ROZHOVOR / Státy musí začít více vyhošťovat ty, kteří organizují protiizraelské demonstrace. Je to podpora terorismu a v západní Evropě se to vymklo kontrole, říká europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS), která zároveň kritizuje poskytování finančních prostředků do Pásma Gazy jako absolutní opak toho, co by podle ní Evropská unie měla dělat. V rozhovoru pro deník FORUM 24 také hovořila o koalici SPOLU v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu a důvodech, proč ji podporuje. Přesvědčila ji především šance vyhrát a porazit Andreje Babiše a hnutí ANO.
Do evropských voleb jdete v koalici. Šlo při vyjednávání zejména o to, aby značka SPOLU nepřišla v očích voličů o svou reputaci?
Nezastírám, že jsem byla dlouho přívržencem toho, abychom šli sami, ale nikdo z nás o tom nebyl přesvědčen na 100 %. Argumentů pro i proti bylo mnoho a jedním z nich byl právě ten, že značka SPOLU má na národní úrovni velký význam, všichni bychom ji chtěli udržet a v dalších volbách s ní dál pracovat.
Řešili jsme, aby právě rozdílné postoje značku SPOLU nepoškodily. Přičemž si uvědomujeme, že právě v evropské politice máme na některé politiky odlišné názory. Když jsme se ale na konci září pokusili udělat návrh koaliční dohody a jednali jsme o něm ve vyjednávacím týmu, za ODS jsem to byla já a Alexandr Vondra, byla jsem překvapená, jak jsme byli schopni se domluvit. Musela jsem dát panu premiérovi za pravdu, že věci, které se mi zdáli až moc rozdílné, jsme schopni vykomunikovat.
Pokud bychom šli samostatně, neměli bychom šanci porazit Babiše a hnutí ANO.
Který argument vás tedy nakonec přesvědčil?
Přesvědčily mě dvě věci. Byli jsme schopni najít dohodu, kterou nemám problém obhajovat před naší členskou základnou a našimi voliči, a takovou programovou shodu, která je v souladu s naším hlasováním. A hlavně mě přesvědčilo, že pokud bychom šli samostatně, myslím, že by ODS neudělala špatný výsledek, ale neměli bychom šanci porazit hnutí ANO. To, že v koalici máme velkou šanci být jednička, jsme si nechali změřit. A to je pro nás velmi důležité, protože podle průzkumu by ANO mělo jednoznačně šanci vyhrát, pokud bychom nešli společně.
Ozývají se názory, že hlavním pojítkem koalice je právě tzv. antibabiš. Co je na tom tedy pravdy?
Hlavním pojítkem rozhodně není tzv. antibabiš. Koalice SPOLU má hlavně programovou shodu na směřování země. Nebudeme si ale nic nalhávat, po šílené vládě Andreje Babiše je pro naše voliče důležité, aby nezvítězil. Budou evropské a pak krajské a senátní volby a je důležité i v jiných volbách, než jen v těch, které se ho přímo týkají, ukázat že jsme silná strana, která hnutí ANO dokáže porazit. Volby chceme vyhrát pozitivní kampaní. .
Jak plánujete koalici SPOLU v souvislosti s eurovolbami tedy směrem k veřejnosti, voličům komunikovat? Aby nebyli zmatení například vzhledem k často zmiňovaným rozdílným frakcím.
Na podobě kampaně a komunikaci nyní pracujeme. Důležité je, že nabízíme široké spektrum osobností a názorů, které jsou proevropské a eurorealistické
Co se týká frakcí, za poslední rok se evidentně některé názory například i v EPP posunuly. Je to vidět například v otázkách životního prostředí, Green dealu. Z počátku hodně tlačili na pilu a byli hodně ambiciózní, ale teď už řada lidovců říká, že samozřejmě klima chránit chce, ale ne za cenu poškození vlastních ekonomik nebo zemědělců.
Rozdílné frakce tak nejsou překážkou. Dnes jsme schopni s EPP vytvářet koalici, v řadě věcí spolupracovat a některé věci se snažíme vracet, jak říkáme, ke zdravému rozumu. Pokrok nesmí být na úkor toho, že se ekonomicky poškodíme. Společné věci můžeme komunikovat společně a ty, ve kterých jsme rozdílní, zvlášť, protože každá strana má svou voličskou základnu. Bylo to vidět i ve volbách do poslanecké sněmovny, že každý oslovoval své voliče a zároveň to bylo zastřešeno společnou cestou.
Neobáváte se tedy, že by rozdílnost stran v koalici mohla voliče odradit od jejich účasti ve volbách?
Ne toho se opravdu neobávám. Při oznámení společné kandidatury jsme představili i naše programové Desatero a to je pro mě důležité. Pokud se budeme v jeho rámci pohybovat, věřím, že budeme srozumitelní a věřím, že nás občané podpoří a k volbám přijdou.
Úkolem politiků je se domluvit a bylo tomu zrovna tak u voleb do sněmovny. Byly tam ty stejné obavy a voliči to pochopili. Voliči koalice SPOLU chtějí slyšet pozitivní zprávy, že jsme schopni hledat řešení ku prospěchu této země i přesto, že máme některé rozdílné názory.
Společné věci můžeme komunikovat společně a ty, ve kterých jsme rozdílní, zvlášť, protože každá strana má svou voličskou základnu.
Jak probíhala nebo stále probíhají jednání o místech na kandidátce? Vy se budete ucházet o druhé místo…
Jednání o místech už jsou uzavřena, máme domluvený klíč. Ti, kteří mají šanci, by měli být vepředu. Zatím do něj nejsou dosazena konkrétní jména. Jsou sice velmi pravděpodobná, ale například v ODS se to musí ještě potvrdit v primárkách a následně to musí schválit předsednictvo a výkonná rada. Je jasné, že Alexandr Vondra bude superlídr a potom jedničky za všechny strany v pořadí ODS, TOP 09, KDU-ČSL, dvojky a tak dále. Některá místa si TOP 09 s KDU-ČSL prohodila.
Hlavními tématy kampaně mají být bezpečnost, migrace a energetika. Budete mít témata rozdělená?
Témata kampaně se teprve ukáží. Na strategii nyní pracujeme.
Co bylo otevíracím tématem čtvrteční schůzky vašeho štábu?
Návrh smlouvy a organizační záležitosti. Zatím máme zahřívací kolo, a až prezident vyhlásí datum voleb, budeme vědět, kdy spustíme tu horkou kampaň. Chceme pokračovat ve výjezdech, v osobních kampaních, přičemž si budeme chtít zachovat, že každý v nich budeme pokračovat zvlášť a zároveň uspořádáme ve druhé části kampaně nějaké společné akce. Budeme tedy muset sladit harmonogram a témata, abychom efektivně pokryli všechny regiony, protože v různých regionech jsou silnější různé strany. Každá strana si chceme udržet své voliče, každý je tedy budeme i nadále oslovovat po svém a zároveň budeme dělat společnou kampaň.
Kde jsou ostatní arabské země, proč nepomáhají Palestincům a alespoň na čas je neumístí na své území, než bude Hamás zlikvidován?
Jak by si voliči mohli představit fungování koalice SPOLU v Evropském parlamentu po volbách?
To je velmi předčasná otázka. Záležet bude na tom, jak se nový Evropský parlament uspořádá, jaké budou frakce. Dohodli jsme se, že si každý bude v té frakci, ve které chce být. Koalice, která kandidovala do poslanecké sněmovny, má nyní také oddělené kluby a spolupracují spolu. Takže i toto je věc, která není ničemu na překážku a můžeme mít díky tomu i větší sílu. V Europarlamentu se s kolegy z EPP scházíme a mluvíme spolu. Není to tak, že bychom byli ve frakcích hermeticky uzavřeni.
A mohlo by se to odrazit na hlasování?
I toto je předčasná otázka. O klíčových věcech se budeme vzájemně informovat, abychom se nepřekvapovali, což se nám daří už v posledním roce nezávisle na koalici. Začalo to vznikat přirozeně.
Na druhou stranu hodnotové záležitosti jsou na každém poslanci, i v ODS si věci hlasujeme po svém a nikdo nám neříká, co máme dělat. Tam, kde jde o zájmy České republiky, se budeme snažit nějakým způsobem koordinovat a myslím, že u hlasován je už teď vidět, že se přibližují.
Pro zrušení práva veta by musely hlasovat všechny členské státy a na takovou diskuzi teď nemáme čas.
V poslední době se často řeší právo veta v Evropské unii. Vy jste společně s ODS jeho zastánkyní. Proč je podle vás potřeba?
Ve všech mezinárodních organizacích, jako je NATO, je právo veta zachováváno a má to svou logiku. Považuji za naprosto nepřijatelné, aby se jeden nebo dva státy zaháněly do kouta a byly přehlasovávány. Bojím se, že by tím posílili populisti a extrémisti a posílilo by to odstředivé tendence a členské státy by se začaly odlupovat. Není možné se takto znásilňovat. Demokracie je drahá, zdlouhavá, komplikovaná, ale o to je výsledek cennější. Chci, aby se EU rozšiřovala, a proto to považuji za nesmírně důležité.
Další argument je ten, že by pro takovou úpravu musely hlasovat všechny členské státy a na takovou diskuzi teď nemáme čas. Nevěřím tomu, že by se to stalo. EU má problém s konkurenceschopností vůči třetím zemím, trápí nás bezpečnostní otázky, máme tu dvě války a nemáme čas se zaobírat sami sebou.
Například Danuše Nerudová hovoří o tom, že je potřeba se začít bavit o oblastech, které do práva veta budou spadat.
Právo veto platí v EU v zahraniční, bezpečnostní a daňové oblasti. Daňová oblast je jasná, Evropa má zůstat společenstvím svobodných států, které by si měly částečně ekonomicky konkurovat.
Co se týká zahraničních a bezpečnostních otázek, zde veto také musí zůstat zachované. Podívejme se, co se děje kolem Izraele. Bohužel velká část evropských států, kde je velká arabská menšina, zpochybňuje právo Izraele se bránit, protože požadují humanitární pauzy, které v tuto chvíli nahrávají jen Hamásu. Jsem ráda, že Česká republika stojí pevně za Izraelem a nechtěla bych, abychom byli v takových věcech přehlasováváni.
Jak na tom podle vás EU nyní je z hlediska bezpečnostní otázky?
Hodně špatně. Jestli chceme udržet Schengen, musíme řešit ochranu vnějších hranic. Týká se to nás všech. Je potřeba schválit migrační a azylový pakt, ale myslím, že Evropský parlament, který je levicový, ho do konce funkčního období neschválí, a to považuji za obrovskou chybu. Zároveň jsem přesvědčena, že pokud bude EU pokračovat ve své dosavadní politice vůči dění na Blízkém východě, škaredě se nám to vymstí. Jsem v šoku z vlny antisemitismu v evropských ulicích, jde z toho strach. Myslím, že pokud s tím něco neuděláme, a to hlavně státy s větší muslimskou menšinou, může z toho být problém i uvnitř Evropy.
Státy musí začít více vyhošťovat ty, kteří organizují protiizraelské demonstrace. V západní Evropě se to vymklo kontrole.
Jak by takový problém vypadal? Co je proti tomu potřeba dělat?
Pokud Izrael ztratí podporu Západu v tom, co dělá v Pásmu Gazy, přestože jsem přesvědčená, že se například ztráty na civilním obyvatelstvu snaží minimalizovat, rozroste se to mnohem více. Státy musí začít více vyhošťovat ty, kteří organizují protiizraelské demonstrace. Je to podpora terorismu a v západní Evropě se to vymklo kontrole.
S tím souvisí humanitární pomoc pro Gazu. Souhlasíte s tím, že zemi mají být poskytnuty finanční prostředky, jak to nyní unie dělá? Nebylo by lepší takovou pomoc přímo cílit?
S tím absolutně nesouhlasím. Dokud se nezklikviduje hnutí Hamás, není možné poskytovat finanční prostředky. Do rukou potřebným se nedostanou a skončí v rukou Hamásu, který to využije k financování svých teroristických aktivit. Považuji to za věc, která je absolutně proti tomu, co by EU měla dělat. Něco jiného je humanitární pomoc jako léky, potraviny a voda, ale nyní není možné garantovat, že se i tato pomoc dostane potřebným Hámas terorizuje i obyčejné lidi v Gaze.
Zůstává mi rozum stát, kde jsou ostatní arabské země, proč nepomáhají Palestincům alespoň, než se Hamás zlikviduje. Proč nepomáhají distribuovat potraviny a léky.