Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. FOTO: Úřad prezidenta Ukrajiny / se souhlasem
FOTO: Úřad prezidenta Ukrajiny / se souhlasem
Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching se oficiálně setkali v úterý v Moskvě, ale už předtím strávili více než 4,5 hodiny neformálním rozhovorem o situaci na Ukrajině a dalších tématech. Ukrajinské ministerstvo zahraničí očekává, že Peking využije svého vlivu na Moskvu k ukončení války na Ukrajině. Americký ministr zahraničí Anthony Blinken je návštěvou znepokojen, protože by mohla naznačovat, že Peking nevidí Rusko jako odpovědné za konflikt. Co může toto setkání Ukrajině přinést?
Na čem se Putin a Si Ťin-pching mohli dohodnout, zkusil v rozhovoru pro Nastojaščeje Vremja odhadnout sinolog Petr Ševčenko. Ten vysvětluje, že bychom neměli toto setkání sledovat z extrémních pozic, protože pro Číňany je důležitý koncept zlaté střední cesty. Návštěva Moskvy není tak důležitá, jak se ji snaží vykreslit propaganda, ale také není pouze ceremoniální.
Rusko působí jako beranidlo
Návštěva je pozoruhodně dlouhá, celé tři dny, ale podle Ševčenka se to hlavní dohadovalo hned první den – v pondělí. Šlo nejspíš o nejdůležitější bod, kterým je geostrategická interakce mezi Ruskem a Čínou a snaha budování multipolárního světa v protikladu k americkým snahám o udržení liberálního, na pravidlech založeného řádu.
„Rusko působí pro Čínu jako jakési beranidlo, které ničí mezinárodní architekturu vybudovanou Američany po roce 1990. A Čína za to Rusko odměňuje – za jeho loajalitu, za to, že Rusko pomáhá Číně budovat její model,“ říká Ševčenko.
„Vidíme tedy, že Rusko bude pravděpodobně i nadále působit jako nástroj k rozdělení západního světa – především samozřejmě k rozdělení Evropy a USA – a obecně k rozkolísání globálního prostředí. To je, dalo by se říci, role ‚globálního tyrana‘. A Čína bude působit spíše jako alternativní centrum vůči Americe a také, jak se již ukázalo, jako takové smírčí centrum mezi Íránem a Saúdskou Arábií,“ soudí sinolog.
Protože válka na Ukrajině je ústředním tématem, je postoj Ukrajiny k čínským iniciativám důležitý.
„Na Ukrajině panuje shoda – opravdu nevím, jestli vznikla přirozeně, nebo ji někdo prosazuje – že tato cesta je pro Ukrajinu negativní. Z mého pohledu má ta cesta velmi dobré rysy, protože nakonec Si Ťin-pching bude mluvit se Zelenským. Opět platí, že všechny karty jsou v rukou Zelenského: jak se rozhodne, tak to bude. Si Ťin-pching nebude moci Zelenského přetlačovat, protože za Zelenským stojí Amerika. Ukazuje se, že to je pro Ukrajinu dobře,“ říká Petr Ševčenko.
Zařídí Čína na Ukrajině mír?
Pro Ukrajinu to ale není bez rizika. Čína může Rusku začít dodávat zbraně, ale skrytě a nepřímo, například přes Bělorusko. Pokud Číně diplomatické a ekonomické dovedení Ukrajiny k míru nevyjde, pravděpodobně přistoupí k dodávkám zbraní Rusku, což je pro Ukrajinu „nejhorší scénář“. Veřejně se o tom asi nedozvíme, ale poznáme to podle zpráv z bojiště, zasvěcených osob nebo úniků do západního tisku.
Číňané budou nejspíš nabízet podmínky, které jsou pro Ukrajinu nevýhodné, protože hlavní rozpor je v otázce území. S největší pravděpodobností by Čína trvala na zmrazení dnešního stavu, což samozřejmě Ukrajina a sám Zelenskyj teď nemohou akceptovat. Jde o jejich pověst a také pověst západních partnerů.
Čína bude podle Ševčenka používat ekonomické páky, tedy nabídku, že se zapojí do obnovy Ukrajiny. Ta to může odmítnout a rizikem je, že dodávky zbraní na Ukrajinu mohou změnit rovnováhu na bojišti v neprospěch Ukrajiny.
Ukrajinci se území vzdát nechtějí
Ukrajinské vedení musí v každém případě brát v úvahu mínění vlastního obyvatelstva. Průzkumy, které prováděl Kyjevský mezinárodní sociologický institut během deseti měsíců války, ukázal, že většina Ukrajinců je stále více přesvědčena, že územní ústupky Rusku by neměly být vyměněny za mír. V květnu 2022 souhlasilo 82 procent respondentů s tvrzením, že o územní celistvosti Ukrajiny nelze vyjednávat, ani kdyby válka trvala déle. V únoru 2023 toto číslo přesáhlo 87 procent.
Ve všech regionech Ukrajiny je většina obyvatel proti územním kompromisům. Zejména 82 procent obyvatel východní části země a 86 procent obyvatel jižní Ukrajiny odmítá myšlenku podepsání jakýchkoli mírových dohod s Ruskem. Průzkum ukázal, že dnes pouze devět procent respondentů uvažuje o předání území agresorské zemi za příměří.
Podle výkonného ředitele institutu Antona Hrušetského výsledky průzkumu naznačily, že většina Ukrajinců by navzdory všem hrozbám chtěla pokračovat v boji proti ruské invazi. „Jak je vidět, i na konci náročné zimy si Ukrajinci zachovávají jednotu a touhu vzdorovat krutému agresorovi. V současné době je každý, kdo Ukrajincům prodává „mír výměnou za území“, odsouzen k neúspěchu a je společností odmítnut,“ prohlásil.
Kyjevský mezinárodní sociologický institut se dotazoval 2002 respondentů ze všech regionů Ukrajiny, s výjimkou okupovaných území a obyvatel, kteří opustili zemi, metodou počítačem asistovaného telefonického dotazování na základě náhodného vzorku čísel mobilních telefonů.
