Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) udělal hned několik chyb. FOTO: Profimedia / FORUM 24
FOTO: Profimedia / FORUM 24
KOMENTÁŘ / Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) nechtěně přinesl veřejnosti názorný doklad slabosti pětikoaliční vlády. Poté, co několik měsíců tvrdil, že potraviny zlevní díky nižší sazbě DPH, v pondělí po dvouhodinovém jednání se zástupci obchodních řetězců přiznal, že od ledna budou potraviny opět o něco dražší. A podal to tak, že byl vlastně řetězci podveden. Následně zdůraznil, že jeho ministerstvo nemá v rukou žádný nástroj, jak donutit prodejce a jejich dodavatele ceny snížit, nebo je přimět, aby nezdražovali.
Výborný udělal hned dvě chyby za sebou. Jelikož skutečně v tržní ekonomice vláda nemůže diktovat ceny, tak také vůbec nemůže slibovat jakékoli zlevňování, protože jinak hrozí, že se bude blamovat. To se také přesně stalo. Tou druhou chybou je pak takřka dětinská prezentace vlastní bezmocnosti. To je u vrcholného politika učebnicový příklad chyby, která vzbuzuje rozpaky. Veřejnost oprávněně očekává, že politik přichází s řešením a nepokouší se vzbuzovat soucit. O ten si Výborný řekl fňukáním, že ho řetězce svým záměrem zdražovat podrazily. Pak je tu ale ještě třetí chyba, a ta je kardinální. Týká se ignorance celoevropského kontextu růstu cen a je pro vládní strany poněkud zbytečné tento mylný pocit prohlubovat. Česko totiž není ani zdaleka tím nejhorším místem Evropy, co se týče zdražování. To si ale nechme na závěr.
Když nefunguje tržní soutěž, musí to řešit vláda
Výborného blamáž bohužel navazuje na nepovedené video Petra Fialy s Nutellou. Premiér rovněž demonstroval bezmocnost vlády, když několik měsíců poté, co se v médiích nepsalo skoro o ničem jiném, „objevil“, že ceny běžných potravin jsou za hranicemi nižší, a někdy i za větší balení. I amatérského ekonoma přitom snadno napadne, že problém některých vyšších cen v Česku může mít příčinu v nedostatečné tržní soutěži. Když obchodní řetězce zdražování přisuzují nefungujícímu trhu mezi potravináři, tak je to dobrá inspirace k tomu, abychom se podívali, kdo ovládá největší průmyslové kolosy v této oblasti.
Zdražování se má nejvíce týkat mléka, a tak se podívejme na dominantní výrobce v oblasti mlékáren podle jejich tržeb:
- Madeta 7,23 miliardy, zisk: 212,9 mil. / Majitelem je pan Teplý
- Olma 4,418 miliardy, zisk 215,8 mil. / Majitelem je pan Babiš
- Mlékárna Hlinsko 3,6 miliardy, zisk: 163 mil. / Majitelem je pan Babiš
- Lactalis (Mlékárna Kunín) 5,6 miliardy, zisk: 54 mil. / Majitelem je francouzská firma
- Pragolactoscca. 4,4 miliardy a zisk cca. 150 milionů / Majitelem je německá firma
Je zřejmé, že problémem v potravinářství nejsou jenom obchodní řetězce, na něž se ministr Výborný nyní zlobí, ale zejména velcí výrobci a zpracovatelé. Asociace soukromých zemědělců opakovaně upozornila veřejnost, že ceny u řady potravin diktuje jen několik málo hráčů, kteří ovládají 80 procent trhu. Dominantními hráči jsou přitom letití příjemci stamilionových dotací Milan Teplý a Andrej Babiš, kteří mají také v potravinářství nejvyšší zisky. Teplý přišel o dotace až v tomto roce, načež vyrazil do boje proti vládě. Babišovy úmysly při zvedání cen potravin jsou nabíledni. Spojuje příjemné s užitečným. Vyššími cenami zvyšuje své pohádkové zisky, a ještě tím přispívá k atmosféře všeobecného marasmu, který tolik svědčí preferencím hnutí ANO.
Faktický oligopol je tím hlavním problémem, který by měla vláda v čele s ministrem zemědělství řešit. A je třeba říci, že poslední zpráva Úřadu pro hospodářskou soutěž je směšná a hraje největším hráčům do karet. Proto by se vláda měla podívat právě tímto směrem. Měla by chránit hospodářskou soutěž. To je její úkol. Obrovskou českou zátěží je kupříkladu gigantický a monopolně se chovající Agrofert, který svou ekonomickou i politickou silou zaklekl na celou Českou republiku. Kdyby se vládní strany tolik nebály oligarchy Andreje Babiše, tak by kupříkladu mohly podat návrh k soudu na povinné rozdělení koncernu Agrofert, protože ohrožuje ekonomickou soutěž. Vládní strany ale před Babišem takřka kapitulovaly.
Oligopol mezi potravinářskými kolosy přitom vůbec nesnižuje i problém zřejmého oligopolu mezi hlavními řetězci. Je nepochybně pravdou, že menším dodavatelům diktují ceny zase řetězce a šroubují u řady potravin přirážky do absurdní výše. A i u řetězců vidíme obrovské zisky v éře zdražování: Albert loni zvýšil meziročně tržby o 8,6 procenta a zisk mu vzrostl o 87 procent na 1,98 miliardy korun. Ostatním řetězcům se zisky sice o něco snížily, ale nemají důvod plakat.
Každopádně: Za vysoké ceny může zjevně nezdravá struktura ekonomiky, v níž panuje diktát malé skupiny silných hráčů. Vláda nemůže říkat, že se jí to netýká. Kupříkladu by se měla zabývat zákony, které by více zabezpečily tržní soutěž a postihovaly by oligopoly.
Třetí chyba pana ministra
Pak je tu ještě třetí chyba ministra Marka Výborného. A tou je přispívání k atmosféře všeobecného zmaru, frustrace a hořekování nad naší celonárodní chudobou. To je tón, který převládá i v našich médiích. A ve vyvolávání pocitu katastrofálního zhoršení životní úrovně jsou nejaktivnější naše média veřejné služby. Vládní strany sice byly v podezření, že chtějí do těchto médií zasahovat, ale pravdou je přesný opak. Pro Českou televizi i Český rozhlas je vláda a její vliv na hospodářství země dennodenním a permanentním objektem očerňování. Když ministr Marek Výborný neúspěšně bojuje proti zdražování, tak přispívá k všeobecné hysterii. Přitom tu jsou na stole jasná fakta ze statitistik Eurostatu, která dokazují, že v celku veškerých potravin se situace v Česku zásadně nevymyká. Česko je totiž šestou nejlevnější zemí Evropské unie.
Fakta o cenách potravin v Česku v evropském kontextu:
- Dle Eurostatu byla v ČR v roce 2022 cena potravin v paritě kupní síly na úrovni 96 % průměru EU. Relativně levnější byly potraviny pouze v Nizozemsku (96 %), Maďarsku (90 %), Bulharsku (85 %), Polsku (72 %) a Rumunsku (71 %).
- S výjimkou Polska byly u všech našich sousedních zemí potraviny v paritě kupní síly dražší. Slovensko 101 % průměru EU, Rakousko 107 % a Německo 108 %.
- Od ledna 2022 do října 2023 se v ČR zvýšily ceny potravin o 23,03 %. Průměr EU byl 22,6 %, na Slovensku 32,16 %, v Polsku 24,04 %, v Rakousku 21,52 % a v Německu 23,77 %.
- Od ledna 2023 do října 2023 se v ČR snížily ceny potravin o 2,54 %. V EU se zvýšily o 3,58 %, na Slovensku o 2,81 %, v Polsku o 2,81 %, v Rakousku o 3,54 % a v Německu o 2,68 %.
- Nejvýraznější je rozdíl v oddíle „mléko, sýry, vejce“, kde v ČR od ledna do října 2023 klesly ceny o 11,19 %. Průměr EU byl pokles o 0,90 %, na Slovensku pokles o 3,34 %, v Rakousku pokles o 2,06 %, v Německu pokles o 3,02 % a v Polsku vzrostly ceny o 0,06 %.
- V oddíle „maso“ v ČR od ledna do října 2023 klesly ceny o 1,90 %. Průměr EU byl nárůst o 3,66 %. Na Slovensku ceny vzrostly o 5,63 %, V Polsku o 4,27 %, v Německu o 3,21 % a v Rakousku o 3,13 %.
Bonusová chyba pana ministra
Slíbili jsme si tři plus jednu chybu pana ministra. Zde je tedy chyba poslední a bonusová. Týká se nacionality našich potravin. Oblíbenou demagogií populistických politiků je potravinové vlastenectví. Všichni známe tu dětinskou hrdost na česnek, který byl vypěstován na českém poli českým zemědělcem. Známe tu hrdost na české máslo, na české vejce, na české sýry. Pan ministr Výborný, stejně jako jeho předchůdci, úžasně podporuje nakupování českých potravin.
Stupidita tohoto populismu má hned dva rozměry. Ten první je, že protežování českosti potravin je vzhledem k relativně malému trhu dalším krokem proti principu tržní soutěže, což nesvědčí cenám. Francouzské sýry jsou navíc po celém světě vyhlášené a rakouské máslo je naprosto k nerozeznání stejně dobré jako české máslo. A národní příslušnost česneku je směšná absolutně. Když v naší zemi žili Keltové nebo germánští Markomani, chutnal česnek nejspíš stejně. Absurdní ale je to, že největším českým zemědělcem a největším výrobcem českých potravin je monopolně a autoritářsky se chovající opoziční politik s naprosto drtivou silou. Proto patetické volání pana ministra Výborného po českosti potravin nedává žádnou logiku. Anebo se s ním lidovci opět chystají pelešit v budoucí vládě?
