Andrej Babiš FOTO: Pavel Šmejkal, FORUM 24
FOTO: Pavel Šmejkal, FORUM 24
GLOSA / Andrej Babiš slaví narozeniny. Už dvaasedmdesáté, což je bezpochyby významná událost. Ne proto, že by se tím něco v českém státě změnilo, ale protože nám kalendář připomíná, že i politické perpetuum mobile má svůj den narození.
Přejme mu tedy především zdraví. Nejen proto, že zdraví je to nejdůležitější, co člověk může dostat, ale také kvůli tomu, že bude ještě dlouho potřebovat sílu k vysvětlování, že za nic nemůže. Za nic, co se stalo v minulosti, za nic, co se děje v přítomnosti, a pokud možno ani za nic, co se stane v budoucnosti.
Přejme mu také hodně energie. Politika jí totiž spotřebuje opravdu hodně. Zvlášť když člověk musí současně přesvědčovat voliče, že je obětí systému, zachráncem národa, úspěšným podnikatelem, obyčejným člověkem z lidu a ideálně ještě jediným člověkem, který dokáže přesně poznat, co našilidi právě potřebují.
Protože narozeniny jsou příležitostí k bilancování, měli bychom připomenout všechny ty drobnosti, které se kolem Andreje Babiše za léta nahromadily. Nějaké firmy, nějaké spolupráce s estébáky, nějaké dotace, nějaké střety zájmů, nějaké politické sliby, nějaké soudy, nějaké výroky, které se časem ukázaly být poněkud méně pravdivé, než se původně zdálo.
Narozeniny však nejsou od toho, abychom kazili náladu. Proto si dovolme pouze konstatovat, že málokterý český politik dokázal tak přesvědčivě vytvořit dojem, že největším problémem této země je všechno kromě něho samotného.
Když se něco povede, je to jeho zásluha. Když se něco nepovede, může za to předchozí vláda. Když za to nemůže předchozí vláda, může za to Brusel. Když ne Brusel, média. Když ne média, opozice. A když už opravdu není koho obvinit, vždycky se ještě najde nějaký „systém“. Nebo třeba Kalousek…
A tak panu Babišovi přejme, aby jednou dokázal přijmout odpovědnost za něco, co se nepovedlo, aniž by předtím musel svolat tiskovou konferenci, natočit video, napsat příspěvek na sociální síť, napadnout média a najít alespoň tři jiné viníky.
To by byl skutečný politický výkon.
Přejme mu také hodně štěstí při hledání hranice mezi státem a vlastní firmou, mezi veřejným zájmem a osobním zájmem, mezi kritikou a nepřítelem, a především mezi tím, co skutečně řekl, a tím, co později tvrdí, že řekl.
Samozřejmě přejme pevné nervy. Tedy sobě.