čerpali nejvíce informací, jich 56 procent uvedlo oblíbenou televizní stanici, 35 procent internetové vyhledávače, 26 procent oblíbený zpravodajský portál a shodně 17 procent uvedlo jako zdroj sociální sítě, oblíbenou rozhlasovou stanici, přátele, známé a členy rodiny.

Více než dvě třetiny lidí se shodly na tom, že informování veřejnosti v den masové střelby bylo ze strany vedení policie a ministra vnitra věcné a profesionální. Stejný podíl respondentů také považuje způsob, jakým o této tragické události referovala média veřejné služby, za odpovídající vysokým etickým standardům novinářské práce. Jako věcný a seriózní hodnotili dotazovaní i způsob informování ze strany většiny soukromých zpravodajských médií.

Drtivá většina odpovídajících se potom shoduje na tom, že sociální sítě by měly mít možnost mazat nenávistné příspěvky, které se v souvislosti se střelbou šíří. Častěji se toto domnívají ženy a senioři nad 65 let. „Poněkud překvapivě stejný názor, i když s menší rozhodností, mají také nejmladší ročníky do 24 let. Kromě nich také voliči SPOLU a voliči PirSTAN a voliči Petra Pavla v prezidentských volbách,“ komentuje zjištění datový analytik CEDMO Lukáš Kutil. Dodal, že největší odpůrce mazání obsahu na sociálních sítích najdeme mezi voliči Svobodných, Trikolory a Soukromníků a mezi středoškolsky vzdělanou populací.

Dále čtěte

Lipavský o možném útoku Ruska na NATO: Scénáře jsou velmi realistické. Z Kremlu opravdu přichází mráz

ROZHOVOR / Scénáře ruského útoku na NATO, o kterých mluví západní politici, ale i německá armáda, jsou podle ministra zahraničních…

Průzkum také zjišťoval, kterým institucím lidí nejvíce věří. Nadpoloviční většina české populace důvěřuje Policii ČR i Armádě ČR. O něco hůře jsou na tom tradiční zpravodajská média, kterým věří 47 procent lidí, a soudy, kterým věří 46 procent.

Nejnižší důvěru měli respondenti vůči sociálním sítím a domácím politickým stranám. Velké důvěře se ale netěší ani vláda a parlament, kterým věří pouhá čtvrtina populace.

Autoři průzkumu také uvedli, že z dílčích vln dlouhodobého průzkumu je patrný rostoucí trend v počtu respondentů, kteří mají pocit, že dezinformacím vůbec nebyli vystaveni. V poslední desáté vlně průzkumu dosáhl podíl těchto respondentů 38 procent. Jedná se o výrazný nárůst proti první vlně měření v březnu 2023, kdy to bylo 22 procent.

Současně podle průzkumu pokračuje klesající trend důvěry v pravdivé narativy. Zajímavé také je, že se zvyšuje počet lidí, kteří ve sledovaném období neobdrželi žádný řetězový e-mail. Zatímco v první vlně deklarovalo 56 procent dotazovaných, že ani jednou neobdrželi řetězový e-mail, v současné, desáté vlně měření tuto odpověď uvedlo již 66 procent.