Vrbětice: Jak se vyvíjely Zemanovy názory na Rusko a bezpečnostní hrozbu z východu

Prezident Miloš Zeman  (ČTK)

Prezident Miloš Zeman | FOTO: ČTK

Informace, že za výbuchy v muničním skladě ve Vrběticích stojí ruská vojenská rozvědka, staví do velmi zvláštního světla postoje Miloše Zemana k Rusku a bezpečnostní hrozbě ze strany této země. Není od věci se blíže podívat, jak se Zemanovi postoje v této oblasti vyvíjely. Vývoj je to nejenom zajímavý, ale v lecčems také příznačný pro současnou hlavu českého státu.  

Těsně vztahy s Ruskem Miloš Zeman razil od počátku svého prezidentství. Odůvodňoval to obchodem a svou zahraničněpolitickou preferencí „politiky všech azimutů“ po vzoru svého oblíbence francouzského prezidenta Charlese de Gaulla. Poněkud ovšem opomněl, že Francie je přece jen od Ruska geopoliticky vzdálenější než Česko, a má s ním také dost odlišnou historickou zkušenost. 

Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) (ČTK)

Nejintenzivněji se Zeman vyjadřoval k ruské anexi Krymu, konfliktu na východní Ukrajině a také sankcím proti Rusku, které v reakci nato zavedly západní státy včetně Evropské unie. Je pozoruhodné, že Zeman volil v prvotním prohlášení k ruské okupaci Krymu na začátku roku 2014 tvrdá slova, anexi poloostrova odsoudil a srovnal ho se sovětskou invazí do Československa v roce 1968. Dlouho mu ovšem tento odmítavý postoj nevydržel a už po několika týdnech s odkazem na své reálpolitické uvažování označil toto území pro Ukrajinu za ztracené.

S tříletým odstupem pak český prezident Ukrajině „moudře“ doporučil, aby v rámci potřebného dialogu s Ruskem uznala anexi Krymu výměnou za finanční kompenzace či ropu a plyn. Je dobré v této souvislosti připomenout častý komentář Miloše Zemana k jeho názorovým obratům: „jen blbec nemění své názory“.

KNIHU LUBOMÍRA KOPEČKA O ZEMANOVI KUPUJTE ZDE

Trochu nepřehledným vývojem zpočátku procházel Zemanův pohled na konflikt, který se zakrátko po ruské anexi Krymu rozpoutal severněji, a to na východě Ukrajiny. Rusko v něm vojensky podporovalo povstalce proti kyjevské vládě a do konfliktu se výrazně vměšovalo. Ještě v září 2014 člověk pobývající na Pražském hradě prohlašoval, že věří tvrzením Kremlu, že na Ukrajině žádní ruští vojáci nejsou. Trochu překvapivě bezprostředně poté ale Zeman zkritizoval ruskou agresi vůči Ukrajině.

Prezident Miloš Zeman  (ČTK)

Názorovou schizofrenii pana prezidenta vysvětluje fakt, že poslední zmíněné protiruské prohlášení zaznělo z jeho úst během summitu NATO ve Walesu (v té době Miloš Zeman ještě cestoval). Zemanovi předchozí proruské výroky na summitu nevyvolaly zrovna pozitivní odezvu, což řečník na místě napravil.

Nicméně od té doby se Miloš Zeman projevoval konzistentně. Konflikt na východní Ukrajině označoval za občanskou válku a ruské zasahování do něj odmítal. Jako zdroj svých informací uváděl ruské ministerstvo zahraničí, o jehož důvěryhodnosti nepochyboval. Český prezident také znovu projevil svůj velký geopolitický „rozhled“ a na konci roku 2014 vystoupil s nápadem na finlandizaci Ukrajiny, což podle něj mělo znamenat proměnu této země v neutrální. Finové by ovšem s tímto výkladem finlandizace nesouhlasili. Reálně se totiž jejich země ocitla po druhé světové válce na řadu desetiletí v sovětské sféře vlivu, i když se nestala satelitem jako Československo.  

Při pohledu dále v čase nalezneme u Miloše Zemana jedno velké a téměř obsesivní téma – jeho neustálý tlak na zrušení protiruských sankcí. Toto téma bylo druhým nejčastějším v prezidentových projevech v letech 2016-2018, a to hned po tématu čínských investic v Česku (Bohužel, jak se dnes ukazuje, tyto investice se příliš nevyvedly.) Občas to doprovázela Zemanova slova o tom, že Rusko stejně do dvaceti let splyne s Evropskou unií, respektive Evropská unie s Ruskem. Za sebe pevně doufám, že k tomu nedojde. 

Pavel Žáček (ODS / použito se svolením ODS)

Nemá smysl rozebírat Zemanův vytrvalý lobbing za účast ruské firmy Rosatom v tendru na výstavbu dalšího jaderného bloku v Dukovanech nebo jeho kampaň pro Sputnik V. Obojí v posledních týdnech velmi hýbalo českou politikou a je to stále v živé paměti. Zajímavější je věc dlouhodobá, a to prezidentova vytrvalá bagatelizace aktivity ruských tajných služeb na českém území. Milovník českého jazyka Zeman mimo jiného „poctil“ Bezpečnostní informační službu označením čučkaři právě v souvislosti s jejím údajným plácáním o tom, že se to tu „hemží ruskými (a čínskými) špióny“. Zeman to řekl na konci roku 2018, čtyři roky poté, co došlo k výbuchům ve Vrběticích a pár měsíců po okamžiku, kdy dvojice ruských agentů, která zřejmě „zapracovala“ v muničním skladu, otrávila ve Velké Británii Sergeje Skripala a jeho dceru.

Možná se nyní z Pražského hradu dočkáme odsouzení ruské akce v Česku. Možná v této souvislosti opět zazní oblíbená slova pana prezidenta: „jen blbec nemění své názory“. Samozřejmě, pokud Miloš Zeman vůbec uzná za vhodné se k aktu státního terorismu nějak obšírněji vyjádřit. Je dobré si ale v každém případě vzpomenout, kdo v Česku dlouhá léta vystupoval jako největší ruský zastánce. 

Autor působí na Katedře politologie Fakulty sociálních studí Masarykovy univerzity          

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]