V Evropské unii vrcholí volby do Evropského parlamentu. Celkem se v neděli bude hlasovat ve 20 zemích, v některých, například v Bulharsku či v Maďarsku, se volební místnosti otevřely už v 6:00. Zbývající členské státy včetně Česka již mají hlasování za sebou. Druhým dnem se konají volby v Itálii a právě tato země bude poslední, kde se volební místnosti ve 23:00 uzavřou. Teprve pak budou zveřejněny výsledky v celém evropském bloku.

V neděli se hlasuje v Belgii, Bulharsku, Dánsku, Německu, Estonsku, Řecku, Španělsku, Francii, Chorvatsku, Kypru, Litvě, Lucembursku, Maďarsku, Rakousku, Polsku, Portugalsku, Rumunsku, Slovinsku, Finsku a Švédsku.

Celkem se v rámci unie rozhoduje obsazení 720 europoslaneckých křesel a průzkumy předpokládají nárůst hlasů pro krajní pravici. Složení EP naznačí, kam se bude unijní politika ubírat v následujících pěti letech. První vnitrostátní odhady se očekávají dnes kolem 18:15 a první odhadované složení nového europarlamentu kolem 20:15.

Dále čtěte

Tomáš Zdechovský: Česko se z ufňukánka v koutě dostalo do extraligy. SPOLU může porazit Babiše

ROZHOVOR / Europoslanec Tomáš Zdechovský působí v Evropském parlamentu už deset let. V těch posledních pěti se kromě zahraničních vztahů…

Pro sledování voleb přímo v budově Evropského parlamentu v Bruselu se akreditovalo přes tisíc novinářů z více než 90 zemí. Zasedací sál, takzvaný hemicycle, kde běžně jednají europoslanci, se kvůli tomu změnil v obrovské tiskové středisko. Po zveřejnění výsledků v něm mají v noci vystoupit i někteří z takzvaných spitzenkandidátů, tedy vedoucích kandidátů, kteří se ucházejí i o křeslo předsedy Evropské komise (EK). Účast už přislíbila nynější předsedkyně EK Ursula von der Leyenová z lidovecké frakce EPP či Nicolas Schmit za frakci socialistů a demokratů (S&D).

Evropské volby nerozhodují pouze o složení europarlamentu, ale také o tom, kdo následně stane v čele nové Evropské komise. Ukáže se, zda nejvyšší post v EU obhájí právě Ursula von der Leyenová, nebo zda ji nahradí někdo jiný, například bývalý italský premiér Mario Draghi, o kterém se v posledních dnech začalo více mluvit v souvislosti s tím, že má podle médií podporu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Příští šéf unijní exekutivy musí na svou stranu získat kvalifikovanou většinu unijních premiérů a prezidentů a zároveň i většinu v Evropském parlamentu, což je 361 hlasů.

O novém předsedovi či předsedkyni EK by se mohlo hlasovat už na ustavující schůzi nového europarlamentu, která bude od 16. do 19. července ve Štrasburku. Následující možnost pak bude až po letní přestávce, na zasedání EP v září.