Není pravda, že bychom si půjčovali dopředu. Naopak, kdyby někdo v té době vytáhl dluhopisy na 50 let, tak ano, tak bychom si půjčovali do zásoby, komentuje ekonom Dominik Stroukal výrok kandidáta na prezidenta Andreje Babiše (ANO). Ten v debatě České televize prohlásil, že si bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) půjčovala do zásoby, dopředu. „Půjčovali jsme si nakrátko a teď nás to bude stát hodně peněz,“ dodává pro deník FORUM 24 ekonom.
„Není to pravda (že je Česká republika jednou z nejrychleji se zadlužujících zemí v Evropské unii, pozn. red.), protože paní Schillerová si půjčovala do zásoby, dopředu. A jsme stále šestá nejméně zadlužená země v Evropské unii,“ prohlásil bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš v prezidentské debatě České televize.
Česko si dopředu nepůjčovalo
Podle ekonoma Dominika Stroukala ale výrok bývalého předsedy vlády není pravdivý. „Dokonce jsme jedinou zemí, která se teď tímto tempem v Evropské unii zadlužuje. Do problémů covidových a válečných jsme vstoupili v poměrně luxusní situaci s nízkým zadlužením. Tempo, které jsme ale nastavili, bude potřeba ukočírovat,“ říká na dotaz deníku FORUM 24. Jedná se prý o první krok, který bychom měli udělat ještě před tím, než vláda začne snižovat výdaje, nebo hledat příjmy. „Měla zastavit tempo zhoršování situace se strukturálním dluhem.“
Nedá se ale říct, že by rychlé zadlužování České republiky bylo jen vinou vlády hnutí ANO. „V tom měli prsty úplně všichni. Největší sekery typu zrušení superhrubé mzdy dělala společně ODS s hnutím ANO. Bez hledání dodatečných příjmů tam to strukturální saldo vzniklo. Mají v tom prsty obě dvě strany,“ říká ekonom.
Andrej Babiš dlouhodobě tvrdí, že si Alena Schillerové v čele ministerstva financí půjčovala výhodně a dopředu. To ale podle ekonoma také není pravda. „Půjčujeme si na poměrně krátkou dobu. Půjčujeme si tak, že teď, když před sebou valíme ten dluh, tak si musíme znovu napůjčovat na trhu a tentokrát za vyšší úroky v době, kdy ty úroky vzrostly. Proto nám narůstá dluhová služba a proto budeme platit za dva roky 100 miliard,“ míní Stroukal.
„Není pravda, že bychom si půjčovali dopředu. Naopak, kdyby někdo v té době vytáhl dluhopisy na 50 let, tak ano, tak bychom si půjčovali do zásoby. Půjčovali jsme si nakrátko a teď nás to bude stát hodně peněz,“ dodává ekonom Stroukal. Nikdo podle něj nemohl vědět, že úroky rychle vzrostou, realita je ale taková. „Při pohledu zpět to výhodné nebylo.“
Musíme něco udělat
Hospodaření České republiky aktuálně není v dobré kondici a podle mnohých ekonomů bude muset dojít ke zvyšování daní. Jedním z důvodů, proč bude nutné k tomuto kroku přistoupit je také to, že se vládě nedaří snižovat výdaje státu. „Úspory na straně výdajů jsou obtížné, jsou tam malé částky, je jich hodně a všechny bolí. Je to obrovský náklad toho, čemu říkáme politický kapitál. Politici se budou bát tohle udělat, zatímco jemné zvýšení daní na DPH může vystřelit příjmy o hodně. Zatím to vláda neplánuje, ale dlouhodobě si nedokážu představit, že by se něco takového nestalo,“ komentuje Stroukal
Plán na zlepšení finanční situace v České republice ale nemá ani druhý kandidát na prezidenta generál ve výslužbě Petr Pavel. Ten v debatě České televize tvrdil, že „zvýšit jenom některou daň nedává moc smysl, protože ten řetěz důsledků by potom mohl vyvolat víc špatného než dobrého“.
„Musíme něco udělat. Teď je politická debata, jestli to má být na straně výdajů, nebo na straně příjmů. Pokud to neuděláme, tak ten náklad v podobě úroků ze státního dluhu, který je pro nás už teď relativně drahý, bude za dva roky někde ve výši 100 miliard jen na úrocích a to jsou miliardy, které musíme zaplatit z daní, nebo bychom je mohli využít někde líp,“ odpovídá Stroukal na otázku, zda souhlasí s názorem Petra Pavla.
Dalším akutním problémem České republiky je vysoká inflace. Ta sice během prosince zpomalila, za celý loňský rok ale činila 15,1 procenta. Podle Dominika Stroukala si vláda hnutí ANO s kabinetem koalice SPOLU, Pirátů a Starostů nemají co vyčítat. „Inflace je peněžní jev a je to spíš politikou centrálních bank a nutně ne té naší, ta to dělala poměrně dobře. Je to otázka měnové politiky spíš než fiskální. Jakkoliv vláda inflaci přidávala, ať už ta minulá, tak ta současná, nepomáhá tomu ji krotit. Všechny inflační opatření jsou de facto proinflační. Jakmile rozdáváte peníze ze státního, tak to tlačí ceny nahoru.“