Ze zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu o daních vyplývá, že u nás od roku 2014 vzrostla administrativní zátěž podnikatelů a výrazně stouply náklady státu na výběr daní bez odpovídajícího efektu. Ministerstvo financí naopak fabuluje, že se státní byrokracie snížila.

Premiér Andrej Babiš oznámil, že po dobu jeho dovolené v první polovině srpna povede vládu ministryně financí Alena Schillerová. Tím jen dokladuje, kdo má v kabinetu jeho největší důvěru. Schillerová mnohokrát prokázala svoji loajalitu, schopnost prodávat „úspěchy“ ANO a „prchalovsky“ přitom čarovat s realitou. Proto ji nedávno premiér povýšil na místopředsedkyni vlády, a dnes je pro něj klíčovou a nepostradatelnou spolupracovnicí.

Vytváření pocitů

Schillerová si na sociálních sítích postěžovala ze své dovolené, „když se tak toulala po pláži“, na celkovou polarizaci ve společnosti. „V éteru běhá tolik zla, křivých pomluv a nepravdivých informací, že už je snad nikdo ani nemůže brát vážně. Zůstávají neověřeny, nedementovány. Ale fungují jako olej do ohně,“ posteskla si.

Zřejmě měla na mysli „křivé pomluvy a nepravdivé informace“ týkající se hnutí ANO a jeho šéfa, který si ovšem s pravdivostí svých sdělení příliš hlavu neláme. Nedementovány zůstávají i kampaně deníků Agrofertu, které dokážou křivě nařknout jakéhokoli oponenta. Hlavní marketér hnutí ANO Marek Prchal nedávno otevřeně přiznal, že jeho úkolem je „vytváření pocitů“. Jenže pocity mají většinou k realitě mílovými kroky daleko.

Právě úřad ministryně financí bohužel často „vytváří pocity“ a poskytuje veřejnosti nedoložené a polopravdivé informace. Příkladem je údajně velmi pozitivní vliv EET na zvýšení příjmů státního rozpočtu, když věrohodnost nápadně rozdílných zveřejňovaných údajů (od 2 do 10 miliard korun ročně) zpochybňuje i NKÚ.

Administrativní náročnost, nákladná správa

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zveřejnil Zprávu o daních v České republice (zde). Analyzoval v ní silné a slabé stránky českého daňového systému v letech 2014 – 2017, tedy v období, kdy byl ministrem financí Andrej Babiš.

Některé údaje jsou skutečně zarážející a jen potvrzují apetit ANO masivně posilovat roli státu a represi v podnikání. NKÚ v tiskové zprávě (25. 7. 2019) upozorňuje na to, že „ačkoliv se výběr daní zlepšil, narůstají daňovým subjektům povinnosti, administrativní náročnost se zvyšuje také u správy daní a s ní rostou i náklady na tuto správu“.

Zpráva uvádí, že podle studie společnosti PwC byl v roce 2017 čas potřebný ke splnění daňových povinností v České republice sedmý nejdelší v rámci EU. Celkové průměrné časové zatížení u nás bylo vyčísleno na 230 hodin, zatímco evropský průměr dosahuje 161 hodin. Nedostižným rekordmanem je Lucembursko, kde podnikatelům zabere daňová administrativa 55 hodin ročně.

K přetrvávající vysoké byrokratické zátěži přispěla i skutečnost, že exministr financí Andrej Babiš zrušil pravicovou vládou schválené Jednotné inkasní místo. Už od ledna 2016 by bylo možné podávat všechny daňové doklady (daňové, sociální a zdravotní odvody) na jednom formuláři u jedné přepážky.

Ministerstvo: byrokracie se snižuje

Právě na tuto skutečnost, kdy přebujelou daňovou byrokracii kritizují i mezinárodní instituce jako je Evropská komise nebo OECD, téhož dne reagovalo Ministerstvo financí. Tvrdí naopak, že v posledních letech dochází k jejímu postupnému snižování, což je čistokrevná manipulace.

Rezort použil jeden údaj ze studie Světové banky, podle kterého u nás dosahoval čas potřebný ke splnění daňových povinností v roce 2016 v průměru 236 hodin. V roce 2017 tedy došlo k meziročnímu snížení o 6 hodin. Jenže už zatajil, že podle stejné studie zabraly v letech 2014 a 2015 daňové povinnosti podnikatelům 222 hodin, takže i podle tohoto srovnání byrokracie od Babišova vstupu do vlády narostla.

Daně se nesnížily

Stejné je to s výběrem daní. Ve sledovaném období vzrostl o 22 procent, přičemž hlavní příčinou je silný ekonomický růst, nárůst mezd a s tím související vyšší spotřeba obyvatelstva. NKÚ připouští, že na růstu inkasa daní se menší měrou podílely i další vlivy, například zavedení kontrolního hlášení DPH či EET. „Jejich vliv však nebyl dosud věrohodně kvantifikován,“ uvádí zpráva.

I tady se Ministerstvo financí ve své reakci dopouští hrubé demagogie. Podle očekávání zvýrazňuje vliv nově zavedené administrativy, která navíc „umožnila významné snížení daňové zátěže“, od roku 2014 údajně o 100 miliard korun.

Neříká ale celou pravdu. Opomnělo zmínit, že exministr Babiš rovněž zrušil další už schválené kroky pravicové vlády, především snížení DPH a zrušení druhé sazby daně z příjmu. Dodnes tedy příjmově těží z opatření zavedených v krizi přechodně na tři roky. Tím ovšem připravil občany o desítky miliard korun ročně.

Zavádějící chlubení rezortu Aleny Schillerové, že snižuje daně, je o to opovážlivější, že přichází krátce poté, kdy Babišova vláda ve sněmovně prosazuje zvýšení daní o zhruba 30 miliard korun. Premiér přitom sliboval, že ANO nikdy zvyšovat daně nebude. Rostou i už tak enormně vysoké náklady práce firem, jelikož vláda skokově zvyšuje minimální a z toho odvozenou zaručenou mzdu.

Náklady státu stouply o třetinu

V tomto světle je alarmující zejména jedno zjištění kontrolorů NKÚ, které nikdo nerozporoval, a sice skokový růst nákladů na správu daní a pojistného.

Celkové výdaje související s výběrem daní a sociálních odvodů v letech 2014 – 2017 stouply o 5,7 miliardy korun, tedy o plných 32 procent. Na tomto navýšení se nejvíce podílí Finanční správa ČR, kde se ve stejném období náklady zvýšily o 3,5 miliardy korun. Přes růst nákladů na výběr daní se podle závěrů NKÚ jeho efektivita nezlepšuje.

Rostoucí byrokracie samozřejmě leze i do peněz. Liberální institut spočítal, kolik stojí průměrnou malou českou firmu jen samotné papírování. Z průzkumu zjistil, že firma se čtyřmi zaměstnanci za něj zaplatí v průměru 39 tisíc korun ročně.

Ministryně financí Alena Schillerová volá z pláže po toleranci a pravdivých informacích. Měla by nejdřív začít sama u sebe.

 

Revue Forum Banner
Jiří Sezemský
Jiří Sezemský
Komentátor deníku FORUM 24
Další články autora