Hejtman Královéhradeckého kraje Martin Červíček (ODS) FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Blíží se termín otevírání obálek zájemců, kteří se ucházejí o post policejního prezidenta. A jak stojí na stránkách ministerstva vnitra, nabídky mohou podávat zákonem definovaní služební funkcionáři zařazení v 11. platové třídě, a to ze všech bezpečnostních sborů i zpravodajských služeb. Nenajde-li se uchazeč touto cestou, bude následovat výběrové řízení.
O tom, proč si má „svého“ policejního prezidenta vybrat ministr vnitra a současně být za svou volbu také osobně odpovědný, jsem hovořil již několikrát. Ostatně, od čeho bychom také měli kompetenční zákon, stanovující odpovědnosti ministra vnitra, a nakonec i samotného policejního prezidenta, že? Jsem ale přesvědčen, že hlavní otázkou při výběru by pro ministra nemělo být jenom jméno, ale zkušenosti a plány budoucího policejního prezidenta. Především to, jaké konkrétní kroky a změny chce ve své funkci pro vytváření odpovídajících podmínek a efektivní nastavení fungování Policie ČR realizovat.
Bezpečnost je oblast, jež byla mou profesí dvacet šest let. Nepřestávám ji sledovat a vím také přesně, na co bych se na místě ministra vnitra kandidátů ptal.
Funkční systém pro vnitřní bezpečnost je třeba připravovat v době relativního bezpečí – tedy nyní! Abychom byli schopni bezpečnost zajistit, potřebujeme především spolehlivou, výkonnou a spolupracující policii, s významnou rolí v rámci fungování IZS a efektivně spolupracující s armádou a zpravodajskými službami. Důležitá je tedy uchazečova představa o bezpečnostní strategii naší země a jaké konkrétní kroky, bude-li stát v čele policie, plánuje k jejímu naplňování.
Jakými kroky chce zabezpečit stabilizaci bezpečnostních sborů? Protože to není jenom o financích a navyšování, respektive dlouhodobě obtížném doplňování personálního stavu policistů, ale také o sjednocení informační podpory, využívání moderních technologií a legislativních změnách, které povedou např. k důležitému snížení administrativy.
Je rovněž nutné, abychom byli připraveni na takové hrozby, jakými jsou organizovaný zločin (např. spojený s další možnou a pravděpodobnou migrační vlnou), terorismus, nová rizika typu „šílený střelec“, kyberkriminalita nebo projevy extremismu. Proto musí mít policejní prezident jasno o vzdělávání, další odborné přípravě policistů a případných organizačních změnách především ve struktuře Služby kriminální policie, a to nejen v rámci specializovaných celorepublikových útvarů.
Jsou tu i další body, které ovlivňují ne/efektivitu zajišťování vnitřní bezpečnosti naší země, jako je již nevyhovující Zákon o Policii ČR, který je třeba modifikovat, Zákon o služebním poměru, kde je třeba vést odbornou diskusi o potřebných změnách týkajících se oprávnění, povinností, ale i podmínek a povinností policie při zajišťování efektivní činnosti jednotlivých složek, jejichž příslušníci rovněž spadají pod současný zákon.
Policii je třeba odbřemenit od narůstající agendy nesouvisející s policejní prací, stejně tak přestat jenom slibovat a provést reformu služby kriminální policie, popřípadě organizační změny, po kterých volá uniformovaná policie ze svých nejnižších úrovní. Změn musí doznat i přestupková agenda, novelizovat je třeba Zákon o obecní policii v souvislosti s definicí rozsahu a způsobu spolupráce se státní policií, a rovněž zákon o IZS si na základě dlouhodobých zkušeností z praxe zaslouží potřebné změny. A proto je nesmírně důležité vědět – je horký kandidát připraven usilovat a vyjednávat o potřebných legislativních změnách?
Úkoly, které čekají nového policejního prezidenta, budou ale také souviset se zajišťováním vnější bezpečnosti České republiky. Má tedy představu, co uděláme proto, abychom nebyli jenom pasivními příjemci evropských nařízení a směrnic, ale aktivními diskutéry a byli schopni včas reagovat na možná rizika v rámci vývoje vnitřní bezpečnostní strategie, a být aktivní při spoluvytváření té evropské?
Uvědomme si též, že kriminalita, ale i největší současné bezpečnostní hrozby, jako je migrace či terorismus, se čím dále tím více přesouvají do internetového prostředí.
Jak budeme řešit systémově, a hlavně účinně, přístup policie při odhalování a sběru informací v souvislosti s řešením kriminality ve virtuálním prostředí? A jsme dostatečně připraveni na to, aby zjištěné informace mohly sdílet jak bezpečnostní sbory v ČR, tak i v rámci mezinárodní spolupráce?
Budeme umět hájit naše národní zájmy a možnosti ovlivňovat evropskou bezpečnost v rámci tohoto prostředí nejenom jako přihlížející divák, ale jako jeden z partnerů ve spolupracujících mezinárodních strukturách?
Potencionální nový policejní prezident bude mít nepochybně i svoje další vize, které budou vycházet z jeho zkušeností a poznání současného fungování policie. Budou však v souladu i s pohledem ministra vnitra na to, jak má vypadat moderní bezpečnostní sbor?
Na tuto i všechny výše položené otázky je důležité znát odpověď, nejenom z důvodu, zda se v nich kandidát a ministr vnitra shodují, ale také proto, aby právě ministr vnitra za půl roku nepřišel s tím, že to vidí jinak, a za nefunkčnost, neefektivitu či nenaplňování slibů může policejní prezident!
Ministerstvo vnitra musí být jednoznačným lídrem v odpovědnosti za vnitřní pořádek v naší zemi a chci věřit tomu, že i výběr nového policejního prezidenta bude jedním z kroků, jenž si klade za cíl konečně začít měnit proklamované sliby a prohlášení, kterých jsme v posledních letech slýchali mnoho, z roviny „slibem nezarmoutíš“ v jejich reálné a smysluplné naplňování.
Autor je hejtman Královéhradeckého kraje za ODS
